Rusnokův kabinet řízený starými známými firmami ze Zemanova okruhu nás vrací do kmotrovské minulosti

Koncem minulého týdne to vypadalo, že Miloš Zeman bude místo vládnutí Česku psát druhý díl své knihy Jak jsem se mýlil v politice. Jeho ministr kultury Jiří Balvín tím, že se celkem úspěšně pokusil prakticky dokázat, že na tomto vládním postu může být ještě myšlenkově prostší osoba než Alena Hanáková, dost výrazně narušil jeho politický koncept rychlého převzetí politické i ekonomické moci vlastním, nikým nezvoleným aparátem.

Zemanova síla je totiž v populismu a obratné práci s nejnižšími pudy. Odvolání Petra Žaludy z čela Českých drah je z hlediska jeho publika naprosto v pořádku. Ten člověk přece veřejně řekl, že ve státní firmě dostává půl milionu měsíčně, a to je dost dobrý důvod ho nejen odvolat, ale ještě pověsit na lucernu.

To, že na srovnatelných pozicích v zahraničí vydělávají šéfové v poměru k průměrné mzdě více, že Žaluda v soukromé firmě vydělával také víc a zase bude, je jen přitěžující okolnost. A že má zlatý padák, to pak je úplně skandální, i když ho měl a má každý významnější manažer ve státních službách, protože se musí počítat s tím, že přijde nějaký buran a bezdůvodně ho vyhodí, aby mohl do jeho křesla instalovat svého kamaráda.

Odvolat ale ředitele Národního divadla v den, kdy nastoupil, a postavit proti sobě populární herce a celou uměleckou obec, je krokem, kterému tito lidé tleskat nebudou.

Nehledě na to, že to Jiřímu Rusnokovi velmi zkomplikovalo vyjednávání o podpoře vládě, zejména před klíčovým jednáním vedení sociální demokracie. Rychlý návrat Jana Buriana do funkce moc nepomůže. Prostě chyba se stala a smazat ji nelze. Není sice fatální, ale v situaci, kdy bude záležet na každém jednotlivém hlasu ve sněmovně, by se měl chytrý politik takovým chybám úzkostlivě vyhýbat.

Je toho ale Zemanova parta schopna? To je, jako by se měl vlk naučit chroupat mrkvičku. Celý Rusnokův aparát je nastaven tak, aby co nejrychleji obsadil co nejvíce pozic, z nichž si lze sáhnout na nějaké peníze tak, aby pak bylo s čím handlovat a za co si kupovat politickou podporu u ostatních stran. Tak to udělal Miloš Zeman a jeho poradci před téměř 15 lety a stejně činí i dnes. Tehdy začaly vznikat kmotrovské struktury, které tento přístup k penězům státních firem začaly využívat k mohutnému obohacování. A tento vývoj akceleroval, až skončil s příchodem Nečasovy vlády, která jako první začala své vlastní kmotry odstavovat od moci a zbavovat je politické ochrany před stíháním. S Rusnokovou sestavou řízenou starými známými firmami ze Zemanova okolí se vracíme zpátky. Pod skvělým maskovacím kabátem sociální buranie brnkající na třídní nenávist.

Vše ostatní, co vláda dělá nebo chce dělat, je pramálo podstatné. Stejně jako v pátek schválené programové prohlášení. Do volebního roku by všechny vlády, včetně té Nečasovy, vstupovaly s dárky pro voliče. Třeba zastropování příspěvku na obnovitelné zdroje bylo připraveno minulou vládou, stejně jako existoval záměr využít miliard na účtech státních podniků, jako jsou Lesy ČR či Řízení letového provozu. Že bude nutné dosypat do zdravotnictví další peníze přes navýšení úhrady za státní pojištěnce, bylo také zřejmé. Že z toho budou těžit volební body Zemanovci, je záležitost prezidentovy politické obratnosti a zásluha tandemu Šlachta-Ištvan.