19.3.2024 | Svátek má Josef


ROZHOVOR: O České televizi

27.9.2021

Česká televize odmítla pozvat kandidátku Trikolóra Svobodní Soukromníci do krajských předvolebních debat. Vy jste v této souvislosti hovořil o narušení férovosti volební soutěže. V čem podle vás toto narušení spočívá?

Podle ústavy je politický systém založen na volné soutěži politických stran. Svobodné volby jsou podstatnou náležitostí demokratického státu, přičemž podstata svobodných voleb je spojena s férovostí volební kampaně včetně přístupu do předvolebního vysílání ČT. Hlavní povinností ČT je poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů a vytváření a šíření programů a poskytování vyvážené nabídky pořadů pro všechny skupiny obyvatel, tak, aby tyto pořady odrážely rozmanitost názorů a politických směrů.

ČT nemá ze zákona povinnost organizovat debaty kandidátů v rámci volebních krajů a celostátní debatu předsedů stran, byť je to dlouhodobá zvyklost. Pokud se tak však ČT rozhodne učinit, nemůže být na její libovůli, koho do volební debaty pozve a koho nikoliv. Pravidla pro pozvání kandidujících stran musejí být férová, vyvážená a odůvodněná a musejí pokrývat celé relevantní politické spektrum, což nejsou jen současné velké parlamentní strany.

Česká televize nyní postupuje v rozporu s tradicí, když významně snižuje počet volebních stran v debatách. V roce 2017 ve volbách do Poslanecké sněmovny se krajských debat účastnilo deset stran, v roce 2020 se debat před krajskými volbami účastnilo stran devět. Česká televize snížila počet účastníků debat vůči předchozím volbám do Poslanecké sněmovny 2017 o 30 %. K tomuto kroku nebyl důvod. Obdobné postavení jako ČT má v oblasti rozhlasového vysílání Český rozhlas. Ten do svých předvolebních debat připustil zástupce stran nad 3 %.

Zamyslel jste se v této souvislosti také nad nejrazantnějším řešením v podobě úplného zrušení České televize. Jakou podobu by toto zrušení mělo mít s ohledem na platnou legislativu?

Zrušit Českou televizi může zákon. Česká televize je stejně jako Sovětský svaz či Evropská unie nereformovatelná. Pro ochranu demokracie je správné ji zrušit a vytvořit nové veřejnoprávní televizní vysílání. Je třeba zrušit monopol Prahy na ovládání státu v televizním vysílání. Po zrušení současné České televize je možné vytvořit Televizi Čech v Praze a Televizi Moravy a Slezska v Brně a Ostravě. Tyto televize by měly vlastní právní subjektivitu. Zruší se monopol.

Každá z televizí by měla celostátní vysílání. Pak by si občan na celém území státu mohl vybrat, zda bude sledovat pražské Báchorky VM nebo vyváženou politickou diskusi vysílanou z Brna či Ostravy. Koncesionářské poplatky by se mezi obě televize rozdělily podle počtu obyvatel Čech a Moravy se Slezskem, tedy asi 3 : 2. Tím odpadnou mnohé skupiny přisáté na pražský televizní rozpočet.

Mluvím o tom proto, že redaktor Železný i v jiné souvislosti naznačil, že ambice aktivně manipulovat společností nejsou redaktorům ČT úplně cizí. K roli ČT v pandemii se vyjádřil slovy: „Nepomáhali jsme vládě, to není naše role, ale byli jsme k ní dost zdrženliví! Právě proto, abychom nerozeštvávali! Pomáhali soudržnosti, bojovali proti strachu.“ Co jako expert na ústavní právo říkáte na takové pojetí žurnalistiky, jejímž cílem není nestranně informovat, ale „pomáhat soudržnosti“, tedy ovlivňovat lidi v zájmu nějakého cíle, který se jim zrovna líbí?

Zpravodajství České televize se snaží manipulovat veřejným míněním. Informace televize poskytuje především z pohledu ideologie covidismu, nejsou vyvážené. Naštěstí jsou dohledatelné různé informace na internetu. Kdo chce, k nezkresleným informacím se dostane. Řada lidí nevěří České televizi a přistupuje k jejímu zpravodajství jako ke zprávám před rokem 1989, kdy situaci přesně vystihovalo heslo: Televize lže, jako když Rudé právo tiskne.

Je nutné si též uvědomit, že za vnucováním testů a vakcín se skrývají obrovské zisky pro jejich výrobce a obchodníky. Velké společnosti si pro zajištění svého odbytu mohou platit různé lobbisty, aby jim vlády zajistily odbyt jejich výrobků. Propagaci covidistických opatření platí i vláda. Takže za některými mediálními výstupy se může skrývat i peněžní motivace, prostě korupce novinářů. Placená inzerce v médiích je běžná věc, špatné však je, když není zřejmé, že určitá propagace výrobků, zvláště v oblasti zdravotnické, je fakticky placená reklama.

Když jsme u toho mediálního pokrytí pandemie, časopis Reflex v minulém týdnu přišel s informacemi o tom, jakým způsobem vznikala vládní opatření. Vyplynulo z nich, že úředníkům bylo znění v podstatě diktováno podle toho, co premiér Babiš „vykřičel“ na ministra a že úředníci marně upozorňovali na problémy, které to může přinést. Důsledkem byly neúspěchy u soudů. Co tato zjištění znamenají pro váš postoj k těmto opatřením, který byl již předtím velmi negativní?

V mém vnímání Ministerstva zdravotnictví jako státního orgánu systematicky porušujícího práva občanů se nic nezměnilo. Tyto skutečnosti byly zřejmé i dříve. Konečně ministr Petr Arenberger se proslavil výrokem, že očekává, že jeho opatření budou soudem pro nezákonnost zrušena. Je to další signál pro veřejnost, že nemohou věřit Ministerstvu zdravotnictví. Je to zpráva hlavně pro zaměstnavatele, aby nevěřili doporučení ministerstva, že mohou vynucovat po zaměstnancích informace o očkování či nařizovat testování na covid.

Tuto pravomoc pandemický zákon dává Ministerstvu zdravotnictví, ne zaměstnavatelům. Existuje trestný čin přisvojení si pravomoci úřadu. Je s podivem, že státní zastupitelství a policie nekonají a tyto zaměstnavatele a jejich představitele nestíhají. Podle mého názoru by mělo být prověřeno, zda vynucováním testování se nedopustili zaměstnavatelé tohoto trestného činu. Prověřena by měla být z tohoto pohledu Česká spořitelna, předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže i pražský krajský policejní ředitel. Rovněž by měl s těmito zaměstnavateli zahájit sankční řízení Úřad pro ochranu osobních údajů, pro podezření s neoprávněným vynucováním a shromažďováním citlivých osobních údajů zaměstnanců, což jsou i údaje o prodělaných nemocech či podstoupeném dobrovolném očkování.

Pokud byste se dostali do vlády, požadovali byste nějaké právní důsledky pro tvůrce těchto opatření? Vy sám jste v minulosti spekuloval i o hmotné odpovědnosti ministra za škody vzniklé podnikatelům…

Pokud hnutí Trikolóra Svobodní Soukromníci uspěje ve volbách, všichni ti, kteří se podíleli na nezákonných opatřeních Ministerstva zdravotnictví, budou identifikováni a bude po nich vymáhána náhrada škody, kterou stát bude muset za protizákonná opatření hradit. Odvoláni by měli být všichni představitelé státních orgánů, kteří nezákonně vyžadují po svých zaměstnancích informace o tom, jaké nemoci prodělali, jaké dobrovolné očkování podstoupili, a nutí je k testování, aniž by to nařídilo Ministerstvo zdravotnictví. Poskytneme také právní podporu zaměstnancům, kteří budou požadovat náhradu mzdy a platu a jiné škody způsobené nucením k očkování a testování.

Vyjádřil jste na svém blogu rovněž názor podporující tradiční rodinu stojící na manželství jako vztahu muže a ženy. Skupina Pirátů proti tomu přišla s právní argumentací, že zákony nejsou „od Boha“, ale od lidí a lidé sami se klidně mohou rozhodnout povolit manželství všem. Co na tuto argumentaci říkáte jako právník?

Jako katolík věřím, že určitá základní pravidla (přikázání) jsou od Boha a to, co je součástí božského práva, nemůže člověk měnit. Ovšem i ti, kteří v Boha nevěří, mohou zastávat koncept tradiční rodiny a chránit současnou právní úpravu v občanském zákoníku.

Manželství jako vztah muže a ženy je základem rodiny. Jeho smyslem není jen úprava vztahu dvou lidí, ale vytvoření podmínek citových, materiálních i společenských pro rození a výchovu dětí. Tato instituce je hodna ochrany, byť se rodí i děti mimo manželství a byť ne všechna manželství mají děti. Proto je manželství jiné než vztah mezi dvěma osobami stejného pohlaví, jenž k přirozenému vzniku rodiny s dětmi vést nemůže. V našem státě je zakotveno pro stejnopohlavní páry registrované partnerství, které zaručuje obdobná práva v oblasti majetkových a obdobných vztahů jako manželství. Ale manželství není jen o majetkových a podobných vztazích, ale především o základu přirozeně vzniklé rodiny s dětmi, proto má mít zvláštní právní úpravu.

Moderní doba ve střední Evropě rodinu oslabila. Řadu pečovatelských funkcí převzal stát, především v oblasti péče o potřebné členy širší rodiny. Přes oslabení rodiny je rodina základem pro novou generaci a výchovu dětí. Rodičovství je v Čechách, na Moravě a ve Slezsku určeno jako vztah dítěte k otci muži a matce ženě. Právo zde uznává přirozenost.

Tuto právní definici rodičovství není správné měnit umožněním adopcí dětí stejnopohlavními páry. Zastánci těchto adopcí zamlčují, jaký by to mělo dopad na právní řád a většinovou společnost. Naše právo totiž uznává, že rodiče jsou otec a matka a že otec je muž a matka žena. Chce-li někdo zavést adopci pro stejnopohlavní páry nebo adopci dítěte druhým členem stejnopohlavního páru, musí zrušit tuto základní definici rodičů. Naše právo vychází z přirozené reality a neumožňuje, aby dítě mělo dvě matky ženy, či dva otce muže, a neumožňuje, aby otec byl žena a matka muž.

Ten, kdo chce zavést rodičovství dětí dvěma stejnopohlavními rodiči, chce, abychom se vzdali konceptu otce muže a matky ženy. Chtějí zavést označení rodič 1 a rodič 2. Většina se má kvůli přání menšiny sklonit, a to v tak lidské oblasti, jako je rodičovství. V soukromí by nám dítě nadále mohlo říkat maminko a tatínku, ale v úředních dokumentech by tyto pojmy byly nahrazeny rodičem 1 a 2. Rozumný stát však netvoří rodinné právo, aby lidi ovládlo, ale aby respektovalo to, co je přirozené. Trikolóra Svobodní Soukromníci nevymění mámu a tátu za pojmy rodič 1 a 2, chrání rodinu jako přirozenou jednotku pro novou generaci. Proto odmítá adopci stejnopohlavními páry.

Otázky kladl Jakub Vosáhlo, PL, 24.9.2021