Vy jste se v pořadu televize Nova "Prásk" přihlásil k odkazu Margaret Thatcherové. Tato významná osobnost před časem oslavila kulaté jubileum. Jaký si myslíte, že byl její význam v dějinách Británie a Evropy. Ovlivnila vás něčím?

Margaret Thatcher neovlivnila jenom mě. Ona ovlivnila dokonce nejenom politiku Evropy, ale i politiku globálně. Její vliv na mě byl jistě velký. Nicméně když si budeme personifikovat můj vztah k politikům žijícím i nežijícím, kteří mě ovlivnili, tak nebude jediná. Nepochybně to bude z této garnitury světových politiků Ronald Reagan, bude to Winston Churchill, dále politik, který už odešel - José María Aznar. Svým způsobem mě ovlivňuje i Angela Merkel. Nicméně Margaret Thatcher s pomocí nejrůznějších na sebe navázaných skupin, ekonomických i dalších, vytvořila projekt, program pro konzervativce, který tehdy oslovil velkou část britské veřejnosti. Ona dominovala v určitém období britské politické scéně a udělala takovou spoustu práce, zavedla prvky do konzervativní politiky do té doby nebývalé. Je to, řekl bych, v Británii "matka neokonzervatismu" s velmi liberálním přístupem k ekonomice. Určitě ovlivnila generace politiků, které přišly po ní a nepochybně ovlivnila i mě. ODS samotná vznikla v podstatě na thatcherovském vzoru britské Konzervativní strany a fakticky celá řada věcí, na kterých byla postavena politika ODS v začátcích a které přerostly v celou éru patnáctiletého působení ODS, pochází právě z thatcherismu. Thatcherismus je dnes více než samotná Margaret Thatcher.

Nyní se stal leaderem britské konzervativní strany David Cameron. Co říkáte jeho údajnému návratu k disraeliovskému konceptu "celého národa" a tezi "soucitného konzervatismu"? Je to inspirace pro ODS?

Po Majorovi, Hagueovi, Ian Duncan Smithovi a Howardovi přichází politik, který samozřejmě není úplný nováček v prostředí, kdy toryové třikrát za sebou prohráli volby. Přichází s něčím, co ale není nové. Se soucitným konzervatismem přišli američtí republikáni už dávno před ním. Není to tedy žádná novinka, je to něco, o co se snažíme i my: že není pravda, že sociální mohou být pouze levicové strany a že pouze sociální stát je recept na řešení současných problémů a že to je právě středo-pravice, liberálně-konzervativní strany, které svým programem a svými změnami systému a reformami přispívají k sociálním jistotám těch potřebných. Tzn. soucitný konzervatismus není nic, co bychom odmítali. Naopak, i náš kongres ukázal, že míníme i v této kampani dávat větší akcent na sociální dimenzi liberálně-konzervativní politiky.

Před časem se v Bruselu sešel kongres eurorealistických stran. Zde se diskutovalo o tom, že by se měla založit jakási eurorealistická frakce v Evropském parlamentu, která by nebyla tolik eurofederalistická jako Evropská lidová strana. Uvažuje tedy ODS, že by s britskými konzervativci a dalšími uskupeními utvořila frakci mimo ELS?

My jsme se účastnili s některými lidmi tohoto eurorealistického kongresu. Tam nebylo řečeno nic, co by bylo v rozporu s naším programem. Nicméně institucionálně to v této chvíli řešit nebudeme. My jsme i tlakem britským konzervativců získali v rámci té frakce EPP/ED poměrně nestandardní postavení, protože nám článek jednacího řádu a stanov této frakce umožňuje nehlasovat s EPP v Evropském parlamentu ve věcích institucionálního charakteru EU. Takže my jsme jakoby v té subfrakci Evropských demokratů naprosto spokojeni. Nicméně máte pravdu v tom, že EPP-Evropská lidová strana dnes reprezentuje velmi profederalistický proud evropské politiky a přestože v celé řadě věcí se s nimi shodneme, tak v profederalistickém postoji nikoliv. To, jestli vznikne nová frakce, já v této chvíli ponechávám na diskusi, protože to nemáme vyřešeno ani uvnitř ODS. Dlouhodobě si myslím, že by měla spíš ta situace tendovat k propojení středo-pravice, i když to v dané chvíli vypadá jako nemožné. Odchod britských konzervativců se zdá být celkem jistý, nicméně jak Cameron, tak celá řada dalších britských konzervativců ví, že v této chvíli to není nic, co bychom řešili. Určitě nebudeme opouštět tuto frakci v nejbližší době, protože to není absolutní priorita . Nám to postavení v rámci EPP/ED vyhovuje, což ale může nevyhovovat po odchodu konzervativců některým jiným členům této frakce a bude to třeba vynucený krok. Ale já do žádného dobrodružství nepůjdu. Pokud vznikne jakákoli nová frakce, tak by bylo důležité, abychom v ní měli alespoň takové postavení jako v rámci EPP-ED. To znamená, že by se jí muselo účastnit více jak šest zemí, mělo by tam být více stran a měl by to být jeden z hlavních proudů evropské politiky.

V současné době se objevují snahy oživit již pohřbenou evropskou ústavu? Neobáváte se toho?

Já si myslím, že v tomto případě je přání otcem myšlenky. Já jezdím pravidelně na zasedání Evropské lidové strany, na summity. Myslím, že samotná Evropská lidová strana a strany v ní obsažené jsou rozděleny zhruba na dva tábory. Jeden říká: pojďme se pokusit napsat něco smysluplného a nového, až vyřešíme ty problémy běžné agendy. Ten druhý říká: pojďme to oživit a zkusit protlačit. Já si myslím, že dneska, v té podobě, v jaké byla navržena, je evropská ústava neschvalitelná. Takže je to pro mě mrtvý projekt, i když ty oživovací, resistutační práce si na sebe možná vezme Rakousko při svém předsednictví, ale nemyslím si, že to je záležitost roku. Já jsem pro to, aby se vedla skutečná diskuse i s těmi, co přistoupili do Evropské unie později, protože Konvent v době našeho chystaného přistoupení zcela jistě nebyl regulérní diskusní platformou pro to, aby se evropské státy rozhodly pro nejlepší řešení. Pro mě se evropská ústava stala mrtvá a myslím si, že její oživování nic nepřinese.

Jarek Nohavica dnes pokřtil vaší knihu. Jaká je vaše nejoblíbenější píseň od tohoto písničkáře?

Včera mi udělal velkou radost, že zazpíval písničku, kterou v posledních letech vůbec nezpíval a která dokonce nikdy nevyšla. Já ji mám na nějaké pirátské nahrávce tak z roku ´82 a jmenuje se Haleluja. On k tomu včera řekl, že to je píseň, která je znovu aktuální. Zpívá se tam: "Oni tam nahoře všechno o mně vědí…". Všechny ty sloky se dneska dají zpívat znovu a je to píseň, kterou po těch letech pořád umím nazpaměť. Tahle píseň je tedy moje oblíbená.

Díky za rozhovor

(Rozhovor se uskutečnil dne 25. 1. 2005 při křtu knihy "Mirek Topolánek osobně")

Autor je šéfredaktorem www.EUportal.cz