Parlamentní volby máme za sebou a nyní už je možné je alespoň trochu zhodnotit s odstupem a částečně opadnutými emocemi. Na výsledku voleb mě snad nejvíce zamrzela následující událost. O dvě stě tisíc více činil součet hlasů pro ODS, KDU-ČSL a Stranu zelených oproti součtu ČSSD a KSČM. Přesto je rozdělení mandátů ve sněmovně 100 ku 100. Tak bohužel rozdělil mandáty současný poměrný volební systém s prvky systému většinového. Nechci se zde pouštět do jakýchkoli analýz, ale chci jen velice zdůraznit jednu z priorit, kterými by se nová vláda měla určitě zabývat, a tou je hledání koncesu pro změnu volebního systému. Je nyní určitě nasnadě mi připomenout, že tento volební systém prosadila ODS společně ČSSD v roce 2000 či 2001. Na druhou stranu je ale důležité zdůraznit, že jsou to již třetí po sobě jdoucí volby, ze kterých nebylo možné sestavit vládu s dostatečně silným mandátem a jasnou zodpovědností. Bylo by tedy skutečně na místě začít seriózně diskutovat o systému většinovém bez jakýchkoli jiných, upravujících prvků.

Předseda ČSSD Paroubek v rozhovoru pro páteční Hospodářské noviny vyslovil názor, že v situaci současného patu vidí jako jediné východisko vládu odborníků, na jejímž sestavení by se podílely politické strany. Vládu úředníků a vládu odborníků považuje za jedno a totéž a zároveň odmítá, že by se mohlo jednat o kvazivelkou koalici. Podle něj by to byli nadstraničtí odborníci. Jistě, vláda úředníků či odborníků při volebním patu zní zajímavě a jistě i spravedlivě, ale co by taková vláda mohla prosadit? Kam by tuto zemi dále posunula? Dokázala by využít potenciál relativně silné a rostoucí ekonomiky k provedení nezbytných a důležitých reforem? Dokázala by taková vláda prosadit některé z kroků, kvůli kterým dostaly strany ve volbách takové množství hlasů? Jsem přesvědčen, že nikoli a obávám se, že by republiku v následujících čtyřech letech nepotkaly vůbec žádné reformy, pouze kosmetické úpravy stávajících systémů, které by vzešly z velice, velice širokých kompromisů. Považoval bych úřednickou, udržovací vládu navrhovanou předsedou ČSSD za poněkud nešťastný krok. Navíc takovou správu země lidé určitě nevolili.

Ministr Rath se nechal v rozhovoru pro Lidové noviny zase slyšet, že když ODS zastává názor, že by současná vláda po volbách již neměla schvalovat nic zásadního a měla by pouze vykonávat základní administrativní funkce a argumentuje jakousi slušností v demokracii, je to, jako kdyby mluvil zloděj o poctivosti. Drzost a arogance pana ministra asi skutečně nezná mezí a možná by mu mohl někdo říct, že jestli to ještě nepoznal, tak že už je po volbách a že těmito výroky je marné se o nějaké hlasy ještě snažit. Ale doktor Rath je asi takový pořád, nejen v době předvolební. Alespoň nám tím o sobě poskytuje krásný obrázek.

Zajímavou a tak trochu očekávanou zkušenost přináší vládnutí velké koalice v Německu, kde rukou nerozdílnou šéfují zemi SPD a CDU/CSU. Vláda přijímá takové kompromisy, které podle týdeníku Focus nikdo nechce a jejichž účinnost je velice sporná. Bývalý ústavní soudce Paul Kirchhof, který byl týmem kancléřky Merkelové nasazen do předvolebního boje jako daňový poradce, se tomu ani nediví, neboť dle jeho slov „dvě velké strany, které se ve volebním boji hádaly, byly svedeny do koalice. Pak nemůže být zklamán tím, že se shodují jen na minimu věcí“. Myslím si, že Paul Krichhof přesně vystihl stav, který by následoval po případném dlouhodobějším spojení ODS a ČSSD do koalice, která by měla společným dílem vládnout, a tak doufám, že k tomu ani za tohoto nelichotivého povolebního stavu nedojde.

Předseda ČSSD Paroubek se omluvil za své výroky, které pronesl ještě v průběhu sčítání hlasů při volbách do sněmovny. Jedna z omluv směřovala ke jmenovitě napadeným novinářům za to, že je nazval žoldáky ODS. Téměř jedním dechem ovšem dodal, že jakmile bude další jejich článek nebo vystoupení ve znamení útoku na jeho osobu, bude zvažovat podání trestního oznámení. Klasická chytrá horákyně, chtělo se mi dodat při čtení této zprávy. Oblečená-neoblečená, omluva-neomluva. Být zmiňovanými novináři, nenechám se touto „horákyňskou“ omluvou ukonejšit a nadále budu důrazně požadovat jasnější omluvu či zvažovat jiné, třeba i právní kroky. Předseda ČSSD by měl dostat jasnou zpětnou vazbu v tom, že není možné prohlašovat o komkoli to, co se mu zrovna hodí, zvláště je-li to za přítomnosti velkého množství tuzemských i zahraničních médií.

Autor je místopředseda Jihomoravského regionálního sdružení ODS

www.michalkadlec.com