Před několika dny jsem zde o referendu napsal, že budeme zahrnuti články, esejemi, brožurami, knihami o tom, jak je referendum špatná věc. Přesně to se začíná naplňovat. Momentálně je zdůrazňováno, že běžní občané nejsou odborníci, aby mohli o tak složité otázce rozhodovat.

V Reflexu vyšel článek J.X. Doležala Internet přinesl vzpouru blbů, kde popisuje, jak s ním polemizuje, respektive polemizuje s názorem lékaře dietologa, nevzdělaný Blb (tak ho tituluje JXD) o výživě dětí. JXD na konci svého článku píše: Zcela nekompetentní pitomci chtějí rozhodovat o vysoce odborných otázkách, jako je přijetí eura, protože si přece na Parlamentních listech přečtou, kde je pravda.

Problém s odborností je dvojí. Za prvé, kdo je odborník na EU? Celá problematika se skládá z nespočtu aspektů. Jsou hlediska právní, ekonomická, společenská, ideologická, národní, bezpečnostní, energetická, dopravní; EU se dotýká umění, výkladu historie, směřování do budoucnosti, rodiny atd, atd. Není oblasti, která by tak či tak nebyla ovlivněna. Odborník na jeden aspekt je laik ve všech zbývajících, jinak řečeno všichni jsme v drtivé většině odborností laici, pokud bychom byli postaveni před rozhodnutí, zdali EU ano či ne. Ostatně je snad vinou občanů, že EU má Lisabonskou smlouvu (původně euroústavu) o pěti stech stranách, které občané nemají šanci porozumět? Neměl by základní zákon být postaven tak, aby byl srozumitelný?

Druhý problém je v tom, že ani odborníci se neshodnou. Zůstaňme ve zdravotnictví, když o něm JXD píše. Bude-li diskuze například o homeopatikách, na jedné i druhé straně budou odborníci - lékaři a lékárníci. Někteří lékaři homeopatika předepisují, zatímco jiní je tvrdě odsuzují, a všechny lékárny je prodávají, i když někteří lékárníci mají o jejich účinnosti své mínění. (Autor si své mínění nechá pro sebe, protože ať řekne, co řekne, má proti sobě odborníky. Ale smí naznačit: zkuste si dohledat, z kolika atomů se skládá naše matička a porovnejte to se stonásobným ředěním jedna ku stu.) Z jiného soudku: rozhodnutí ČNB o fixaci české koruny vůči euru. Pro jedny experty to byla záchrana ekonomiky, která je proexportně zaměřena, pro druhé odborníky to byla těžká chyba, protože znemožňovala inovaci českého průmyslu tím, že zdražila moderní technologie. Z mainstreamových (to zdůrazňuji) médií jsme se dověděli, že ani v ČNB nepanovala jednota a schválení fixace bylo bojové, údajně 4:3.

Abychom nezůstali jen doma, podívejme se na rozdíly v energetické koncepci Francie, která vyrábí převážnou část energie z jádra, zatímco Německo se jádra vzdalo. Nebo mají pravdu Britové, kteří přebudovali uhelnou elektrárnu o výkonu 4.000 MW na spalování pelet? Ta spotřebuje za rok pelety vyrobené z lesů o rozloze 12.000 km². Jen pro představu, Česká republika má necelých 79 tisíc km², z toho je přibližně třetina lesů, takže tato jediná elektrárna by spotřebovala české lesy během dvou a půl roku, nové by rostly sto let…, přičemž samotná Británie je dávno odlesněná a pelety a dřevo na jejich výrobu se dováží. (viz) Kteří odborníci mají nezpochybnitelnou pravdu, Francouzi, Němci nebo Britové?

Myšlenka o rozhodování odborníků o konání referenda je pochybná. Ve volbách volíme politické strany, ale jejich programy a pozdější řešení problémů, pokud jsou ve vládě, řeší jejich odborné týmy. Jak dopadla penzijní reforma? Zatímco jedni odborníci dodali argumenty pro její prosazení, jiní odborníci dodali argumenty pro její zrušení. Jinak řečeno rozhodly volby. Jestliže o euru mají rozhodovat odborníci, jak navrhuje JXD, kteří to budou? Ti, kteří jsou spojeni s exportem a budou chtít korunu co nejslabší, nebo ti, kteří pokládají za žádoucí inovaci technologií a budou chtít korunu co nejsilnější? A nejde jen o export, ale i o míru znehodnocení úspor domácností. Jistě budou občané reagovat jinak, jestli by byli nuceni akceptovat kurz 27 korun za euro, nebo například 25 či 23 korun za euro. Po tom občanům taky nic není? Uvědomme si prosím, že více než patnáct let o kurzu nerozhodovali žádní odborníci a dnes o něm nerozhodují zase.

Přitom ve všech uvedených příkladech jde o jednooborové otázky a jak vidíme, i tam mají experti protichůdné mínění. Podstata věci je v tom, že setrvání v EU není otázka odborná, je to otázka politická. A politické otázky jsou v kompetenci lidu, v kompetenci koho jiného by, pro boha živého, měly být? Máme tady snad absolutistickou monarchii?

A proč znovu rozhodovat? Třeba tyto dva podněty dodávají důvody. První:Státy očekávající finanční podporu unie musejí v řešení migračního problému projevit solidaritu, prohlásila podle agentury DPA německá kancléřka Angela Merkelová. (viz) Ale ani státy, které jsou čistými plátci, se této solidaritě nevyhnou. A navíc, pokud vím, zanedlouho bychom měli čistými plátci být i my. Druhý: Evropská unie musí podle šéfa Komise Jeana-Claudea Junckera rozhodovat rychleji a jednodušeji, aby mohla dělat světovou politiku. „Není možné, že musíme vždy rozhodovat jednomyslně v otázkách bezpečnosti a zahraniční politiky,” řekl Juncker na mnichovské bezpečnostní konferenci. „Stále znovu zjišťujeme, že konsenzuálních jednomyslných rozhodnutí nejsme schopni,” zdůvodnil své přesvědčení. (viz) Opravdu si někdo myslí, že Česká republika bude přizvána k tomu, aby dělala světovou politiku? Dokonce i Michael Žantovský se vyjádřil k tomuto návrhu: Tak jako jsme (a tvrdím, že správně) rozhodli o připojení k Evropské unii v její tehdejší podobě v referendu, měli bychom mít všichni možnost se stejným způsobem vyjádřit, zda se chceme vzdát vlastní zahraniční a obranné politiky. (viz) Pokud to chápu dobře, přihlásil se dokonce i Michael Žantovský k myšlence referenda.

Slušněji než JXD se můžeme zeptat: Mají se občané vzdát svého práva rozhodovat jen proto, že si to přečetli v Reflexu? Teze o rozhodování odborníků je jen taktika, jak dospět ke strategickému cíli - referendum znemožnit. Až tato taktická varianta padne, přijde jiná.