Většina Čechů souhlasí s tím, že by naše armáda měla přijít na pomoc svým spojencům v NATO. Vyplývá to z nedávného průzkumu agentury STEM. Zajímavé však je, že ochota pomoci klesá se vzdáleností od naší země. Polsku by pomoc vyslalo 82% dotázaných, avšak v případě Pobaltí by to už bylo „jen“ 65% respondentů.

Na jednu stranu je dobře, že většina z nás si je vědoma spojeneckých závazků České republiky v rámci jejího členství v Severoatlantické alianci a důsledků případné aktivace článku 5 některou ze smluvních zemí, podle níž se považuje vojenské napadení jednoho nebo více členských států za útok proti všem a zavazují se v takovém případě přijít obětem agrese na pomoc.

Na druhou stranu však nemůžeme rozdělovat své spojence na blízké a vzdálené. Měla by nás varovat slova britského premiéra Nevila Chamberlaina ze září 1938, která pronesl o tehdejším Československu. „Bylo by hrozné, kdybychom měli jít kopat zákopy a nasazovat si plynové masky, protože se v nějaké pro nás vzdálené zemi, kterou ani pořádně neznáme, se mezi sebou hádají lidé, o kterých vlastně vůbec nic nevíme. Kdybychom kvůli ním měli bojovat, museli bychom mít větší důvod. A i kdybychom měli sebevětší sympatie s malým národem, proti němuž stojí veliký a mocný soused, bylo by od nás krajně nezodpovědné jednat tak, abychom přivedli britskou říši do války jen kvůli němu.“

Všichni víme, jak to nakonec dopadlo, a že slabost Západu umožnila nacistickému Německu rozpoutat II. světovou válku. Lidé by neměli opakovat stejné chyby, naopak by se z nich měli poučit. Bylo nám tenkrát před 86 lety hrozně, když naši tehdejší spojenců odepřeli pomoc „vzdálené zemi.“ a vydali nás napospas Hitlerovi. Ano, byla to národní tragedie.

Pobaltské republiky Litva, Lotyšsko a Estonsko jsou nyní v podobné situaci jako my v osmatřicátém roce. Jsou ohrožovány nebezpečným sousedem - Ruskou federací, která je hrozbou pro mír v Evropě,což dokázala bezdůvodnou agresí proti Ukrajině. Litevci, Lotyši a Estonci mají velmi smutné zkušenosti s Ruskem, které je v minulosti pod hlavičkou SSSR téměř padesát let okupovalo. Dá se říci, že tato sovětská komunistická okupace Pobaltí byla v některých letech srovnatelná s hrůzovládou, kterou nastolili němečtí nacisté v českých zemích. Obavy Pobalťanů z putinovského Ruska jsou proto pochopitelné a oprávněné.

Neměli bychom tedy spojence v NATO rozlišovat podle vzdáleností, ale pokud by to situace vyžadovala, měli bychom každému z nich poslat naší armádu na pomoc.

Autor je středočeský krajský zastupitel za ODS