Proces integrace SNK a ED pokračuje v duchu tradice: europoslankyně Hybášková je uražena tím, že nemohla vystoupit na oficiální tiskové konferenci sloučeného útvaru, a pokud se jí Zieleniec neomluví a nenabídne jí, „aby mohla být tváří nového projektu“, bude zvažovat odchod. Dalším logickým krokem bude založení strany „Nové SNK“, protože dva základní zákony, podle nichž probíhá integrace pravice (tzv. Doležalovy zákony, mající pro tento proces stejný význam jako kdysi měly Keplerovy zákony pro astronomii), jsou: 1. integrací dvou malých pravicových stran vzniká třetí, ještě menší, 2. výsledkem integračního procesu dvou malých pravicových stran jsou tři malé pravicové strany.

Ministr Rath vzal v rámci úspor u úst nemocnice (dopadne to prý hlavně na ty menší) a lékárníky, kterým srazil marži. Na slibné cestě je proces postátnění nemocnic (jestli tomu rozumím, budou je moci vlastnit i soukromníci, ovšem za podmínek připomínajících pověstné „Privatbetriebe mit staatlicher Beteiligung“ v někdejší Dederonii (tj. „NDR“). Ministr Rath pracuje na dederonizaci českého zdravotnictví.

K vášnivému vystoupení Václava Havla proti prolomení těžebních limitů na hnědé uhlí (což by znamenalo likvidaci některých obcí na Mostecku) se vyjádřila Právu jedna obyvatelka Horního Jiřetína, který je taky „ohrožen“. Její hlas se zlomyslným potěšením citujeme: „Přála bych si, aby pan Havel opustil pohodlí své vily a dostupnost lékařské péče a nastěhoval se k nám do Horního Jiřetína. Ochotně mu poskytnu ubytování ve svém domku s prasklou stěnou. Může se procházet po zahradě plné sazí, nosit kbelíky s uhlím, protože plynofikaci v obci nad zásobami strategické suroviny nikdo neudělá. Spolu s ním bych tu nechala bydlet také ekologické aktivisty. Jsem přesvědčená, že je lepší to tu dotěžit a pak zrekultivovat, aby alespoň naši potomci mohli žít v klidu a možná i na hezkém místě. Horní Jiřetín se šachtou a chemičkou v sousedství takovým místem není.“ Ta paní nepochopila, že o ni exprezidentovi nejde: jde o pár elegantních a ušlechtilých myšlenek do světové soutěže krasoduchů.

Předseda KDU-ČSL představil veřejnosti občanskou iniciativu varující před sbližováním sociálních demokratů s komunisty. V letáku iniciativy se píše: „opět máme důvod k obavám“. Když má pan Kalousek takové obavy, proč on a jeho partaj dělají sbližování ČSSD a KSČM svou účastí ve vládě křoví? Občanská iniciativa pana Kalouska je plod mimořádného alibismu.

Ve stínu projednávání a schválení zákona o registrovaném partnerství zůstanou asi – a to zcela neoprávněně - dvě zprávy: sněmovna zároveň schválila (rudou stojedenáctkou a za nepochopitelného přispění tří poslanců z US-DEU) novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění, jímž se VZP i ostatní pojišťovny vydávají na milost a nemilost vládě. Zákon musí rovněž schválit Senát a podepsat prezident, ale tady vzhledem ke stojedenáctce nebude problém. Pak by ještě mohl zasáhnout Ústavní soud, poslanec Janeček už naznačil, že by se poslanci KDU-ČSL k němu mohli odvolat. Co udělá nebo neudělá Ústavní soud, je ve hvězdách. To je první věc. Druhá je to, že vedení ČT se rozhodlo zrušit publicistický pořad Bez obalu (pro forma se s ním svezl pořad Za zdí, který, pokud tomu dobře rozumím, bude ovšem pouze překabátěn). Důvodem jsou vysoké výrobní náklady a obsahové výhrady (kdyby to byly jen obsahové výhrady, vypadalo by to blbě). Obsahové výhrady obnášejí nekorektnost, nevyváženost, a to kupodivu hlavně v reportážích dotýkajících se premiéra Paroubka. Nedostal totiž prostor, aby své konání vysvětlil či obhájil. Je to po listopadu 1989 poprvé, co je pořad zrušen způsobem, za nímž jsou víc než cítit politické důvody. Obojí (faktické zestátnění pojišťoven i autocenzurní zásah do programu veřejnoprávní televize) znamená podle mého názoru dosti významné omezen občanské svobody: druhá věc hlavně jako precedens.

Proti pořadu Bez obalu zahájila před časem správní řízení Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Důvodem jde, světe div se, nevyváženost. Podle předsedy Pospíchala „není podstatné, kdo ke stížnosti podal podnět“. Z toho si každý domyslí, že Paroubek, i když tomu tak třeba není. Jistý mediální expert (taky Paroubek) prohlásil, že jde o „politickou pornografii“ a že pořad dělali lidé, jejichž názory jsou okrajové. Protože jsem v pořadu taky občas vystupoval, těší mne, že pan Paroubek neřekl rovnou jako jeho předchůdce Zeman, že jsem blbec a že by mne nejraději nakopal do prdele. Premiér je muž zjemnělých mravů. Zeman se zase nestaral o zakazování TV pořadů. Skoro bych řekl, že to druhé je lepší.

Miloš Zeman pronesl v Otázkách Václava Moravce cosi, co bychom my milovníci klasické opery přirovnali nejspíš k árii Osmina z Mozartova Únosu ze serailu: Oh, wie werd ich triumphieren, wenn sie euch zum Richtplatz führen! A navrhuje, koho všeho je třeba v rámci deratizace z ČSSD vykopat: Krause, Zaorálka, Sobotku… Zato Palase (svého někdejšího ministra) by asi ponechal. Je to jakési nedorozumění, když se považuje za osobu se zbytnělým sebevědomím. Je osobou se zbytnělou mstivostí, což je nejen nepěkné, ale v politice krajně nepraktické. Paroubek teď potřebuje, aby před volbami nevyváděl, a maže mu med kolem pusy. Co udělá s tak nepohodlným spojencem po vítězných volbách, si rozhodne sám. Možná, že pak k osobám, které Miloš Zeman určil k deratizaci, pak přibude ještě jedna položka.

Premiér Paroubek se dme pýchou, podařilo se mu vyždímat z EU nejvíc peněz na osobu, aspoň pokud jde o nové země. Je to trochu předčasné. Důležité není kolik peněz vyžebrám, ale co si s nimi pak počnu.

V tomto směru je málo nadějné, že předvolební mikulášská nadílka pokračuje plným tempem. Poté, co lidovci prosadili ve Sněmovně zvýšení rodičovského příspěvku skoro na dvojnásobek, chce je ministr Škromach trumfnout zdvojnásobením dětských přídavků. Vypadá to všechno skoro jako dražba, jen není jasné, co se vlastně draží.

Další události komentovány na www.bohumildolezal.cz
Publikováno s laskavým svolením autora.