Současný stav politické scény je zásadním způsobem ovlivněn slovním radikalismem představitelů ČSSD, a to ve všech společenských oblastech. Naprostá negace všech zásadních zákonů, které byly v minulém roce schváleny, je do značné míry diktována průzkumy veřejného mínění a pravidelnými informacemi o vývoji předvolebních preferencí. Protože od léta 2007 jsou vesměs průzkumy preferencí politických stran nakloněny levici, tj. ČSSD a KSČM, čelní představitelé ČSSD se zcela jistě domnívají, že je tento vývoj důsledkem slovní radikalizace. Radikální rétorika, tolik typická pro komunisty a Paroubka s Rathem, „nakazila“ i donedávna přiměřenou stínovou ministryni ČSSD Benešovou. V oblasti ministerstva spravedlnosti, které je až překvapivě úspěšně řízeno Jiřím Pospíšilem, se Benešová pustila do radikální konfrontace se vším, s čím ministr Pospíšil přišel.

Benešová se zastává vehementně předsedkyně nejvyššího soudu Brožové, která čelí kárné žalobě za zatajení pokuty a penále udělené finančním úřadem Nejvyššímu soudu. Jak ministr Pospíšil zdůraznil, kárná žaloba z jeho strany má zejména vyjasnit odpovědnost předsedkyně Nejvyššího soudu za způsob hospodaření této organizace. O osudu Brožové budou ostatně rozhodovat opět soudci a jejich výrok v tomto případě bude jistě ministrem Pospíšilem respektován. Kárná žaloba na manžela Brožové za údajné pochybení při zastupování klientů u zahraničního soudu je podle Benešové dalším důkazem „honu na čarodějnice“ vůči rodině Brožové. I v tomto případě můžeme být velmi zvědavi na výrok kárného orgánu.

V radikalismu svědčícím zcela o pohrdání zákony je ale jedničkou poslanec Rath a jeho někdejší pravá ruka na ministerstvu zdravotnictví a dnešní ředitel nemocnice ve Vrchlabí Dryml. Ačkoliv je zřejmé, že naprosto selhal návod na neplacení poplatků ve zdravotnictví od nového roku, přesto zejména Dryml dostává ze strany veřejnoprávní televize naprosto skandálním způsobem desítky minut času, který Dryml, kandidující do senátu za ČSSD, využívá ke své předvolební agitaci. Stačí se například zamyslet nad tvrzením Drymla, že organizační náklady na vybírání poplatků v nemocnici ve Vrchlabí činí údajně 100 000,- Kč měsíčně. Podle odhadu ministerstva zdravotnictví i VZP budou administrativní náklady na poplatky činit maximálně 5% vybrané částky. Nemocnice Vrchlabí by proto měla měsíčně vybrat na poplatcích 2 mil. Kč! To by ale musela mít plně obsazených 1000 lůžek (!) nebo by musela ošetřit sto tisíc pacientů! Hausnumera, se kterými Dryml manipuluje podle libosti a mate tím veřejnost, tak svědčí o pravých záměrech zdravotnické politiky ČSSD. Cílem Ratha a Drymla je z poplatků ve zdravotnictví udělat zásadní předvolební téma před krajskými a senátními volbami v letošním roce na podzim. Je proto pouze otázkou, zda tento tah Rathovi a jeho pomahačům vyjde. Za několik měsíců bude již možné zhodnotit účinek poplatků na celý systém a bude mnohem obtížnější než dnes z poplatků vytloukat laciný politický kapitál. Jako zcela nestydatě lživý je ostatně i poslední argument „těžkého kalibru“. Podle Ratha a Drymla není poplatek za ošetření součástí peněz využitelných pro zlepšení lékařské péče, ale částka, za kterou si lékaři budou kupovat drahá auta a nemocnice je rovněž utratí mimo rámec zlepšené zdravotní péče. Tyto argumenty by měly naše doktory výrazně motivovat k tomu, aby své pacienty jasně informovali o tom, jak poplatky využijí. Vzbuzování závisti je ostatně velmi častá metoda Ratha.

Co se reformních kroků vlády týče, je na místě určitá sebereflexe. Velmi se přimlouvám za to, aby se změny svými propagátory neoznačovaly jako „revoluční“ či radikální. V oblasti zdravotnictví jdou nově zavedené poplatky pouze směrem k celoevropskému trendu jejich používání. V oblasti úpravy daní se opět jedná „pouze“ o velmi doporučovanou změnu náhrady přímých daní daněmi nepřímými. V oblasti sociální politiky jde evidentně o posílení sociální politiky ve smyslu zvýšení oprávněnosti výplat sociálních dávek. Nejde vůbec ani o revoluci, ani o radikální řez. Očekávám, že již první měsíce letošního roku ukáží, že se ve společnosti neodehraje žádné sociální či zdravotní drama a naprostá většina opatření z vládních reforem se osvědčí