Bude-li Sobotka či Hašek premiérem, budou muset přenechat některé klíčové ministerstvo Zemanovcům

Předvolební kampaň začala minulé úterý večer. Bude krátká, ostrá a výsledek je předem odhadnutelný. Na skóre vyhraje jasně levice. Něco jiného by bylo asi stejným překvapením jako přílet bájných Marťanů Jiřího Paroubka.

Jestli má cenu nad něčím přemýšlet a spekulovat, pak nad tím, co se bude dít po volbách.

Působení Rusnokovy vlády a rozpuštění Poslanecké sněmovny jsou jasným dokladem, že politické strany nedisponují silnými osobnostmi a chybí jim absolutně stranická disciplína. Veřejný tlak a zákulisní politika prezidenta Zemana zválcovaly sněmovnu a udělaly z ní bezbranné stádečko oveček, které si dost možná i po volbách bude vlk na Hradě vyhánět a nahánět zprava doleva a shora dolů, jak mu bude libo. Poslanci nyní nemusejí až tak nikoho zajímat.

Jejich rolí je plnění vůle vyšší bytosti, jak by řekl již jednou citovaný Paroubek. Takhle dirigovaná politická scéna v Česku nikdy nebyla a je otázkou, co to s touto zemí udělá.

Pokud bude Bohuslav Sobotka či Michal Hašek premiérem, budou muset přenechat některé klíčové ministerstvo Zemanově SPOZ.

O jejich vstupu do sněmovny při podpoře, kterou mají od úřadující vlády i prezidenta, dnes nelze příliš pochybovat. Bude to s velkou pravděpodobností resort financí a vnitro či spravedlnost. Sociálnědemokratický premiér se ocitne ve stejné situaci, v jaké byli nejprve Mirek Topolánek a potom Petr Nečas s Miroslavem Kalouskem. Nominálně ponese plnou odpovědnost za vládní politiku, ale státní kasu i klíčové státní firmy bude držet pod krkem prezidentova parta. A navíc obě tyto partaje budou dost pravděpodobně muset pustit ke krmítku i komunisty, protože bez nich na nadpoloviční většinu nedosáhnou. Prezident tak bude mít na svou oblíbenou hru Rozděl a panuj báječně postavené figurky.

Je také otázka, zda musí být v nadcházejících volbách pravice opravdu poražena na hlavu a zda opravdu vznikne silná levicová většina ve sněmovně. Levice nemůže čekat, že tradiční pravicový volič přeběhne na její stranu. Spíše může doufat, že znechucen aférami a skandály zůstane doma, zatímco její voliči přijdou. Těm totiž s ohledem na nižší vzdělání a informovanost o politice a ekonomice korupční kauzy Davida Ratha a rozkradené eurofondy na hejtmanstvích pranic nevadí.

Jenže tvrdý atak na zájmy pravicové části veřejnosti, který již signalizují třeba petice SPOZ za zabavování majetku, výzvy k udávání "podezřelých" nebo silný tlak na zvýšení daní doprovázený agresivní rétorikou, vyvolává strach, který je vždy nejsilnější motivací pro cestu k volební urně. Takže přestože to předvolební výzkumy neregistrují, lze očekávat, že TOP 09 dosáhne dobrého výsledku a dnes odepisovaná ODS nakonec nedopadne katastrofálně. Volič hájící nízké daně a malý a efektivní stát totiž nemá moc na výběr.

Hnutí ANO 2011 Andreje Babiše, které si dělá zřejmě na znechucené voliče ODS zálusk, se navíc není stále schopno zřetelně politicky profilovat a jeho vstup do sněmovny je značně nejistý. Na kampaň bude mít sice jistě peněz dost, ale rozhodující je nedostatek času, který nahrává zavedeným a známým firmám. To by asi nebyl problém pro případnou novou angažovanost Václava Klause. Je však otázkou, nakolik jsou zvěsti o jeho spojení s Janou Bobošíkovou skutečně relevantní. Exprezidenta nikdy nebylo dobré podceňovat a jeho schopnost najít a oslovit své voliče se určitě nezmenšila. Takže nakonec by ta pravice nemusela dopadnout jako Slávie s Teplicemi minulé pondělí.

Slabší většina by nicméně opět nahrávala Miloši Zemanovi. Ten přitom zjevně hodlá hrát hodně aktivní politickou hru a na to, jaké místo prezidentovi vymezuje duch naší ústavy, nebere valný ohled.