Jak se po útoku cítíte? Musel jste znovu vyhledat lékařskou pomoc? Člen RRTV Vadim Petrov v úterý sdělil ParlamentnímListům.cz, že jste kvůli bolestem nespal.

Bolí to pořád stejně, i když beru prášky na spaní i na bolest. Kromě zjevných potlučenin se mi asi hnula páteř. Ale holt to nějak skousnu. K lékaři zajdu až tak ve čtvrtek.

Co jste si v prvních chvílích po napadení pomyslel? Co jste si pomyslel o naší zemi, o stavu společnosti, kde lidé čelí fyzickým atakům kvůli tomu, co si myslí nebo za koho kandidují?

Vlastně jsem to mohl čekat, hlavně po té zuřivé kampani proti mému zvolení do Rady pro vysílání. Myslím ale, že nejvíc takoví lidé nakonec škodí sami sobě, protože se jim pořád bude vracet, že napadli člověka jen pro jeho odlišný názor. Bude se jim s tím blbě žít.

Uváděl jste zprvu, že si ještě rozmyslíte, zda budete podnikat nějaké právní kroky. Máte už jasno, zda třeba podáte trestní oznámení? Vzhledem k tomu, že v metru jsou kamery, mělo by být snazší pachatele vypátrat…

No, ono se to stalo ve vagonu, tam nevím, jak je to monitorováno. Ale zas u toho bylo aspoň 20 svědků. Právní kroky dělat nemusím, někdo to nahlásil policii a ta sama od sebe už koná. Už mi i volali.

Řada médií už o útoku na vaši osobu informovala, nicméně vzhledem k charakteru vašeho napadení a k jasnému politickému podtextu je to ve srovnání s napadením poslance Feriho poněkud nesrovnatelné. Co na to říkáte?

Já ty ohlasy moc nesleduji, ale možná je rozdíl v tom, že já jsem to nikde neprezentoval, nikam do médií nedával, uniklo to tam až po dvou dnech. Násilí je ale nutno odsuzovat vždy. Vůči komukoli.

Různé internetové diskuse a sociální sítě jsou plné výhrůžek napadením, smrtí apod., vždy se ale říká, že to jsou jen bezvýznamné výkřiky skryté za internetovou anonymitu. Neobáváte se, že se reálné útoky mohou stupňovat?

Hlavně se takové výhrůžky nemají zlehčovat. Kdysi mi přišla vlna nenávistných útoků, kde mi vyhrožovali upálením, rozleptáním kyselinou, oběšením. Kvůli platu. Označil jsem autory za nenávistnou lůzu. A časopis Respekt zveřejnil mou karikaturu s bublinou „lůzo“, aby to vypadalo, že tak pohlížím na všechny lidi. Tím vlastně autory oněch útoků hájil.

Objevily se komentáře, že liberálním médiím se prostě útok na člověka vašich názorů „nehodí do krámu“. Souhlasíte s tím? Skutečně je možné, že by média snižovala význam napadení člověka jen proto, že má názory, které mohou jít proti hlavnímu proudu?

Zkuste hladit psa proti srsti. Moc se mu to líbit nebude.

V našem prostředí není vůbec normální, aby byl člověk fyzicky napaden pro své politické přesvědčení. Čím to podle vás je, že se takové útoky začínají objevovat? Lze říci, kdo může za tu nenávistnou atmosféru?

Ono to bylo vždy. Jen je teď snazší ventilovat veřejně jakoukoli hrůzu a tím různé cvoky inspirovat.

Nelitujete zpětně, že jste za SPD kandidoval, když teď vidíte, že vás kvůli tomu mohou i napadnout? Udělal byste to stejně? Případně, máte v plánu to někdy zkusit znovu?

Nelituju. A rozhodně se nezačnu bát mluvit a psát, co uznám za správné.

Mimochodem, jak hodnotíte výsledky evropských voleb na naší domácí scéně a v zahraničí?

Hlavně si nenechme nalhat, že kandidovaly nějaké celounijní strany. Ani to, že tyto volby mohou přibrzdit unifikaci a centralizaci bruselské říše. Ale byly rozhodně zajímavým testem aktuálního domácího rozložení politických sil v jednotlivých zemích. A tam se něco děje. Jen tak to lze číst.

Změní se nějak fungování EU po úspěchu euroskeptických stran v řadě zemí?

Unifikace, centralizace a šikana politických kritiků Bruselu přitvrdí. Protože oni se bojí. Oni eurovládci. Tak je nechme, ať se bojí.

Ptal se Radim Panenka, PL, 29.5.2019