VMaďarsku poplatkům u lékaře čerstvě zakroutilo krkem všelidové hlasování vynucené pravicovou opozicí. Nacionalistické bojůvky oslavovaly tohle vítězství v ulicích a volaly přitom po velkém Maďarsku, což na Slovensku (v Horních Uhrách) nadšením nikoho moc nenaplnilo, přestože tamní levicová vláda zdravotnické poplatky zrušila již před téměř dvěma lety, hned po svém volebním vítězství.

V Česku je to ještě zajímavější. Poplatkům jde po krku sice především opozice levicová v podobě ČSSD a KSČM, ale nejúčinnější kroky k jejich zbourání koná KDU-ČSL, která byla jedinou, jež zavedení regulačních poplatků ve zdravotnictví měla odvážně ve svém volebním programu.

Že je z toho pozorovatel tak trochu jelen? Nevadí, vše je úplně jednoduché. Regulační poplatky jsou zcela evidentně účinným a poctivým regulačním opatřením, které z odborného hlediska nelze kritizovat, natožpak odmítat. Nakonec i David Rath, dokud byl ještě doktorem, po jejich zavedení volal skoro stejně hlasitě, jako nyní žádá jejich neprodlené zrušení.

Nemuset cosi platit je záležitost, po níž touží každý. Slib jistoty třicetikoruny, s nímž nyní bořiči poplatků mávají, má svou populistickou váhu a nejde vůbec o to, zda to slibuje pravice, nebo levice. Vždy jde jen o čirý populismus, který je dobrý k tomu sehnat pár dalších voličských hlasů. S fungováním zdravotnictví to nemá nic společného.

Podobně nemá nic společného s péčí o zdraví obyvatelstva nyní používané heslo, že zdraví není žádný kšeft a obchodní praktiky do něj nepatří, použité naposledy předsedou KSČM Filipem v televizní debatě. Pan Filip by se asi měl zastavit v některé větší nemocnici, navštívit garáže pro lékaře a zhlédnout uskladněný autopark. Zjistil by, že to kšeft pořád ještě není, ale sype to asi docela dost.

Právě převod nemocnic a zdravotních pojišťoven na akciovky je správně vnímán jako zavedení standardních obchodních vztahů do zdravotní péče. A to má být zločinem z definice. Lidovci se bouří a Rath slibuje, že vše zase znárodní. Zřejmě mu jedna lekce od Ústavního soudu nestačila, pořád si myslí, že když je doktor, tak musí rozumět i ústavnímu právu či filozofii.

Že praxe svědčí o něčem jiném? Není nic snazšího než ji zapřít. Současný nedostatek zdravotních sester je prý důsledkem převodu nemocnic na akciové společnosti, tvrdí levicoví experti. Je to jako v Rádiu Jerevan.

Ano. Převod slovenských nemocnic na akciové společnosti a konsolidace systému díky reformám, jakkoli nedodělaným a také v některých bodech chybným, vedl k tomu, že platy zdravotních sester na Slovensku se podstatně zvedly a Slovenky sloužící v českých špitálech se vracejí masově domů. Odcházejí přitom nejen z krajských a okresních zařízení, ale i z fakultních nemocnic, kde minulí ministři zdravotnictví zcela nezodpovědně preferovali zvyšování platů lékařů před platy středního zdravotnického personálu.

A tak by bylo dobré nenechat se manipulovat těmi, kterým jde o blaho pacientů asi stejně, jako šlo v uplynulých deseti letech té dlouhé řadě sociálnědemokratických ministrů zdravotnictví o nebožáky platící desítky tisíc za potřebné léky ročně, nebo spíše potichu umírající, protože na drahé léky neměli a žádný limit na doplatky pro ně neplatil. Jde o populisty levé stejně jako pravé.

To, co nyní připravuje ministr Julínek, nemusí být úplně správný model, o mnohém lze, a dokonce je třeba diskutovat, nicméně se ptejme, zda jde ve šlépějích nejmodernějších a nejlépe fungujících systémů v Evropě. A ne na to, zda jde o model levý, či pravý. Jak vidno v Maďarsku, je právě tohle úplně lhostejné.

MfD, 18.3.2008