19.3.2024 | Svátek má Josef


POLITIKA: Tomu nezabráníte

25.2.2021

aneb Příští vláda bude zase Babišova

Sledujete s blížícími se volbami preference stran a koalic? Nedává to smysl. Stačí poslouchat Miloše Zemana. Vrchní velitel už řekl, koho na podzim jmenuje premiérem.

Andrej Babiš ztrácí. Ve volebním modelu agentury Kantar CZ jeho ANO po pěti letech spadlo z piedestalu. Dostala se před něj koalice Pirátů a Starostů. Tato změna se dala očekávat. Náskok Babišova hnutí se už několik měsíců snižoval.

Jenže volby do sněmovny jsou ještě ukrutně daleko, zbývá do nich víc než sedm měsíců. A výzkumy veřejného mínění, byť se dají pokládat za přesnější metodu předpovědi výsledků než postup vycházející z křišťálové koule, se mohou významně mýlit.

Co je ale podstatné: volební modely sociologických agentur nakonec může převážit privátní volební model Miloše Zemana. Ten se může lišit nejen od výzkumů, ale také od samotného výsledku voleb.

Zemanova volba

Česká ústava při jmenování premiéra prezidenta nesvazuje, neurčuje mu, komu má vydat klíče od Strakovy akademie. V poměrném systému založeném na koalicích taková volnost dokonce dává smysl. Avšak jen za předpokladu, že cílem vrchního velitele je jmenovat toho, kdo má největší šance sestavit vládu, která získá důvěru sněmovny.

Co že to Kantar zjistil? Předně to, že ANO už nevede. Poprvé od voleb v roce 2017 ho z první pozice volebního modelu sesadila koalice Pirátů a STAN. Ta si v průzkumu, který vznikl pro Českou televizi na přelomu ledna a února, připsala zisk 29.5 procenta hlasů, zatímco ANO o tři procentní body méně (26,5). A co víc, roste i druhá koalice Spolu tvořená ODS, KDU-ČSL a TOP 09 se ziskem 19,5 procenta hlasů. Do sněmovních lavic by se dostali i zástupci SPD (10,5 procenta) a s odřenýma ušima i komunisti (5 procent). Zato nyní vládní ČSSD by se čtyřmi procenty ostrouhala.

A jak by to dopadlo, nebýt koalic? Tady ANO se ziskem 26 procent hlasů i nadále vede, následují Piráti (21 procent), ODS a SPD s 10,5 procenty, STAN s 9,5 procenty a peleton opět tak tak uzavírají komunisti s pěti procenty zisku.

Dá se ale tohle u Zemana předpokládat? Už v roce 2013 po pádu kabinetu Petra Nečase nedal nynější prezident šanci Miroslavě Němcové z ODS, byť měla pro svou chystanou vládu většinu. Místo toho jmenoval premiérem Jiřího Rusnoka, jehož úřednická vláda nemohla na důvěru sněmovny pomýšlet. Zato měla důvěru Miloše Zemana, který do ní dosadil některé ze svých oblíbenců.

Můžeme tedy nakrásně sledovat a analyzovat pohyby preferencí stran nebo koalic. Jenže prezidentovy preference, které se ve finále můžou ukázat jako ještě důležitější, jsou stabilní. Patří Andreji Babišovi.

Zeman to prokázal už tím, že vyhlásil volby loni v prosinci, tedy s desetiměsíčním předstihem. Nikoli – jak je obvyklé – tři čtyři měsíce před vlastním hlasováním. Od okamžiku vyhlášení voleb přitom platí omezení na výdaje stran. Liberální koalice Pirátů a STAN i konzervativní koalice ODS, TOP 09 a KDU (SPOLU) tak musí pečlivě zvažovat každý výdaj na propagaci svých značek.

Zato Babiš může rozhazovat peníze voličům plnými hrstmi z rozpočtu nafouknutého půlbilionovým deficitem. V něm se nepochybně najdou i desítky miliard na volební nákupy.

A kdyby ani to nepomohlo, pak vězte, že platí, co řekl Zeman v rozhovoru pro MF Dnes. V něm dal najevo, že premiérem po volbách jmenuje lídra strany, která získá nejvíc poslanců, nikoli šéfa společně kandidující koalice.

Z toho je patrné, že není ani tak podstatné, jestli dostanou Piráti a Starostové 30 a ANO 26 procent hlasů, jak se to dnes rýsuje u Kantaru, anebo to bude přesně naopak. V obou případech bude skládat vládu Babiš.

Pravda, hypoteticky je možné, že Piráti a STAN budou brát 33 a ANO jen 20 procent. A protože volitelná místa na kandidátce si Piráti se Starosty budou dělit patrně v poměru dva ku jedné, pak by se bukanýři vyšvihli před ANO. Co by následovalo?

Zeman je pružný. Předpokládám, že by počet mandátů pro takovou koalici jednoduše dělil počtem jejích členů. V takovém případě by Babišovo ANO už žádná ze stran kandidující v koalici nepřeskočila.

První, či druhý. Vyjde to nastejno

Je zjevné, že prezident po volbách jmenuje Babiše premiérem, i kdyby ANO skončilo druhé za liberály, anebo dokonce třetí za konzervativci a bude přes něj dál prosazovat své zájmy.

A Babiš? Ten potom bude svou oběť do koalice lovit spíš napravo, protože se sociálními demokraty a komunisty už většinu nesloží.

Vyjednávat začne s liberální koalicí, u které nepochodí. Pak zahájí rozhovory s konzervativci. Také ty neskončí dohodou. A tak, obdobně jako v roce 2017, sestaví menšinovou jednobarevnou vládu, která ve sněmovně nezíská důvěru.

Přesto Babiš dostane od prezidenta druhý pokus (až ten třetí je v režii předsedy sněmovny). A protože na něj Zeman nebude tlačit, bude dlouho předlouho vládnout v demisi a vyjednávat. Třeba o podpoře SPD a KSČM.

Může to ale skončit i úplně jinak, například koalicí ANO s ODS a někým třetím vzadu. Občanští demokraté můžou trojkoalici opustit ještě před volbami, protože po verdiktu Ústavního soudu jim už nebude maximalizovat volební zisk.

Pravda, Petr Fiala se zaklíná, že s Babišem nikdy. Případný obrat ale může vysvětlit státnicky – jako snahu zabránit vládě Babiše s komunisty a okamurovci…

Tečka vypůjčená z cimrmanologie

Shrnuto: Procenta sem, procenta tam, pokud se nestane cosi vskutku nevídaného a neslýchaného, po říjnových volbách bude zemi řídit další vláda Andreje Babiše.

Téma se dá prozatím uzavřít parafrází jedné z cimrmanologických pouček: Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je asi tak všechno, co s tím můžeme dělat.

Převzato z magazínu Finmag.cz se souhlasem redakce