19.3.2024 | Svátek má Josef


PRÁVO: Omyly vyšetřovací komise OKD

17.10.2019

aneb Dělá si stát zálusk na 1,5 milionu bytů?

OKD pomilionté. V opozici se témata, na kterých se dají honit politické body, zjevně hledají čím dál hůř. A jak se říká mezi rybáři: „Když chcete velkou rybu chytit, musíte na velkou rybu líčit. Nebo o tom alespoň hodně, hodně hlasitě mluvit.“ Přesně tak lze vnímat vznik Vyšetřovací komise k OKD, která byla zřízena usnesením sněmovny č. 58 z roku 2017 na popud pirátské strany.

O tom, že se jedná o čirý populismus, svědčil již samotný průběh práce komise – tiskové konference a brífinky, pozvednutá obočí, dramatické proslovy, medializovaná předvolání, křížové výslechy, schůzky s prezidentem… To vše vzbuzovalo napětí v politických kruzích, marné naděje nájemníků bývalých bytů OKD a lehké pobavení u každého, kdo o dané věci alespoň něco ví. To poslední se samozřejmě ukázalo i po zveřejnění závěrečné zprávy.

Ta je povětšinou kompilátem již několikrát zveřejněných informací z médií, zvláštních domněnek a sérií chybných úvah z oblasti ekonomie a práva, bohužel s nulovou přidanou hodnotou. Na těchto závěrech sice poslanci hodlají podávat trestní oznámení vůči – z pohledu současné politické reprezentace – personám non grata, ale to, ve vší úctě k nestrannosti komise, bylo tak trochu jasné už dopředu. Bohužel, troufám si tvrdit, že peníze daňových poplatníků na téměř dvouletou práci komise byly vynaloženy zcela marně. I kdyby náhodou došlo k soudům, tak „důkazy“ ze závěrečné zprávy rozcupuje na padrť koncipient průměrné advokátní kanceláře.

Autoři závěrečné zprávy jako by nechápali proces odstátnění a privatizace majetku, základní principy založení a fungování akciových společností, hlavu si nedělají ani s promlčecími lhůtami, rozdílům mezi nemovitostí typu dům s byty a bytovými jednotkami samotnými a pokud jsou v důkazní nouzi, opřou se o vlastní právní názor, kterým mohou v naší zemi bohužel rozporovat prakticky cokoliv.

Je zajímavé, že principem „pokus-omyl“ se komise dostala z roku 2019 až do roku 1990, když začala tvrdit, že při odstátnění socialistického majetku byly byty do majetkového fondu OKD vloženy neoprávněně, tudíž že byty jsou stále ve vlastnictví státu. Jde jen o to podat určovací žalobu k soudu, který potvrdí, že byty nikdy nepřestaly být vlastněny státem. Nechme stranou, že odborníci v oblasti práva tento konstrukt již opakovaně vyvrátili. A zamysleme se nad tím, co by se stalo, kdyby…

Kdyby totiž tento konstrukt platil, v právní nejistotě by se ocitli vlastníci zhruba 1,5 milionu bytových jednotek, jež byly v průběhu 90. let odstátněny a následně privatizovány velmi podobnými mechanismy jako byty OKD. Jelikož některé tyto byty změnily několikrát majitele, v právní nejistotě by se ocitli i předchozí majitelé, dodavatelé, věřitelé (banky, stavební spořitelny…), s otazníkem bychom mohli hledět na oprávněnost čerpání dotačních titulů…

A nejde tu jen o princip, ale především o peníze! Průměrná rozloha bytů v bytových domech v ČR je zhruba 68,5 m2, průměrná cena za byt se podle analýzy Deloitte pohybuje na ceně 64.640 Kč/m2. Takže pro doložení absurdnosti, bavíme se tady o majetku přesahujícím 6,6 bilionů Kč. To je více než pět státních rozpočtů nebo více než celý hrubý domácí produkt České republiky za jeden rok!

Chce snad stát spustit znárodnění bytového fondu, v němž žije podstatná část české populace? Chce se stát stát jedničkou na nemovitostním trhu? Chce již jednou prodané byty znovu zpeněžovat? Podobné absurdní úvahy mohou být vlhkým snem pro lidi, již věří, že stát má hromadit majetek, případně že stát je dobrý hospodář. Pro rozumně uvažujícího jedince je to však noční můra.

Celé by to bylo úsměvné, kdyby názory vycházející z úst zákonodárců Českou republiku hrubě nepoškozovaly. Sami si totiž vykreslujeme Českou republiku jako o zemi, která si dělá z panství práva, jeho vymahatelnosti a ochrany soukromého vlastnictví dobrý den. Tato iracionální honba za mstou ad hominem Českou republiku dlouhodobě ničí. A je nejvyšší čas s ní skončit!

Auto je ekonom a vede výzkum Centru ekonomických a tržních analýz (CETA)