Patrně jste si všimli, že umírající člověk se v určitém okamžiku často přestane kontrolovat a chová se najednou podivně, výstředně; nebýt vážné a smutné situace, zdálo by se, že směšně. Protože býváme většinou svědky posledních chvil svých blízkých, které jsme měli rádi, a protože si při té příležitosti říkáme: jen počkej, neujdeš tomu a jednou budeš taky tak vyvádět, ne-li hůř, reagujeme šetrně a s ohledy. Když se podobně projevuje v posledním tažení politická organizace, k níž navíc není důvod mít nějaké něžné city, tento závazek ovšem odpadá. Zbývá jen zarážející podobnost v chování. Teď tedy tančí svůj komický smrtí tanec US-DEU.

Poměrně častá iluze umírajícího je, že se mu otvírají nové životní perspektivy. A tak se nám na internetových stránkách „www.its-legal.us“ představuje „Nová Unie svobody“. Tatam je někdejší ODS s lidskou tváří. „Už bylo dost politiky, která se dělá v sakách. (Politika v rubáši musí samozřejmě vypadat jinak, bd) Voliči chtějí normální lidi, kteří dělají chyby jako oni.“ Umírající člověk zapomíná na svou identitu: „Arogance moci, šikanování obyvatel úředníky, nespravedlnost, korupce, politické a ekonomické čachry, vše vymeteme z chléva, aby se lidem zbaveným špíny a smradu začalo žít lépe! Jsme stranou protestu!“ volá vládní strana.

Na smrtelné posteli se taky zpravidla činí vyznání: „Zapletli jsme se s mocí, abychom vydobyli slávu. (Řekl bych, že šlo i o jiné požitky a že o moc dokonce taky tak trochu, i když, upřímně řečeno, žádná velká sláva, bd) Smrad nás však pohltil a téměř udolal. (Téměř - umírající si většinou nepřipouští, že umírá, bd) Pochopili jsme, jak se cítí všichni loseři, rozdílní, malí a diskriminovaní.“

Následuje vlastní program. Jeho jádrem je kritika kapitalismu, monopolů a buržoazní demokracie: „Současní politici, instituce, obrovské firmy, národní i nadnárodní kapitál si mezi sebou již dnes slibují, že my je budeme poslouchat… Někdo prostě chce jenom žít. Chceme, aby takovým lidem stát i koncerny daly pokoj… nechceme, aby nás banky a koncerny zotročovaly v systému doživotních půjček… Chceme skutečnou a přímou demokracii! Elektronické volby umožní mít přímý vliv, přímo rozhodovat.“

V takto pojatém programu nesmí chybět i odpor k establishmentu a sympatie k těm, co ho boří: „Chceme, aby stát a establishment dal pokoj všem, kteří chtějí žít trochu nebo úplně jinak, než se to hodí mocipánům,“ praví vládní strana. „Zastavme mezinárodní hysterii okolo terorismu! Teroristé se nerodí a lidé v jiných kulturách jsme my. Oni jsou my a my jsme oni!“ přesvědčuje nás ministr spravedlnosti. „Nechceme se také podpisovat pod vojenská dobrodružství státu!“ dodává ministr obrany. A všichni dohromady křičí, až z toho nedobrovolným svědkům tohoto nedůstojného umírání běhá mráz po zádech: „Bezplatné zdravotnictví pro bezdomovce i milionáře! Řádné vzdělání na všech stupních musí hradit stát!“ Atp.

Proč se však ulízaný růžolící bonviván, poté co pocítil chladnou kostnatou ruku zubaté, rozhodl vydat na maškarní ples v převlečení za piráta? Důvod vyklopil s odzbrojující prostoduchou upřímností místopředseda strany Ludvík: „Potřebujeme dostat k volbám asi tak 250 tisíc lidí, kteří by nám dali hlas. Agentura, která pro nás dělala analýzu, nám řekla, že tohle (asociálové s anarchickými sklony, bd) je jediná skupina lidí, kterou bychom ještě teď mohli získat“.

Od US-DEU je konec konců docela pěkné, že se tváří v tvář smrti nepokouší pro sebe získat i kriminální podsvětí. Pár hlasů by to jistě hodilo. Program by se ovšem musel ještě upravit. Obávám se, že ne zase až tak moc.

24.dubna 2006

Další události komentovány na www.bohumildolezal.cz
Publikováno s laskavým svolením autora.