Tradiční politické strany jsou u nás na ústupu

Komunální volby se interpretují jako velká změna, jako velké zemětřesení v české politice, jako další etapa rozpadu stranického systému. Něco na tom je, ale stupeň otřesů není zas tak velký, jak by se mohlo na první pohled zdát.

Porovnejme si výsledky voleb do zastupitelstva hlavního města Prahy, které měly svým charakterem nejblíže k celostátním volbám, letos a před čtyřmi lety.

TOP 09 ztratila zhruba 10 procent, ODS rovněž, ČSSD 7, komunisté procento. Piráti 5 procent nabrali. Sečteme-li výsledek koalice Strany zelených a Sdružení nezávislých kandidátů a samostatně kandidující KDU-ČSL z roku 2010, dostaneme 8 procent; letošní Trojkoalice zelených, lidovců a Starostů a nezávislých má přes 11 procent. Věci veřejné před čtyřmi lety obdržely skoro 6 procent, v letošním startovním poli najdeme početnou tříšť různých pokusů o další a nové Věci veřejné.

Důležité je však především zjištění, že jediným novým a úspěšným subjektem letošních komunálních voleb v metropoli je vlastně jen hnutí ANO Andreje Babiše, jež získalo 22 procent.

Na ty se Babišovi logicky – obrazně řečeno – složily hlavně ty strany, které letos nejvíce tratily, tedy TOP 09, ODS a ČSSD, zejména pak první dvě jmenované. V pražském kontextu je proto ANO spíše pravicovou stranou.

Tím, kdo má na úspěchu ANO v Praze lví podíl, je paradoxně TOP 09. K jedněm z hlavních motivů změny aliancí na magistrátu a vystřídání primátora Bohuslava Svobody z ODS Tomášem Hudečkem patřil i kalkul, že každý relativně úspěšný politik ODS je pro „topku“ potenciálně nebezpečný, neboť může ohrozit její snahu zaujmout dominantní postavení na pravici.

V primátorském křesle se však Tomáš Hudeček ukázal jako politik přinejlepším nezralý. Součet hlasů pro TOP 09 a ODS činil v roce 2010 skoro 55 procent, letos něco přes 30.

Andrej Babiš prostě využil chyb konkurence a zaujal významnou část jejího dosavadního podílu na trhu. Dvacet pět let nedělá v podnikání nic jiného. Je otázkou, zda se mu to i v politice bude nadále dařit, nemá však smysl jeho úspěch zhrzeně démonizovat, jak to nyní činí Miroslav Kalousek.

Ostatně, 09 v názvu jeho strany znamená rok vzniku: 2009, ne 1909, ale 2009. Co je na „topce“ ve srovnání s hnutím ANO 2011 tradičnějšího nebo zavedenějšího? Že je o dva roky starší? Samozřejmě, slovo tradice má zakódované v názvu (TOP znamená tradice – odpovědnost – prosperita), ale na vývěsní štít si dnes každý dává, co chce.

Politický marketing sice může přebít léta pracně budovanou stranickou strukturu, ale ne každý. A marketingové postupy používají všechny strany, zavedené i nezavedené.

Nicméně právě rostoucí zapojení marketingu do volebního zápasu nutně způsobí větší nestabilitu politiky, s tím nutno pro příště počítat skoro jako s konstantou.