Pražská koalice explodovala náhle a bez varování. Zaskočen byl mimo jiné i primátor Svoboda a předseda ODS Nečas. Přitom nálož odpálil šéf pražské organizace strany a požehnalo mu to jednomyslně jak vedení pražské ODS, tak klub ODS v pražském zastupitelstvu. Primátorovi nezbylo než souhlasit.

Běžný pohled na českou politiku obecně, a tu v Praze zvlášť, je skeptický: syčák na syčákovi sedí a syčákem se odpichuje. A cokoli se stane, stane se kvůli prachům v tom nejhorším slova smyslu.

Takový pohled je svůdný, ale málo produktivní. Krystalicky ho vyjádřil herec Jan Kraus: "Dá se tušit, že česká kmotrovina ztratila nervy se současným stavem a hodlá si ho přizpůsobit. V plánu kradení nelze ztrácet čas." A z toho plyne: "Musí se zaplnit Václavák. Snad to nebude za dlouho."

Jsem k podobným projektům velmi skeptický: jednak se po listopadu 1989 už nikdy nepodařilo pořádně zaplnit Václavák. A za druhé, všechny pozdější pokusy o zaplnění Václaváku byly, upřímně řečeno, pro kočku. Poslední vyhlásil pan Babiš spolu s iniciativou ANO2011. Pan Kraus je její deklarovaný sympatizant.

Především je třeba vzít v úvahu, že koalice nejsilnější koaliční a nejsilnější opoziční strany na nižší než celostátní úrovni má i své pozitivní stránky: partneři jsou nuceni opustit zákopy nesmiřitelného třídního boje na život a na smrt a snažit se o kompromis a komunikaci. Hledání kompromisu lze odbýt tím, že jde o kompromis ve zlodějně. Je to málo věcné. Samozřejmě platí, že koalice stran, které k sobě mají programově blízko, je snadnější, logičtější a lepší. Proto ovšem ještě není jediná možná.

V pražských komunálních volbách zvítězila TOP09. Když vznikne situace, že vítězná strana, která dokáže vytvořit většinovou koalici s každou z obou dalších demokratických stran, se najednou octne mimo hru, je to nšco, jak se odborně říká, "nestandardního". Musí se to věrohodně ospravedlnit. Nevím, zda se to stalo, mám dojem že ne. Pokud se tato anomálie odbourá, je to lepší než předtím. Pokud to ovšem iniciují titíž lidé, kteří předtím prosadili "nestandardní" řešení, stavějí tím otazník nad sebou samými.

Hledat u nás ideálního politika je velmi obtížné. Stejně jako hledat u nás a kdekoli na světě ideálního člověka. Jsme vesměs hříšní smrtelníci. Přesto je možné (a tedy také nutné) vybrat si lepší lidi a lepší strany, ty lepší podpořit a ty horší odmítnout.

V tom smyslu je třeba říci: TOP09 je na pražské úrovni relativně lepší než ODS. ODS je v Praze u kormidla někdy od první poloviny devadesátých let, zapustila tam kořeny, to je v politice vždycky na škodu. Bude-li muset pár let trošku držet dietu a ve vedení ji vystřídá na čas TOP09, bude to relativně lepší než současný stav.

Primátor Svoboda je relativně lepší než jeho předchůdce Bém a relativně lepší než šéf pražské organizace Šťastný. Projevil jakousi snahu, to je třeba vzít vážně, ostatně pozná se to nejlépe na tom, jak své pražské kolegy rozzlobil. Jeho možnosti byly ovšem omezené (s tím měl počítat) a budou tedy omezené i v budoucnu, pokud se udrží ve funkci v koalici TOP09 – ODS. Tahle varianta by za zkoušku stála, zvlášť pokud je alternativou zaplnit Václavák. Což se jednak nepovede a jednak to není k ničemu.

Lidovky.cz, 23. listopadu 2011