Vinou koronavirové pandemie prožíváme dosti výjimečné dny a týdny ve stavu bezprecedentních omezení. Jak to všechno vnímáte?

Vnímám tu situaci jako cosi velmi podobného válce. A každá válka se hodnotí teprve poté – až skončí. Teď můžeme říct pouze to, že tu válku vedou lidé, které jsme si demokratickou cestou zvolili. Ale už nyní se chystá parlamentní komise, která bude po skončení všech těch restrikcí vyšetřovat, zda vláda a krizový štáb postupovaly správně. Bohužel zatím samozřejmě netušíme, kdy okolnosti dospějí do takového bodu, že bude možné všechna ta opatření odvolat. A z hlediska ekonomického jsem tedy docela zvědavý, co se tady vlastně bude dít, až to všechno skončí. Až se budou ekonomové a podnikatelé snažit udělat z té současné bramboračky biftek.

V tuto chvíli za nás tu válku vede současný kabinet a jím jmenovaný krizový štáb. V médiích nejčastěji rezonují tři jména – Prymula, Hamáček a Babiš. Co říkáte na jejich práci?

Je to tým, který zřetelně drží pohromadě. K těm jménům, která jste uvedl, bych se nerozpakoval zařadit i ministra zdravotnictví Vojtěcha, i když má ofinu a nenosí červený svetr… tak i přesto pracuje na sto procent.

Rozhodně bych ale nikoho z nich neglorifikoval. Zkrátka se ocitli na té palebné čáře a musejí konat – a zatím to vypadá, že konají dobře. Odmítám všechna ta nařčení, že něco zanedbali nebo že nemáme dostatek roušek. Když byl premiérem Nečas, to jsme měli sklady narvané rouškami? A co se s nimi tedy stalo? Kde jsou? To je dal Babiš skrmit prasatům v Agrofertu? Máme třicet let demokracie, střídá se jeden premiér za druhým – a myslel někdo z nich na to, že něco jako koronavirus může přijít? Nemyslel! Tak proč teď napadat současnou vládu? To je přece nesmysl. Naopak jsou tu statisíce lidí, kteří začali něco dělat, místo aby kecali, začali ty roušky šít i pro ostatní – a z toho mám opravdu velkou radost. To je úžasná věc!

V tuto chvíli šijeme ty roušky, mladí se nabízejí k pomoci zejména těm starším, firmy zlevňují různé služby a produkty. Zkrátka idylka sounáležitosti, solidarity a všeobjímajícího altruismu. Pokud by ovšem tento stav omezení měl trvat měsíce, tak se obávám, že ve společnosti by převážily zcela jiné, negativní trendy a tendence…

Ano, s tím naprosto souhlasím. Není to žádná legrace. Také jsem šel – podobně jako Miroslav Kalousek – do trezoru a vytáhl jsem revolver, obstaral jsem si náboje i do své druhé pistole a obě ty zbraně mám stále na dosah ruky. Stát se může cokoliv, skutečně se to může vymknout z ruky. Tahle válka je sice primárně medicinální, ale její dopady budou ekonomické a potažmo ty konsekvence také politické. Zkuste si jenom představit, kdyby například začalo váznout zásobování. Nezapomeňme na známou zásadu, že „od divošského stavu nás dělí tři obědy“! Kdo ví, co se stane. Třeba budou davy v ulicích a Miroslav Kalousek povede ozbrojený boj proti Babišově nenáviděné vládě s vlajkou EU v ruce. I to se může stát.

Ta čísla nakažených i úmrtí jsou ovšem nyní v Česku relativně nízká…

To je pravda. Záludnost toho viru, který často srovnáváme s chřipkou, je v tom, jak vysoce je nakažlivý. Najednou onemocní takové množství lidí, že to zdravotnictví zkrátka nemůže utáhnout. Takže nejde ani tak o tu medicínskou nebezpečnost, ale hlavně o tu schopnost toho viru se tak rychle šířit na omezeném prostoru, kde se zhroutí systém a nastane kalamita. To vidíme v Itálii, ve Španělsku a teď hlavně v Americe. Také se málo hledí na fakt, že se jedná o mezinárodní záležitost. Bylo by naivní si myslet, že my se tady zbavíme koronaviru a že ho tady sami vyhubíme. To ho bude muset nejdřív dostat pod kontrolu celý svět. A musíme se připravit na to, že ta nemoc se bude stále vracet. Takže to, co říkal profesor Prymula o uzavření hranic na dva roky, je možná ještě velmi optimistická prognóza.

Jak jste v době koronavirové spokojen s přístupem zejména veřejnoprávních médií, která by měla jít příkladem a poskytovat ty nejobjektivnější a nejpřesnější informace?

Poslouchám Český rozhlas, Českou televizi si pouštím v případě hlavních zpráv, a obě ta média velice oceňuju. Za tím vysíláním vidím tu perfektní, profesionálně odvedenou práci.

Zároveň se mi v tomto kontextu vybavují názory těch, kteří s oblibou tvrdí, že by se veřejnoprávní média měla zrušit. Považuju to za naprosto absurdní. Právě tahle krizová situace velmi dobře ukazuje, že veřejnoprávní média tu mají své nezastupitelné místo.

Vláda nechce kompenzovat ztráty podnikatelům a živnostníkům. Takže až se z této války probereme do míru, tak to pro mnohé nebude právě jednoduché období. Rozumíte postoji vlády?

To je spíše otázka pro ekonoma. Jako laik si nedovedu představit, jak by případné náhrady měly vlastně vypadat, jak by to mělo fungovat – a hlavně z čeho je brát? To bychom si ty peníze natiskli? Představte si, že by všechny státy odškodnily své podnikatele. To je podle mě naprosto nemožné. Ekonomika v Česku stojí už měsíc. Co nastane, když bude stát čtvrt roku? Nedokážu si představit, jak se roztočí kola výroby takového gigantu jako Škoda Auto, provázaného na mnoho dalších firem v podstatě na pěti kontinentech. Samozřejmě, že se to nakonec nějak nastartuje, ale jak dlouho to bude trvat a co to bude ekonomicky znamenat, to netušíme, protože takováto situace tu nikdy nebyla! Dokonce i ta srovnání se španělskou chřipkou váznou.

Jak vnímáte v souvislosti s pandemií roli Evropské unie, která je teď terčem časté kritiky především proto, že údajně zaspala dobu?

EU se teď hodně křivdí. Evropské instituce na tom v podstatě byly stejně jako ty národní. Nevěděly, jak se k tomu postavit a jak to vlastně globálně chápat. Takže já bych jim nic nevyčítal, medicinální záležitosti navíc nejsou v jejich kompetenci. Teď tu ale máme další fázi. Uvidíme, jak se EU dokáže v očích některých kritiků rehabilitovat tím, že pozitivně napomůže složitému restartu evropské ekonomiky.

A co podle vás bude dál se „zelenou politikou“ Evropské unie?

Zelený úděl byl před vypuknutím pandemie oficiální doktrínou. Vnímám ho jako časovanou minu, která teď tiká pod celým evropským společenstvím. Zatím se o něm mlčí, ale to nepotrvá navěky. Čekám, že ti zelení se oklepou a začnou trvat na všech těch nesmyslných omezeních ohledně klimatických změn atd. Budou zase buzerovat automobilky, jakou mají mít auta spotřebu, a vnucovat jim elektromobilitu poháněnou větrníky. Pokud na troskách evropské ekonomiky budou zase prosazovat všechny tyhle nesmysly, tak je s EU definitivně amen.

Rozhovor vedl Tomáš Procházka, PL, 8.4.2020