9.8.2022 | Svátek má Roman


POLITIKA: Paroubek nechá stát krvácet

28.8.2009

Fischerova vláda vypracovala stabilizační plán na řešení deficitu státního rozpočtu na rok 2010. Návrhy, které ministr financí Janota představil, spočívají ve zvýšení DPH u obou sazeb, zvýšení daně z nemovitostí o 100%, snížení podpory stavebního spoření, snížení platu státních zaměstnanců (resp. nulový růst) a nezvyšování důchodů.

Premiér pozval do sídla vlády předsedy ODS a ČSSD, aby je s těmito návrhy seznámil blíže. Podle ČT je přijali předsedové obou stran „zdrženlivě“. Poté byly uvedeny krátké šoty z brífinku ODS a rozhovoru s Paroubkem. Topolánek řekl, že by úřednická vláda měla stabilizační návrhy dále připravovat a že rozhodnutí by mělo vzejít až od vlády nové. Paroubek byl mnohem otevřenější. Řekl, že pokud volby vyhraje ČSSD, „v žádném případě nedojde ke zvýšení DPH“, pokud ČSSD neuspěje, pak „lidem musí pomoci pánbu“.

Paroubkovo vyjádření je dalším populistickým tahem. Je určeno těm, kteří se o osud státní pokladny nezajímají. Předseda ČSSD se už ani nesnaží o to, aby se alespoň formálně postavil za co nejmenší deficit státního rozpočtu v příštím roce. To je de facto přiznání, že už vzdal boj o poněkud přemýšlivějšího voliče. Pokud zvýšit daně, tak jen bohatým a firmám. Bohatí stejně Paroubka nevolí a firmy nemají hlasovací právo. Tak jednoduché jsou to počty.

Pokud se nad návrhy ministra financí Janoty zamyslíme vážně, dojdeme k závěru, že na alespoň částečnou redukci státního dluhu lze sotva aplikovat jiné než navržené prostředky. Zvýšení DPH o 1 až 2 procentní body totiž nemusí znamenat automatické zvýšení cen výrobků o stejnou částku. Obrovská přesycenost trhu způsobená poklesem tržeb bude výrobce držet na uzdě a raději budou akceptovat nižší marži než neprodejnost svých výrobků. Na druhou stranu to ale znamená, že ani stát nemůže automaticky počítat s tím, že se zvýšení DPH promítne stoprocentně do vyšších příjmů státního rozpočtu. To však je obecně známo a ministr financí jistě počítá jen s určitou mírou „ziskovosti“ této operace.

Víme tedy, že ČSSD pod tlakem blížících se voleb naprosto odmítá i jen uvažovat o tom, jak alespoň částečně nahradit výpadky příjmů státního rozpočtu. Zvýšení daní firmám nemůže mít ani přibližně podobný efekt i vzhledem k tomu, že většina firem za rok 2009 vytvoří díky recesi podstatně menší zisk a dostat od nich do státní kasy tentýž objem příjmů jako letos by vyžadovalo zvýšit daně firem ne o jedno, ale desítky procent.

ČSSD tak nechá stát raději krvácet, než by ohrozila to, o čem si myslí, že jí přinese hlasy voličů. To ale není vůbec překvapivé. ČSSD státní rozpočet ždímala i za situace výrazné světové konjunktury. Bez skrupulí ho proto bude ždímat i v recesi, zvláště, když podle ČSSD krizi zavinili Bush, Topolánek a Zahradil „společně“.