Aby spolu nemuseli válčit, vymysleli lidé politiku. V ní si to naši reprezentanti rozdávají bez použití zbraní, což ale neznamená, že se spolu mazlí. Naopak: politika je místem pro vyhrocené prezentování názorů, k němuž patří i nějaké to ostřejší slovo. Jenže jsou politici, kteří neznají hranici a nezastaví se ani před osobními urážkami.

Platí to například o prvním místopředsedovi TOP 09 Miroslavu Kalouskovi. Patří sice k poslancům, kteří dokáží zajímavě řečnit a působivě argumentovat i bez nadávek a urážek, přesto k nim ale sklouzává. Šéfa poslanců sociální demokracie Romana Sklenáka nedávno označil za podrazáka, který nedodržel dohodu klubů o tom, že Sněmovna bez přerušení dotáhne do konce projednání zprávy o situaci na Ukrajině. Minulý týden se Sklenákovi omluvil, protože prý vycházel z nesprávných informací.

Komunistickému poslanci Zdeňku Ondráčkovi se však Kalousek omluvit nehodlá, patrně proto, že v informacích o něm žádnou chybu nenašel. Ondráček v devatenácti letech zasahoval v uniformě příslušníka Veřejné bezpečnosti proti demonstrantům, kteří si v roce 1989 připomínali dvacáté výročí upálení Jana Palacha. Kalousek jej nazval „komunistickou mlátičkou“ a „komunistickým fízlem“. První termín by možná šlo uhájit, ovšem Ondráček si u imunitního výboru stěžoval na druhé pojmenování - a dočkal se zastání.

Mohli bychom panu Kalouskovi vysvětlit, že fízl fízluje, slídí, špehuje či pátrá, ale nezasahuje na demonstracích. Hoďme ale pojmosloví za hlavu. Zajímavější je, že celý incident oživil řady těch, co si myslí, že Ondráček symbolizuje nedostatečné zúčtování s minulostí. Nazvat jej fízlem je podle nich přesné a správné. Dokonce i někteří renomovaní komentátoři označili za odpudivé, že je člověk s podobnou minulostí veřejně činný.

Zkusme věřit, že oni by v devatenácti byli ochotni neuposlechnutím rozkazu riskovat postih, obětovat profesní dráhu a stát se prakticky disidenty. Co si ale počít s tím, že Ondráček v dalších desetiletích zakotvil v ozbrojených silách demokratického státu? Jedná se o skandál? Měli bychom si nyní znovu posvítit na dodnes činné předlistopadové policisty, ačkoli museli postoupit docela přísné prověrky už na počátku devadesátých let?

Jenže Miroslav Kalousek nevyjel proti poslanci Ondráčkovi při debatě o minulosti, nýbrž v rámci diskuse o zřízení kontrolního orgánu pro dohled nad Finančně analytickým útvarem ministerstva financí. Termín „komunistický fízl“ tudíž zazněl pouze s cílem ocejchovat předřečníka. Stejně tak by zastánci radikálního vypořádání s předlistopadovým režimem mohli nazvat Kalouska, tehdejšího člena Československé strany lidové, národněfrontovním kolaborantem. Bylo by to však trapné. Argumentovat se má věcně a nesluší se druhé urážet. O Zdeňku Ondráčkovi si můžeme myslet, co chceme, ale výhrady k němu lze formulovat i bez použití nadávek, které jen zhušťují atmosféru ve společnosti.

Bohužel styl Miroslava Kalouska je pro některé jeho kolegy vzorem. A tak poslanec Daniel Korte dohnal k žádosti o omluvu poslance za hnutí ANO Josefa Hájka. Jeho sněmovní vystoupení ve středu označil za „příspěvek rázu typicky fízlovsko-estébáckého, což je v souladu s charakterem strany, jíž jste členem“.

Můžeme se pohoršovat nad tím, že zákonodárci, jimž dojdou argumenty, sklouzávají k osobním atakům. Také by šlo žádat poctivou debatu o tématech, která nakousli. Ze všeho nejvíc by ale měli zauvažovat, nakolik jejich přístup svědčí parlamentní kultuře. Vodítkem pro politiky TOP 09 mohou být žebříčky stranických preferencích, které svým stylem rozhodně nelámou.