POLITIKA: Spekulace před volbou předsedy ČSSD
Jak se věci mají ve skutečnosti a nakolik jsme oběťmi cílených dezinformačních kampaní, můžeme hádat. Z autorizovaných výstupů lze jen vyčíst, že Haškovi věrní hodlají se Sobotkou křížit zbraně do posledního okamžiku. Nabízí se i odvážný výklad, že v případě Sobotkova vítězství by v partajním vedení dobrovolně neusedli. Bylo by to čestné, zásadové, i když politicky poněkud riskantní. O důsledcích osobní nevraživosti by mohla vyprávět ODS. Klaus bojoval s Topolánkem, Topolánek s Nečasem a Vondrou, nemluvě o tom, že loni navolené nejužší grémium občanských demokratů je dnes ve stádiu rozkladu. Nyní ODS hrozí, že dvacáté narozeniny oslaví s historicky nejnižšími preferencemi, snad s výjimkou krize po pádu vlády v roce 1997. Chystají-li se sociální demokraté na návrat k exekutivním otěžím, sotva si mohou dovolit, aby jedni táhli „hot“ a druzí „čehý“.
Na druhou stranu by ale bylo podezřelé, kdyby se pekly nějaké mocenské kšefty čtrnáct dnů před sjezdem. Po dlouhé době je oranžová družina svědkem vyrovnaného duelu zajímavých kandidátů. Lidsky mají mnohé společné a ani v programové rovině se příliš nerozcházejí. Přesto vsadili na vyhranění se vůči sobě navzájem. Každý upřednostňuje jinou politickou taktiku a jiná personální spojenectví. Je tudíž z čeho vybírat a netřeba předčasně klonovat další a další kočkopsy. Silný lídr opozice, jenž má ambici stát se příštím premiérem, musí soustavně působit čitelně a sebevědomě. O převládnutí dojmu, že jsou všichni pokrytci myslící pouze na sebe a ochotní zapomenout na včerejší výroky, pak stojí zejména jedinci vně i uvnitř ČSSD, kteří mají zájem na slabé straně s labilním předsedou.
Psáno pro ČRo1
