Ve Švédsku prohráli sociální demokraté volby daleko těsnějším rozdílem než ČSSD, která v červnu prohrála o celá 3% a přesto premiér G. Persson zklamání nezklamání uznal promptně prohru, pogratuloval vítězi, ohlásil chystanou demisi vlády jakož i vůli v opozici bojovat za švédský sociální stát. Tečka. Jak jednoduché, chtělo by se zvolat. A tak správné, nutno konstatovat.

Jaký to propastný rozdíl proti tomu, co tady předváděl nedostatečně odmaštěný Jiří Paroubek, jehož hysterický projev by patrně v Maďarsku rozpoutal občanskou válku. U nás se otřáslo hodně lidí, nikdo však do ulic nevyšel, ba ani Václav Havel řečený Mravokárce slůvkem bývalého premiéra nepokáral. Takový je to demokrat tváří v tvář ztrátě tváře sociálního demokrata č. 1.

Ve Švédsku by se - kromě halasně omílanému a Švédům již trochu za nehty zalezlému sociálnímu státu - měl Velký Vont Jiří Paroubek učit politické kultuře a chování politika v demokracii a jeho partajní patolízalové jakbysmet. Zdravý rozum se zdráhá chápat co vede to stádo bezmozků k tomu, aby bez hlesnutí nechali svého předsedu vyvádět před médii jako slon v porcelánu. Sympatie s tímto stylem politiky mohou mít jen jedinci s deficitem přirozené inteligence, milovníci hrubých mravů a buranství a v neposlední řadě dav osob trpících závislostí na dávkách.

Jiří Paroubek a jeho styl - to je reálná noční můra. A takhle my tady žijeme.