Důvody jsou v zásadě dva. Zaprvé organismus vystavený příliš dlouhé expozici se časem stává rezistentní. A zadruhé politické problémy se mají řešit politicky a ne doufat, že je za politiky vyřeší orgány činné v trestním řízení.

Rozhodně nejsem fanda Andreje Babiše, jsem jeho politickým konkurentem. Přesto dost dobře nerozumím všeobecnému očekávání, že nějaká „Zpráva OLAFU“ nebo trestní stíhání nás Babiše snadno zbaví. Nezbaví. Proč?

Dlouhá léta u nás média a protikorupční aktivisté vyvolávali protikorupční hysterii a vytvořili tak dojem, že tradiční politické strany rozkradly tisíce miliard. Proti tomu se nějakých padesát milionů zpronevěřených Babišem může jevit jako pakatel.

A nezapomeňme, že oproti situaci před nějakými patnácti lety, kdy pro daleko menší podezření odstupovali ministři, poněkud opadla důvěra v „orgány“. Bylo zcela nesmyslně obviněno a vláčeno po soudech mnoho politiků, mnohdy celá zastupitelstva! A výsledek? Všechny velké kauzy splaskly a nekonečně se řeší i na první pohled tak jednoduchá, jako je Rathova s krabicí od vína. Takže Andrej Babiš, ať se nám líbí nebo ne, není prvním politikem, který po obvinění nehodlá vystrašeně opouštět funkce.

Hlavní důvod je ale ten, že politické problémy se nemohou řešit nepolitickými, tedy trestněprávními prostředky. I v zemích dávaných nám za příklad neslouží trestněprávní stíhání politika k překreslování politické mapy! Slouží jen k výměně podezřelého za nepodezřelého.

Trestněprávní stíhání nemůže zbavit politika jeho politických protivníků! Zde udělal Bohuslav Sobotka kardinální chybu, že neřešil politický problém politicky. Když bylo zřejmé, že si jeho ministr financí sáhl na dotace pro malé podnikatele a veřejně lhal („vlastníky Čapího hnízda jsem na mou duši neznal“), měl se k situaci jednoznačně jako premiér postavit a ne doufat, že politický problém za něj nějak shora vyřeší policie. To nemůže a nebude nikdy fungovat!

Na jasné, ale riskantní politické řešení ve stylu „Můj ministr financí veřejně lhal a jako druhý nejbohatší člověk v republice se neštítil vzít si dotaci určenou pro drobné podnikatele, a proto ho i s jeho ansámblem (ANO) vyhazuji z vlády a koalice“ nenašel odvahu. Problém zkoušel vysedět. Nakonec ho radši přeměnil do trestněprávní roviny a i pak naprosto směšně lavíroval. Došlo tak jen ke komické výměně ministra financí, ale s Babišovým ansáblem ANO vládl dál.

Tím původní, jednoznačný morální a politický problém překlopil do obtížně uchopitelné, do šířky, hloubky a mnoha vedlejších větví rozkošatělé právnicko-auditorské kauzy. Ta se nyní bude táhnout léta letoucí a jasně ohraničený problém jen zamlží a rozmělní.

Jedinou stoprocentně fungující cestou, jak se zbavit Andreje Babiše, je nabídnout lepší politickou alternativu prezentovanou skutečným politikem. Tedy ne jenom jeho karikaturou, která umí pouze politikařit. Dokud nebudeme mít politiky, budeme tu mít dále jen Babiše nebo jeho další alternativu.