Úterní Události, komentáře v České televizi svedly dohromady hejtmana Ratha a prezidenta komory českých lékárníků Havlíčka. Tématem bylo předběžné opatření soudů, které zakázalo obcházet zákon o regulačních poplatcích formou darů. Diskuse byla opět typicky „rathovská“. Rath mluvil a mluvil, na upozornění moderátora nereagoval a mlel si stále to svoje. Vůdčí myšlenka (pokud lze názory Ratha hodnotit jako myšlenky) jeho argumentace byla: „Volební slib, který jsem dal voličům, je víc než (pomýlené) rozhodnutí jedné samosoudkyně.“ Tento názor je z rodu nacionálně socialistických a jenom potvrzuje to, že Rath a nacionální socialismus jsou si blízcí.

Prezident lékárníků Havlíček sice mnoho nemluvil, zato jednoznačně vyzval k dodržování litery i ducha zákona a veškeré pokusy obcházet zákony označil za protiústavní. Velmi názorně ukázal, že na tom, že ústavní soud o platnosti zákona o regulačních poplatcích rozhodl většinou jednoho hlasu, nezávisí kvalita tohoto rozhodnutí. Předseda soudcovské unie potom ve svém komentáři jasně označil Rathův postoj za odporující demokracii a vedoucí k anarchii.

Rathův boj proti poplatkům lze pochopit jedině v rovině politického soupeření socialistické a komunistické levice s nesocialistickou koalicí. Snaha zlikvidovat působení zákona o poplatcích prostřednictvím krajských samospráv je ale hodna zamyšlení nad tím, kam by po případném vítězství české levice socialisté spolu s komunisty náš stát zavlekli. Pokud Rath opět argumentoval tím, že ústava zaručuje bezplatnou lékařskou péči, jsme zpátky v dobách hluboké totality. Současně to také něco vypovídá o kvalitě našeho základního zákona. Takový evidentní nesmysl naše ústava zaručuje a vedle toho nezná institut rozpuštění Poslanecké sněmovny.

Zdá se mi proto na čase, aby byla naše ústava podrobena důkladné analýze právníky, kteří využijí současné znalosti ústavního práva v Evropě i ve světě a připravili zcela nový ústavní text, který by mohl náš parlament schválit. Jako vhodné datum k přijetí nové ústavy by mohlo být dvacáté výročí samostatnosti Česka, tj. 1. 1. 2013. Vždyť námětů na změnu ústavy je celá řada, a to nejen z pohledu „bezplatné“ zdravotní péče, ale i způsobu volby prezidenta a jeho pravomocí až po již zmíněný institut rozpuštění poslanecké sněmovny.