V éře, kdy se zapomíná na politické programy, stírají se rozdíly mezi pravicí a levicí a lež máme jen za „alternativní pravdu“, se nelze divit tomu, že média či neziskové organizace dostávají nakládačku, zatímco politici strkají nos i tam, kam by si kdysi netroufli.

Jednou z podmínek pro podporu vlády ANO a ČSSD komunistickou stranou je – citujme z koaliční smlouvy – „právo navrhnout obsazení některých funkcí, aby mohla po dobu působení tolerované vlády plnit svou kontrolní roli, zejména ve vnitřních a vnějších kontrolních orgánech centrálních orgánů a přímo řízených organizací“.

Šéf KSČM Vojtěch Filip tvrdí, že komunistům nejde o místa ve státních podnicích, ale o princip. Deníku Právo Filip řekl:

„Máme představu o tom, že musí být konec nepolitické politiky, která deformovala politický systém státu. Jestliže strany z tohoto procesu vyřadíme, dojde k poruchám fungování státního mechanismu. Nějací aktivisté nemohou nahradit strany, které mají dlouhodobé záměry, jak spravovat stát.“

Aby svůj názor podepřel, dodal, že Všeobecná zdravotní pojišťovna byla před tím, než do ní vstoupily politické strany, v červených číslech. Potom se dostala do černých a dnes pod dohledem stran zdárně funguje.

Spekuluje se o tom, že KSČM navrhne lidi do orgánů ČEZ, Lesů České republiky, Českých drah a Budvaru. V něm se například v červnu předpokládá doplnění dozorčí rady. Dále by ale mohly připadat v úvahu desítky míst v kontrolních a dozorčích orgánech firem a institucí v resortech financí, zemědělství, zdravotnictví či průmyslu a obchodu.

Požadavky KSČM se možná dají pochopit v souvislosti s její ostrakizací v době, kdy ostatní partaje dávaly průchod své hamižnosti. Jenže Andrej Babiš napochodoval do politiky se závazkem veřejnou správu a státní podniky odpolitizovat. Stranické exponenty měli vystřídat experti – nejlépe manažeři ze soukromé sféry.

Ovšem ani pozice hnutí ANO není konzistentní. Když vstupovalo do Sobotkovy vlády, žádalo legislativní vymezení nominací do státních firem. Skrz prsty se Babiš díval na činnost Vládního výboru pro personální nominace, ustanoveného v roce 2014. Nyní je všechno jinak. Výbor je plně v rukou mužů a žen, které vybrali členové vlády za ANO. Rozhodně nejde o nezávislé osobnosti bez politických vazeb.

Ty tam jsou časy, kdy Babiš prosazoval samostatný nominační zákon. Přesto poslanci ANO jeden návrh, poměrně krotký, nachystali. Ostřejší verzi z pera Pirátů kabinet nedávno nepodpořil. Na rozdíl od babišovců chtěli vládě uložit, aby zpracovala vlastnickou politiku státu ve státních a polostátních společnostech. Doporučení výboru by podle nich měla být pro ministerstva závazná.

Piráti se bojí zejména zákulisních dohod, politických tlaků a udělování trafik politikům jako určité formy odměny za loajalitu, což prý může být vnímáno jako specifický druh korupce.

Máme tu tedy tři přístupy. Komunistický - jenž akcentuje odpovědnost politiků za všechna zákoutí státu. Pirátský - snažící se omezit hokynaření. A Babišův - který se mění v závislosti na momentální potřebě. Ono totiž i ANO si uvědomilo, jaké hry na škaluta se dají ve státních firmách provádět. Menšinová vláda bez důvěry a v demisi již stihla vyčistit Českou poštu, Czechinvest, Lesy ČR, některé velké nemocnice i další instituce. O to, aby jí někdo koukal pod prsty, nestála.

Teď musí skousnout apetýt komunistů. Kšeft s důvěrou jí ale za to stojí. Zpravidla kdo vládne, na opěvovanou depolitizaci zapomíná. Andrej Babiš se v tom od tradičních politiků neliší.