Koronavirová epidemie zvolna odeznívá a přichází čas, aby stát složil účty. Na mimořádnou situaci reagoval bryskně.

Pochvalu si zaslouží zdravotníci, záchranáři nebo zaměstnanci sociálních ústavů. Zásobil je ale stát dostatečně, včas a hospodárně? Neumožnil různým vykukům, aby mu pustili žilou – zejména při nákupu ochranných pomůcek? Vždyť za roušky, respirátory, ochranné oděvy a další nutné vybavení utratil kolem jedenácti miliard.

Své kontrolní role se svižně ujala opozice. Ovšem také vládní poslanci už před několika týdny připustili, že by se mělo, a to i na půdě sněmovny, vyšetřit, jestli se nenakupovalo draze a od podvodníků. V médiích se už propraly případy firem, které dosud živořily, nikdo je neznal – a najednou začaly kšeftovat se státem.

U dalších zaráží neprůhledná majetková struktura odkazující až kamsi na exotické ostrovy. Pozornost vzbudily také přímé nákupy od společnosti, která byla výrazným sponzorem hnutí ANO.

Dokonce i předseda KDU-ČSL Marian Jurečka, který nemá ve zvyku do vlády bezhlavě pálit, podal kvůli nákupům ministerstva zdravotnictví trestní oznámení. Resort Adama Vojtěcha se má na co těšit. V některých případech to, co ministerstvo vnitra nakoupilo za desítky korun, opatřil za stovky.

Právě skutečnost, že Vojtěchovi úředníci neumějí obchodovat, tlačit na cenu ani na dodací lhůty, nakonec vedla k tomu, že iniciativu převzal šéf vnitra Jan Hamáček. A když se jej dnes novináři zeptají, jestli vše proběhlo čistě a pro stát výhodně, odpoví „ano“ – ale jen za svůj úřad. Ruku do ohně za zdravotnictví dát přirozeně odmítá.

Přesto buďme k výstupům případné poslanecké vyšetřovací komise, pro jejíž ustavení shání podpisy TOP 09, skeptičtí. V minulosti politické slídění dvakrát úspěšné nebylo a stávalo se spíš nástrojem stranického zápasu. Poslanci umějí informace získávat, ale obtížně je vyhodnocují. Kdyby na tom zvláštní okolnosti něco změnily, mohli bychom být jedině rádi.

Zákonodárci by víc času měli věnovat legislativnímu rámci zvládání krizí. Ukazuje se, že v právním řádu mnohé chybí – a díry by bylo dobré ve spolupráci vlády s opozicí zacelit dříve, než opět nějaká katastrofa udeří.

Stejně tak by měl být Babišův tým grilován za lednové řeči, jak je stát dobře připraven a ochrannými pomůckami zásoben. Tématem pro politiky je i stav kritické infrastruktury státu.

Když pomineme policejní pátrání, tak nejpřesnější pohled na to, co se okolo nákupů v uplynulých měsících dělo, nám poskytne Nejvyšší kontrolní úřad. O jejich prověření už oficiálním dopisem požádal i premiér Babiš. Zjevně ani on nechce držet v ruce černého Petra, to raději obětuje ministra Vojtěcha.

NKÚ byl ale ve střehu sám o sobě a jeho prezident Miloslav Kala už Hospodářským novinám prozradil, že se chystá zaměřit hlavně na tři věci – jestli byly nákupy v souladu se zákony, jestli byly dodrženy ze strany státu uzavřené smlouvy a jestli za dodávku stát zaplatil oprávněnou cenu. Do kontrolovaného vzorku mají spadnout také plicní ventilátory, termokamery a další technika.

Na krajské samosprávy NKÚ nedosáhne, na kontrolory se ale mohou těšit krajské hygienické stanice. Kala rovněž upozornil, že stát během nouzového stavu sice nemusí na nákupy potřebných věcí vypisovat veřejné tendry a může je dělat „z ruky“, stále ale platí pravidla daná zákonem o veřejných zakázkách.

Kontroloři nebývají u momentálně vládnoucích politiků oblíbení. Svoji zkušenost s tím má i Miloslav Kala. Profesionalitu a kompetenci NKÚ ale zpochybnit nelze. Před jím nastaveným zrcadlem vláda jen tak neuteče.

Autor působí na Masarykově demokratické akademii (blízké ČSSD)

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus