V souvislosti s rozsudkem Nejvyššího soudu, kterým byly zrušeny dřívější rozsudky týkající se dluhu ČSSD, se někteří ptají, zda je justice vůbec schopna v reálném čase najít právo a zda ve dnech, kdy se demonstruje jakoby za nezávislost justice, to s tou nezávislostí tak slavné není.

Objevují se úvahy o tom, že soc. dem. se chovala, jako by měla soudy pod palcem, že se soud neodvážil rozhodnout spravedlivě a že politická strana zde vlastně s pomocí soudu okradla dědice. Jen dvojí metr, nebo zjevná nedůvěra v právní stát?

Je zvláštní, že někteří z těch, kteří se zcela právem podivují, že z částky za nezaplacenou jízdenku nakonec vznikne v naší justici dluh ve výši desetitisíců korun a z jednoho nezaplaceného nájmu dluh ve výši statisíců, se nikterak nepodivují nad tím, že z částky 18,5 milionu je nakonec dluh 338 milionů. Držím se rčení, že o mrtvých se má mluvit jen v dobrém. Ale čtu-li nyní vyjádření Altnerových dědiců o tom, jak jej ČSSD dehonestovala a poškozovala celá léta jeho dobré jméno, je třeba podívat se také na druhou stránku věci: Zdeněk Altner nebyl žádným vynikajícím právníkem. Z Advokátní komory byl vyloučen. Čelil žalobám pro podvody, jako policií hledaná osoba se skrýval a vyhýbal soudním jednáním. K trvalému pobytu byl hlášen na obecním úřadě malé obce. Od ČSSD původně vyžadoval 17,5 miliardy (!!) korun.

Jedinou jeho „kvalifi kací“ pro vedení sporu byla jeho známost s tehdejším místopředsedou strany a ministrem financí Ivem Svobodou, který sám později skončil v kriminále za vytunelování firmy Liberta. ČSSD zde doplatila na tehdejší praktiky, které ji pak stály místo na politické scéně. Machinace, zákulisní hrátky a neprůhledná konání nejen při sestavování kandidátek. Předseda Miloš Zeman víc důvěřoval lidem, kterým měl důvěřovat méně…

Ti, kteří se tehdy kolem celé záležitosti pohybovali, si marně snaží vzpomenout, jakým geniálním právním názorem a jakými argumenty měl Z. Altner spor vyhrát. Soudy totiž nakonec daly za pravdu právním názorům, které pro ČSSD vypracovali profesoři ústavního práva, ostatní právníci z právní komise ČSSD a předchozí právní zástupce ČSSD Pavel Blanický.

Pokud nyní soud uložil žalobcům, aby přesně sdělili, jaké služby Z. Altner vlastně pro ČSSD vykonal, je to pro ně úkol vpravdě olbřímí. A tak snad pro nás všechny by bylo nejlepší nepokračovat v této slepé uličce české justice a české politiky. Dalších dvacet let tohoto sporu si snad opravdu nezasloužíme.

Právo, 10.6.2019