Tak takhle, volně řečeno, ve Starém zákoně varuje lid izraelský strašlivý bůh Jahve vždy, když jeho vyvolený (a milovaný) národ neposlouchá a sejde z cesty pravé. Přečetl jsem si v LN článek – nikoli tedy od Stvořitele, ale od Jana Švejnara, Klaus odvádí pozornost od svého selhání - a měl jsem pocit, že v moderním rouchu slyším proklínání a Boží hněv, ovšem v tomto případě nikoliv na Izraelity, ale na nás.

Tento hrozící Bůh – pardon, neúspěšný presidentský kandidát – nás vyzývá, abychom zanechali všech nadějí po zvolení Klause presidentem, neboť tak se nedobéřeme „ozdravění české politiky, která až příliš (sic!) utrpěla v posledních osmnácti letech různými falešnými mýty…“.

Nevím, co chce pan neúspěšný kandidát ozdravovat, ale podle toho, jak pokračuje ve svém líčení a návrzích, hlavně po tom, co prohlásí, že „nechce sklouzávat do malicherných půtek „ a pak křivácky a podpásově napíše další text, jsem rád, že zrovna on nás nebude „ozdravovat“. Za takové levoty a verbální špinavosti, které napsal Švejnar v článku pro LN v den inaugurace presidenta, pokud by je pronesl na adresu právě zvoleného starosty, by v české hospodě dostal s největší pravděpodobností pár facek.

Co by se mu stalo v USA, nevím. Tam to neznám. Ale třeba ve Španělsku, kde to znám, bych tipoval, že by při návratu domů dostal v tmavé uličce nepěknou nakládačku a Guardia Civil by přijela hodně pozdě a sdělila mu, že útočník je neznámý a v hospodě si nemá pouštět hubu na špacír. V Německu by jistě došel domů bez úhony, ale dopadlo by to tak, že by s ním nemluvilo ani škrabadlo na sníh uložené v obecním skladu. Takže by mu nezbylo než se odstěhovat někam, kde ho neznají.

Aby vykládal poražený, že vítězný soupeř „selhal“, je skutečně chucpe. Je skutečností, že ani spojené síly zelených, Paroubka, Ratha a ČSOB nedokázaly protlačit sociálně-demokratického (tedy v USA „liberálního“) profesora na Pražský hrad. Což je dobře. Jak se dnes ukazuje, pan profesor není moc americky „férový“, je spíše středoevropsky úlisný a pomlouvačný. Jeho úlety s Nobelovou cenou a dalšími „nepřesnostmi“ nejsou asi náhodné. Nápady některých amerických tzv. „liberálů“ jsou skutečně socialisticky „na hlavu“, v tom není Švejnar výjimečný, takže neznalý místních reálií si mohl myslet, masírován Pehem, Halíkem a podobnými, že by to mohlo projít. Ale zkoušet se spojit s Paroubkem, to samo vylučuje, že by byl kandidát skutečně v pravém slova smyslu „liberální“. A demokratický. Paroubek totiž začíná být demokratický asi jako báťuška Stalin, ovšem nemá za sebou výkonnou KGB. A doba je jiná. To by většina reálných politiků pochopila. I KSČM na to přišla, že Paroubek-Džugašvili s presidentem Švejnarem-Čéesobičem na Hradě a strachy podělanou soc. dem. partají za sebou není to pravé ořechové

V den, kdy proběhla inaugurace, kde Klaus oslovoval svého předchůdce „pane presidente“ a Václav I., lidově nekorektně zvaný „Veškrna“, se při presidentském slibu Klause tvářil jak „malej Jára, kterýmu spadly hračky do kanálu“, bylo napsání takovéhleho článku naprosto politicky pitomé.

Havel se šklebil, Švejnar pomlouval a Václavova půvabná žena si, alespoň před televizními kamerami, zachovala eleganci, dekorum a lehký úsměv na rtech. Tak hrome, kdo je tady lepší politik z nich tří? ?

Zdá se, že jsme v posledních dvaceti letech jako národ skutečně klikaři. Převrat proběhl „sametově“, jsme jediní z bývalých „lidi-demo“, kde lidé nepřišli o všechny své dříve uspořené peníze, i když to bolelo (vynechme DDR, tam to zaplatili západní Němci a dones si to vyčítají a právem), stát i jeho obyvatelé bohatnou, nacistoidní sládkovce se podařilo zlikvidovat, hysterické „moravisty“ také, jsme v NATO i EU, nezaměstnanost téměř neexistuje, pracuje na nás možná až milion „gastarbaiterů“, vítězství fašizujícího Paroubka se podařilo o chlup zabránit a president Klaus je sice ironický, sebestředný a tak vůbec, ale vypadá jako nejlepší ze všech presidentů, co jich státy odtržené od RVHP mají.

To neznamená, že nás všechny občas nebere vztek nad chováním policie, justice, úřadů atd. Prozatím žádný „ráj to na pohled“.

Ale slušný stát k žití ano. Jestli toto jsou ty výsledky „chyb a mýtů„, které nám vyčítá Švejnar, tak zaplaťpánbůh za ně. Co vlastně nabízí on? Pečené holuby do huby? Intelektuální rozvoj, až všichni padnou na zadek? A jak? Hlavně JAK? To dones nikdo ze švejnarovců neřekl.

A Švejnar a jeho příznivci by asi udělali lépe, kdyby se pan profesor zase tiše vrátil na svoji universitu anebo aby se zapojil do politiky hezky od začátku. Zkusil všem něco ukázat, jako co že v praxi umí, no a pak, zmoudřelý, ať si v klidu kandiduje. Vsadím tisícovku proti koruně, že po tom, až se předvede plně ve své kráse, to na žádnou „presidentskou“ kandidaturu nebude.

Králíci z klobouku a presidenti z klobouku, to je něco, co skutečně nepotřebujeme.

A to by měl někdo vysvětlit i minulému panu presidentovi Havlovi - tajně veřejnému švejnarovci -, aby si zbytečně nekazil na stará kolena svoji pověst a nepomazával špinavostmi zlatá písmena v dějinách, která stále platí, a to že on byl po komunismu první president, „který se zasloužil o stát“. Ale nemůže si myslet, že bude navěky největším a jediným.