POLITIKA: Pouze vlastní góly
Ovládá ruská propaganda svět? Ale kdeže!
Z reakcí, které se v poslední době vyrojily, to vypadá, že ruská propaganda dokáže přes sociální média ovládat svět. Ano, cílená propaganda tu je. Její vliv se ale přeceňuje.
Vůbec nepochybuji o tom, že Rusko je naším geopolitickým konkurentem, jehož zájmy se s našimi rozhodně nekryjí. O hodnotách typu respekt k jednotlivci a jeho svobodě nemluvě.
Nepochybuji ani o tom, že Rusko má svou propagandu. Ostatně jako každý stát, větší korporace nebo spolek. Nepochybuji ani o tom, že existují různí proruští trollové, i já umím používat počítač.
Nevěřím ale tomu, že by ruská propaganda byla všemocná. Odmítám uvěřit, že zrovna Rusko nebo Putin objevili nějaký marketingový kámen mudrců, kterým dokáží ovládat smýšlení lidí. Žádný „kámen“ reklamních marketérů totiž neexistuje.
Pokud jsme svědky toho, že lidé si u nás myslí, říkají, píší nebo i volí podobně, jak píší některá takzvaná proruská média, tak to není výsledek ruské propagandy! Je to falešná korelace, nic víc! Lidé by kritizovali migrační politiku EU a kancléřky Merkelové bez ohledu na to, co o tom píše nebo nepíše nějaký ruský bloger. Volby by v USA, Velké Británii, Itálii, u nás i jinde dopadly úplně stejně, bez ohledu na to, jestli někdo z Ruska něco napsal na Facebook!
Je úplně zbytečné a někdy až směšné, když se zralí a nepochybně inteligentní i stateční muži bojí ruské propagandy doslova jako stará panna myší z filmů pro pamětníky. Ruská propaganda není všemocná, ona jen parazituje na problémech, které u nás na Západě reálně máme. A které jsme si způsobili sami. Rusko nestřílí Západu góly, to my si dáváme „vlastňáky“.
A kde se bere moje jistota, že nepodléháme ruské propagandě? V porovnání našich reakcí na události, kde opravdu šlo o střet našeho a ruského zájmu.
Když před rokem 1989 v reakci na rozmístění sovětských jaderných raket středního doletu u nás a v západních částech SSSR rozmístil Ronald Reagan v západní Evropě jako odpověď podobné rakety americké, Sovětským svazem sponzorované mírové hnutí dokázalo v západoevropských zemích pořádat statisícové demonstrace. Blokovalo vojenské transporty, desetitisíce aktivistek obléhaly základnu v britském Greenham Common několik let. Nechaly toho až v roce 1991!
Když naší zemí projížděl před třemi lety konvoj americké armády zvaný Dragounská jízda, musel by člověk vnímající jen internetové bubliny nabýt dojmu, že nás čekají nějaké desetitisícové protesty jako kdysi před rokem 1989 na Západě. Co se však nestalo? Z prorokovaných masových protestů se nakonec vyklubal jeden vystrčený zadek. Jinak se obyvatelstvo k vojákům chovalo velice vstřícně.
Ne, ne. Ruská propaganda není všemocná, nemění naše chování. Jen v určitých momentech zveličuje nepříjemné skutečnosti, které se nechce většině mainstreamových politiků kvůli politické korektnosti řešit a o kterých odmítají psát mainstreamová média z důvodu autocenzury.
To je dobrá zpráva. Máme to na Západě ve svých rukou. Nemusíme se ruské propagandy bát. Jen vlastních chyb ano.
Autor je radní pro školství za ODS, Praha 4