Měnící se demografická struktura obyvatelstva s sebou přináší kromě potíží s naplněním veřejných rozpočtů ještě doposud nepříliš diskutované, avšak o to důležitější téma. Stárnoucí populace a čím dál tím větší počet seniorů vyvolávají potřebu dodatečných kapacit v zařízeních, která dokážou o staré lidi pečovat. Vzhledem k rozdílnému zdravotnímu stavu a širokému věkovému rozpětí, jímž budou nastávající důchodci charakterističtí, nelze problém redukovat jen na otázku domovů důchodců, kterých je dle odborníků dostatek.

Málo lidí, mnoho péče

Jde také o domy s asistenční službou, léčebny, denní stacionáře, domácí asistenci a podobně. „Míst pro seniory v absolutním počtu zatím není málo. Dnešní potíže spočívají v nerovnoměrném pokrytí populace,“ říká místopředseda České gerontologické a geriatrické společnosti Zdeněk Kalvach. Síť zmíněných ostatních zařízení je už dnes nedostatečná a problém se bude prohlubovat.

Dnešní senioři tvoří zhruba 22 procent populace. Spotřebovávají však přes osmdesát procent hodnoty zdravotní péče. Trend do budoucna je daný – starých lidí bude přibývat, a i když budou zřejmě zdravější, rostoucí náklady pravděpodobně udrží procento spotřeby péče nejméně na stejné úrovni. Zatímco dnes senior místo v domově s adekvátní péčí ke svému stavu najde, i když často příliš daleko od původního bydliště a prakticky všech sociálních kontaktů, v relativně blízké budoucnosti tomu bude jinak. Tedy pokud se výrazně nezmění zákony a myšlení lidí. „Obecně potřebují dlouhodobou ústavní péči tři procenta lidí starších šedesáti let a dvacet procent lidí starších osmdesáti let. Ostatní mohou žít doma nebo v domě s pečovatelskou službou,“ říká Kalvach. Limitujícím faktorem budou peníze. Například loni vzrostl objem důchodů meziročně o 8,8 procenta přibližně na 332 miliard korun. Zatím však nejde o dramatickou demografickou změnu, jaká se očekává v následujících desetiletích. „Obyvatelstvo starší 65 let tvoří v současnosti jednu sedminu všech obyvatel. Do roku 2050 se jeho podíl přiblíží až k jedné třetině,“ uvádí projekce Českého statistického úřadu. Lze předpokládat, že i místa v domovech důchodců budou brzy nedostatkovým zbožím.

Prázdná pokladna

Stát nemá a ani nebude mít dostatek peněz, aby se o takový počet seniorů dokázal postarat. Je pravda, že daleko větší podíl seniorů vlivem dramatického růstu kvality zdravotnických služeb nebude celodenní péči ve specializovaném zařízení potřebovat. Na druhé straně zbylí lidé s vážnějšími zdravotními problémy spotřebují péče více než dnes. „Jdou tu dva trendy proti sobě. Zlepšuje se funkční a zdravotní stav a současně bude seniorů rychlým tempem přibývat,“ říká Kalvach. Proto je nutné současné služby restrukturalizovat. Ideálním řešením by měl být mix domácí asistence, návštěv zdravotních sester, vybudování sítě stacionářů, kde by senioři trávili dobu, kdy jejich rodinní příslušníci pracují, a sítě léčeben pro dlouhodobě nemocné (LDN). Nejlevnější jsou pro stát cestující sestry a domácí péče. Jenže kapacity agentur poskytujících domácí péči jsou plně vytížené už dnes. „Poptávka po domácí péči je obecně mnohem vyšší než nabídka agentur,“ potvrzuje Irena Pejznochová z České asociace sester. Stacionáře doposud prakticky neexistují a LDN jsou proslulé nevyhovující kvalitou péče, navíc jsou zcela přeplněné už dnes.

Pro budoucí seniory je klíčová změna koncepce zdravotního pojištění. Bez možnosti komerčního připojištění nebudou mít lidé ve stáří dostatek peněz na své životní náklady. „Cena sociálních služeb loni se meziročně zvýšila ze 14,7 na 15,9 miliardy korun,“ uvádí Štěpánka Filipová, mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí. Tato částka bude s rostoucím počtem seniorů úměrně narůstat. Přitom faktické navyšování odvodů do zdravotnictví by nemělo být nezbytné. Definování standardu péče a možnost připojistit se by zajistilo dostatek peněz k pokrytí potřebných výdajů. Těžiště péče by se ale mělo vrátit z ústavů zpět do rodin. Když už ne z čistě morálního hlediska, tak alespoň z ekonomického. V ceně práce budeme v následujících desetiletích soutěžit s agresivním východem, kde je domácí péče samozřejmá natolik, že často vůbec neexistují důchody. Pro budoucí seniory by také měl být varováním dlouhodobý nezájem politické reprezentace o toto téma. Spoléhat se na stát je nejlepší způsob, jak ve stáří narazit.

Týdeník EURO 27-28/2010