Naštěstí tentokrát ne naši, ale jejich němečtí kolegové. Dne 22. září, v neděli, ne roztaženo na dva dny jako u nás, budou v Německu volby do Bundestagu, do Německého spolkového sněmu. Strany mezi sebou již dlouho před volbami vybraly své kandidáty na funkci kancléře a kandidáta vítězné strany pak prezident pověří sestavením vlády. Ani v nejhlubším alkoholickém snu by ho nenapadlo pověřit někoho jiného. Právě tak nepřipadá v úvahu scestná myšlenka pověřit někoho sestavením úřednické nebo odbornické vlády. Lidé si zvolili své zástupce a pokud se tito nemohou dohodnout na způsobu vládnutí, pak musí přijít volby nové a ne jak radí komentátor Ivan Hofmann: "Nechte ho, Zemana, trošku experimentovat."

Situace v Německu příliš jasná není. Křesťanští demokraté, CDU/CSU, jednoznačně ve voličské přízni vedou. S jejich koaličním partnerem, Svobodnými demokraty FDP, už to tak jasné není, jejich volební preference nemusí dosáhnout 5 % a to by znamenalo konec vlády. Němečtí socialisté, SPD, jsou sice druzí v přízni německých voličů, ale téměř již dostiženi stranou Zelených. Může se ale stát, že mandáty SPD a Zelených nebudou na vytvoření většinového vládního bloku stačit a na řadu by pak přišli pohrobkové DDRáckých komunistů, Leváci Die Linke. Jak zelení, tak socialisté sice tvrdí, že s Leváky nikdy, ale patrně se jedná jen o předvolební výkřiky a po volbách, bude-li zapotřebí, budou nástupci SED, Ulbrichta a Honeckera vzati na milost.

Strany levého bloku si nepočínají právě chytře. Socialisté vyhrožují zvýšením daní a ujištují, že více zdaněni budou jen ti bohatší. Německá obdoba našeho pana prezidenta, kandidát na funkci kancléře Peer Steinbrück, nevynechá jedinou příležitost šlápnout do trusu. Kapitalistům, bankám a bohatým vůbec slibuje zvýšení daní a kontrolu všeho. Závistivci se radují a tleskají mu. Po volbách bude ale všechno jinak. V Německu, jako u nás, zvýšení daní postihne vždycky všechny.

Ještě sympatičtěji si počínají Zelení a protože od nich naši Zelení, počínaje Patočkou, Bursíkem a dalšími, každý nesmysl přebírají, nebude tedy na škodu věnovat jejich světaspasitelným úmyslům více pozornosti. U německých Zelených se prosadila arogantní mentalita zákazů. "Víme, co je pro vás dobré. A protože to víme, tak vám to po volbách předepíšem." Od roku 1983, kdy poprve zasedli Zelení v Bundestagu, se řada dobře míněných rad, příkazů a zákazů už rozrostla v soubor, v němž se sotva kdo vyzná. Abychom věděli, co nás čeká a nemine v případě, že by se snad naši Zelení dostali do parlamentu a někdo je k získání většiny potřeboval, uvádím zde krátký a zdaleka neúplný výčet zelených požadavků a návrhů, z nichž některé jsou, jak svého času pravil Orwell, tak pitomé, že jim věří jen intelektuálové.

Zelená Katrin Göring-Eckardt, vicepresidentka Spolkového sněmu a hlavní kandidátka strany, se v posledních dnech vyznamenala. V případě, že se Zelení dostanou po volbách do vlády, bude usilovat o zavedení Veggie-day, jednoho dne v týdnu, kdy veřejné kantiny budou muset podávat pouze vegetariánská jídla. Nejde prý jen o zdravou výživu, ale také o snížení počtu vražděných ubohých zvířátek, která přicházejí na německý stůl. Pan Lindemann, politik strany Svobodných demokratů FDP, srovnal tento návrh s plakátem z doby vlády národních socialistů, nacistů, kde tito požadovali, aby lid jedl více celozrnného chleba. Zelení se rozzuřili a pan Lindemann se omluvil. Každý, kdo v Německu připomene dobu nacismu, je okamžitě přeřván.

Že Zelení bojují proti oteplování, není nic nového. Méně známé je, co všechno má k vítězství tohoto boje přispívat:
Poplatek za igelitové tašky ve výši 30 centů, přibližně 8 Kč.
Další zvýšení ekologického poplatku za letenky.
Odvod za obaly čehokoliv.
Další omezování rychlosti. Kterákoliv obec má mít právo omezit na svém území obligátních 50 km/hod na 30 km/hod.
Protože Zelení jsou na auta odborníci, snaží se spolu s Evropskou komisí limitovat i maximální spotřebu. Ideálem má být auto se spotřebou 1 litru na 100 kilometrů.
Topit se v budoucnu bude muset výhradně obnovitelnými energiemi.
Další příkazy, zákazy a závazná doporučení, všechna samozřejmě v zájmu nás všech, přibývají denně.

Minimální hodinová mzda musí v roce 2014 stoupnout na 8,50 eur (221 Kč) a má platit pro všechny. Diskriminovat cizince, ženy, homosexuály, černé, žluté, zvířata i floru je zakázáno a bude se trestat. Jen tak dospěje lidstvo do trvale udržitelného stavu.

V dávných sedmdesátých letech minulého století se Club of Rome, Římský klub, dopustil chyby. Vydal spisek Meze růstu, kde předpověděl na léta 1990 až 2000 totální kolaps. Nedostatek potravy, totálně znečištěné ovzduší, vymírání lidstva a ještě mnoho dalších apokalyptických událostí, to všechno nás mělo postihnout. Nic z předpovídaného se nestalo. Od té doby už se proroci nepletou, předvídají, co bude za 80 let. Prostě předpovídat je těžké, zejména budoucnost.

Čeští zelení spasitelé podezřele mlčí. Bylo by chybou myslet si, že svůj boj o ekologická koryta, z ničeho jiného nežijí, vzdali. Pokud by se dostali do parlamentu a byli pro někoho jako opatřovaleté většiny hlasů užiteční, vyrukují se svými požadavky tak, jak už to jednou dělali.

Koho tedy určitě v příštích volbách nevolit, by mohlo být každému jasné.

Převzato z CechyAGlobalizace.wordpress.com se souhlasem autora