Strana kmotrů a mafiánů je pro třicetikorunové voliče naprosto jasná. Jenže v žádné jiné straně nedošlo k tolika násilným vraždám jako v ČSSD.

Průměrný levicový volič rád přehlíží kriminální skutky té své oblíbené barvy. Pokud je na někoho podezření, že získal mnohamilionový úplatek, provinilce neodsoudí, ale ještě se směje, jaký to je frajer a jak to těm pravičákům nandal. Pro odsouzení člena ze strany názorového oponenta pak stačí jen zlá pomluva a hned je takový člověk zloděj a korupčník a celá strana je mafiánská a kmotrovská.

Faktem je, že tzv. kmotři se najdou v každé straně. Stojí v pozadí a tahají za nitky, často napojeni na byznys. Slušně by se dali označit jako šedé eminence. Ti skuteční gauneři ale mají kontakty na všechny strany, ne jen na jednu.

Levicoví voliči nemohou přijít na jméno těžce pošramocené ODS a TOP 09, ale přitom nevnímají, co se děje u jejich oblíbené oranžové barvy. Stačí trochu zapátrat v paměti, porozhlédnout se po internetu a začne se vytvářet skládačka, na kterou socialisté vůbec nemohou být hrdi.

1. Musíme se vrátit na sklonek devadesátých let. Píše se rok 1998 a ČSSD vyhrává parlamentní volby. V předvolební kampani boduje tehdejší předseda socialistů Miloš Zeman se svým autobusem Zemákem. Podnikatel Oldřich Němec tehdy opravil autobus tak, aby se s ním dalo jezdit, přičemž měl dostat za práci zaplaceno a měl slíbené místo na kandidátce socialistů pro komunální volby.

Na kadidátku zařazen nebyl a peněz se také nedočkal. Stal se tak nedobrovolným sponzorem, čímž se dostal do neřešitelné situace. V lednu 1999 skončil s prostřelenou hlavou. Policie případ označila za sebevraždu, i když pitevní zpráva říkala, že mohl být střelen zezadu jinou osobou.

2. Dva měsíce nato, v březnu 1999, jen zázrakem přežil střelbu Jan Lhotský, který svým jménem kryl pravé sponzory ČSSD v době, kdy strana měla zablokovaný majetek a neměla peníze na provoz. Lhotský přežil několik střel do hlavy a hrudníku.

K útoku na něj došlo jen pár dní poté, co médiím prozradil, odkud tekly peníze do Lidového domu. Lhotský byl společník Miroslava Jansty ve firmě TIA, přes kterou proudily finance. Praví sponzoři nebyli nikdy odhaleni či odtajněni a útočník se nenašel.

3. Píše se rok 2002 a na veřejnost se dostává šokující informace. Sekretář ministra zahraničí Kavana Karel Srba si objednal vraždu novinářky Sabiny Slonkové. Byla to reakce na sérii článků o prorůstání byznysu do politiky. Srba si na vykonání vraždy najal toxikomana.

Za přípravu nájemné vraždy byl odsouzen na 8 let vězení a šel domů o necelý rok dříve za dobré chování. Při vyšetřování se zjistilo, že Srba má doma miliony, přičemž to vysvětloval tím, že to jsou peníze, které šetřil jeho otec dlouhá léta v krabici od bot. Otec zemřel ještě před revolucí.

4. Leden 2006. František Mrázek umírá střelou neznámého útočníka. Mrázek je dodnes považován za jednoho z největších kmotrů podsvětí. Měl kontakty napříč politickým spektrem, ale nejvíce spolupracoval s ČSSD. Důvěrně se přátelil s Miroslavem Šloufem, bordelmamá Barkovou (kauza Gross) a běžně docházel na úřad vlády (ČSSD vládla od roku 1998 do roku 2006).

U Františka Mrázka se objevuje znovu jedno jméno, které zde už zaznělo. Ivan Lhotský byl jeho účetním. Ani po letech není jasné, kdo Mrázka zastřelil. Spekulovalo se o mnoha jménech, mimo jiné byl zmíněn i klan Kočkových, případně že akci provedl policejní odstřelovač.

5. 7.10.2008, pražská restaurace Monarch. Probíhá zde křest knihy předsedy socialistů Paroubka. Na oslavě je přítomen Bohumír Ďuričko, majitel hotelu Axa, a klan Kočkových (Matějská pouť). Za nevyjasněných okolností, údajně kvůli malichernému sporu o to, kdo má víc v peněžence, dochází ke střetu, při němž hoteliér třemi ranami zastřelil Václava Kočku mladšího.

Ďuričko figuroval v nalezené části archivu kmotra Mrázka (tzv. Kubiceho zpráva), kdy měl hostit právě Jiřího Paroubka na palubě své jachty, přičemž měla být Paroubkovi k dispozici Ďuričkova šestnáctiletá dcera. Plukovník Kubice tehdy sám řekl, že se nalezené informace teprve musí prošetřit, zda jsou vůbec pravdivé.

6. Opět říjen 2008. Vlivný zbrojař a lobbista napojený na ČSSD a Stanislava Grosse Pavel Musela padá záhadně na lovu z posedu. Ztratil paměť a utrpěl těžké zranění hlavy, přičemž forenzní znalec vyloučil, že Muselovo rozsáhlé zranění bylo způsobeno pádem z posedu, navíc se tělo nacházelo v místech, kam spadnout nemohl.

Musela figuroval v kauze MUS, z jeho konta šly úplatky dál mezi některé osoby spjaté s ČSSD a k náměstkovi ministra průmyslu Sýkorovi, díky kterému Stanislav Gross tak náhle a zázračně zbohatl. Musela byl i u nákupu pandurů za premiérování Jiřího Paroubka.

7. 18.11.2013. Jeden z kmotrů ČSSD Roman Houska umírá střelnou zbraní před garáží svého domu. Houska byl životní partner exhejtmanky Vaňhové. Tahal za nitky uvnitř ČSSD a měl pod palcem celé severní Čechy. Bývalý vekslák byl v devadesátých letech obviněn z vydírání, když vyhrožoval podnikatelům na dražbách objektů, o které měl zájem on sám.

V roce 2005 jeho stíhání skončilo na krajském soudu, který kauzu zastavil kvůli průtahům. O Houskovi se říkalo, že má kompro na vlivné lidi z politiky a byznysu v Ústeckém kraji. Tato smrt je čerstvá a uvidíme, zda se střelec najde. Možné je zatím vše, od nájemné vraždy až po sebeobranu, policie zatím motiv nenašla.

Za patnáct let sedm vážných případů. Čtyři mrtví a tři zmrzačení. Docela smutná bilance na stranu, která je prý slušná a myslí na lidi. Podle voličů oranžových není ČSSD stranou mafiánů a kmotrů, to přisuzují ODS, ale tento výčet svědčí o opaku.

Žádná strana není čistá, každá je nějakým způsobem ušpiněná už jen proto, že se na strany nalepují různí gauneři ve vidině snadného výdělku či posílení své osobní moci. Ale v žádně straně, kromě komunistů v minulosti, nebylo tolik smrti a střelby.

ODS si vymyslela mrtvého sponzora. ČSSD má sponzory, kteří umírají kulkami. Nechci zde horovat za politiky ODS, myslím, že tato strana má teď svých problémů víc než dost, ale ČSSD se teď chystá k moci a je možné, že lidé napojení na tuto stranu budou opět umírat, záhadně padat z posedů nebo se pokoušet odstranit nepohodlné osoby.

Převzato z Polanecky.blog.idnes.cz se souhlasem autora