Čtvrtek 25. července 2024, svátek má Jakub
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

ELEKTŘINA: Dovezeme za málo peněz, tvrdí Síkela

diskuse (108)

Když vláda říká, „nedělejte si starosti“, je čas na paniku. To napsal v minulých dnech jeden americký zpravodajský portál s reminiscencí na finanční krizi roku 2008. Nyní ministr průmyslu a obchodu ČR (MPO) Jozef Síkela přiznává, že se Česko stane brzy závislé na dovozu elektrické energie. „Dovoz elektřiny neznamená její zdražování,“ prohlásil Síkela po mimořádném bodu jednání vlády na téma bezpečnosti v energetice. Zákazníci podle ministra nepoznají rozdíl, zda je proud domácí nebo z dovozu, výroba v zahraniční může být i levnější.

To vše bylo řečeno v kontextu jednání vlády ve středu 12. června zjevně z podkladů MPO, že by energetická bezpečnost republiky mohla být ohrožena překotným zánikem uhelných zdrojů v důsledku jejich ztrátové ekonomiky vinou vysoké ceny emisních povolenek.

Ještě v roce 2022 měly české uhelné elektrárny dohromady instalovaný výkon 9,4 GW a dlouhodobě se podílely 43 % na celoroční produkci elektřiny. Vláda ČR vidí dvě cesty, pro něž se musí změnit připravovaná zákonná norma OZE 3 (třetí novela energetického zákona č. 458/2000 Sb.): podle vyhodnocení o nezbytnosti daného zdroje správcem přenosové soustavy, státní firmou ČEPS, Energetický regulační úřad vydá zákaz odstavení tohoto zdroje. Za to, že takové uhelné elektrárny, jmenovitě Chvaletice (820 MW) ze skupiny Sev.en Česká energie podnikatele Pavla Tykače a elektrárny ČEZ Ledvice (770 MW), Prunéřov (750 MW) a Tušimice (800 MW) zůstanou plně funkční, by dostávaly v systému kapacitních plateb mimořádné dotace za to, že budou ve stálé rezervě. Současně chce stát usnadnit proces výstavby nových elektráren na zemní plyn, které by také dostávaly kapacitní platby. To vše zní rozumně, ale budování národního energetického mixu navzdory proklamacím EU není už v rukou české vlády. Energie z uhlí je považována za největšího emisního špinavce a je první na ráně v dekarbonizačním boji Evropské unie. Zatímco Němci a Poláci si kapacitní mechanismy v roce 2019 v Bruselu dojednali, Česko na to s tehdejším premiérem Andrejem Babišem „zapomnělo“.

Z vyjádření ředitele odboru MPO Reného Neděly na jednáních podvýboru pro energetiku i na konferencích opakovaně zaznělo, že udělení souhlasu s kapacitními platbami na uhlí ČR nyní nemá příliš velkou šanci. Neboť podmínky jsou mnohem tvrdší než v roce 2019 a splnění některých z nich nezáleží ani na ČR. Můžeme se tedy jen naivně chlácholit, že přece jen souhlas dostaneme.

Zásadním problémem je, že pro stavbu nových plynových elektráren nemá Česko dostatečné stavební, personální, ani technologické kapacity. Například klíčový dodavatel turbín, německá firma Siemens, je vyprodána na léta dopředu samozřejmě s prioritou německého trhu. Další otázkou je, kdo a za jakých podmínek takovou velkou elektrárnu asi za 25 mld. Kč bude chtít stavět, když místo plynu se podle schválené taxonomie EU musí začít od roku 2035 spalovat zelený vodík. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš v interview pro Seznam Zprávy loni v říjnu prohlásil, že do roku 2030 nikdo v ČR novou velkou plynovou elektrárnu nepostaví. Vodík je navíc třikrát až čtyřikrát dražší než zemní plyn. Existuje také riziko, že v případě tvrdé aplikace metanové strategie EU může být zemní plyn dovážený v podobě LNG nakonec zdaněn stejně vysokou emisní povolenkou jako uhlí. Pak ovšem rentabilita produkce energie z plynu přijde vepsí. Česko má dohodnuto v LNG terminálu v nizozemském Eemshavenu kapacitu 3 miliard m3 plynu ročně, ale jen do roku 2027. Pak podle ministra Síkely prý můžeme řešit dovozy „spotovým byznysem“. Kdybychom chtěli nahradit uhlí, musíme dovézt k současné roční spotřebě kolem 7 až 9 mld. m3 dalších 12 miliard kubíků plynu. Odkud a za kolik, to dnes docela dost dobře nevíme.

Další národní detaily uvažovaného řešení jsou spojeny ještě s daleko horšími problémy. Vláda přiznala, že nemá tušení, kolik by dotování uhelných elektráren mělo stát. Je třeba si umět představit, že takový uhelný zdroj musí jet v tzv. teplé záloze. I když bude muset být nastartován do plného výkonu možná jen pár set hodin v roce, jeho majitelé budou nuceni organizovat techniku, personál i zásoby uhlí a celý provoz, jako by elektrárna jela celoročně naplno. K tomu nastupuje zcela zásadní problém, že s omezením provozu uhelných elektráren se stane nerentabilní rovněž těžba uhlí v současných dolech. Podnikatel Pavel Tykač už v květnu oznámil ukončení těžby ve svém dole ČSA a totéž může brzy nastat v jeho dole Vršany. V roce 2025 skončí také činnost elektrárny SUAS Group ze Sokolovské uhelné. Stát tedy bude muset začít dotovat (nebo dokonce odkoupit do státního vlastnictví) doly Bílina a Nástup Tušimice v majetku Severočeských dolů patřících do skupiny ČEZ. Dalším problémem je jiná kvalita a struktura hnědého uhlí z různých dolů pro rozdílné potřeby odběratelů. I když si představíme, že výpadkem 20 % podílu výroby z uhelných elektráren Pavla Tykače na celkové elektroenergetické produkci ČR se zruší export (loni převážil export nad importem elektřiny v objemu 9 TWh) a že zatím elektrárny ČEZ tento výpadek nahradí, budou i tyto zdroje čekat na souhlas Unie s kapacitními platbami. Jinak je ČEZ jako řádný hospodář bude muset pro ztrátovost zavřít.

Ovšem překotné omezení těžby uhlí (v případě jeho dotování státem), neřkuli jeho úplné zastavení, bude mít zásadní dopad na české teplárenství, které je takřka z poloviny na této komoditě závislé a s ním i 1,6 milionu českých domácností. I když v teplárenství započaly procesy transformace hlavně na využití plynu a biomasy, ústup od uhlí v energetice nemůže držet krok s pomalejší postupnou změnou českého teplárenství s potřebou investic 200 miliard korun.

Jak konstatoval v interní diskusi přední český expert na uhelné zdroje, ředitel poradenské firmy Invicta Bohemica Jan Vondráš, dekarbonizační zásah do uhelné energetiky je daleko větší, než vláda předkládá veřejnosti, nebo než si umí v celé komplexnosti domyslet. Vedle klíčových velkých kondenzačních elektráren ČEZ a Sev.en Česká energie, o nichž vlastně vládní dokument z 12. června pojednává, se proces týká celkem 18 velkých hnědouhelných tepláren a závodních energetik. Tyto představují také výrobu 11,4 TWh elektřiny (v roce 2022), tedy zhruba pětnu čisté české spotřeby za loňský rok. Jestliže tyto zdroje kapacitní podporu nedostanou, odstaví kondenzační produkci elektřiny v objemu asi 7,5 TWh ročně. Tváří v tvář současnému negativnímu vývoji hnědouhelného spreadu (výrobní marže) je velká její část odstavována již nyní. A situace bude eskalovat příští rok, neboť na ten již teplárny dopředu prodanou elektřinu za alespoň trochu výhodné ceny nemají a změna trendu je v nedohlednu. Vyrábět s dopředu jistou ztrátou z podnikání nebude nikdo, což je stejná situace jako u tolik mediálně diskutovaných velkých kondenzačních elektráren. Kde je nějaký racionální harmonogram pro všechny zdroje, kde je reálný plán výstavby nových paroplynových elektráren, aby po zprovoznění nových stabilních zdrojů mohl být bez rizika ukončen provoz uhelných zdrojů, ptá se oprávněně Jan Vondráš. Uvědomuje si MPO, že ve vládním dokumentu vlastně hovoří jen o prevenci kolapsu elektroenergetiky, zatímco teplárenství s klientelou 4 milionů českých občanů odstavilo na vedlejší kolej?

Neuvěřitelný obrat v názorech v kontextu politiky MPO a vlády Petra Fialy předvedla státní firma ČEPS. Ve své každoroční zprávě o zdrojové přiměřenosti, kterou ČEPS publikoval počátkem března 2023 pod názvem MAF CZ 2022 , v analýze čtyř scénářů vývoje elektroenergetiky tehdy varoval, že tzv. dekarbonizační scénář (který nyní vláda ČR realizuje) bude nejdražší variantou s rizikem naprostého nedostatku elektřiny až 1085 hodin ročně s nepřijatelně větší závislostí na dovozu než jím tolerovaných 10 % spotřeby. Nyní ČEPS pod očividným tlakem vlády a vlivných energetiků dnes tvrdí, že dovozy nebudou rizikové. „Naše analýzy potvrzují, že dostupnost elektřiny na okolních trzích zůstane dostatečná pro dovoz do Česka i v případě kritických scénářů. V rámci těchto analýz vycházíme z vlastních modelů a dále z dat, která poskytují provozovatelé přenosových soustav v jednotlivých členských státech EU,“ uvedl k dokumentu projednávaném vládou šéf ČEPS Martin Durčák.

ČEPS má letos už čtyřměsíční zpoždění s publikací nové analýzy MAF CZ 2023, takže se zdá, že vliv nadřízených politiků s jmenovacími a odvolacími pravomocemi a jejich zelené odhodlání vítězí nad profesionalitou a odbornou samostatností ČEPS. Proto nemáme ani aktualizovanou Státní energetickou koncepci, která dle slibu vlády měla být hotova do konce roku 2023.

Co se změnilo proti loňské situaci analyzované firmou ČEPS? Vše jen k horšímu. Pokračuje překotné budování hlavně nových solárních mikrozdrojů (FVE) na střechách rodinných domů. Loni jich přibylo na 170 tisíc s tím, že typická instalace měla jmenovitý výkon 10,3 kWp a přišla s bateriemi na 500 tisíc korun, z čehož polovinu tvořily dotace.

Pode zcela zavádějících představ studie vědců z Karlovy univerzity pode názvem SEEPIA by Česko mělo mít v roce 2030 jako klíčový zdroj 10,1 GW ve fotovoltaických elektrárnách (v roce 2022 to bylo 2,1 GW), ve větrných elektrárnách 1,5 GW (0,34 GW), v plynových elektrárnách 3,2 GW (2,4 GW), v uhlí 3 GW (9,4 GW) a v jádru 4,3 GW (4,3 GW). V zimních měsících hrozí deficit 30 % až 40 % stabilní elektřiny. V prosinci 2023 se tehdejší instalovaná kapacita FVE v objemu výkonu 2,15 GW podílela na čisté spotřebě elektřiny jen 0,53 procenta. I když tuto kapacitu do roku 2030 znásobíme pětkrát, bude tento podíl v energeticky nejnáročnějších zimních měsících činit asi 2,5 %, spíše méně. Uhelné elektrárny vyrobily v prosinci 2023 celkem 46 % spotřeby elektřiny. Tyto zdroje chceme bez skutečné náhrady, která může přijít až se zprovozněním čtyř velkých jaderných bloků ve 40. letech, skutečně zavřít?

Když MPO a ČEPS myslí na dovozy elektřiny, uvažují zřejmě hodně o importu z Německa. Německá vláda ovšem není s to realizovat svou „elektrárenskou strategii“, kdy vypsáním aukcí nejprve na 10 GW nových plynových elektráren chce najít klíč k zavření uhelných zdrojů. Investoři se do toho nehrnou. Německý ČEPS, Bundesnetzagentur (Spolková agentura pro sítě) loni v prosinci v podstatě zakázala nadřízenému ministerstvu hospodářství a ochrany klimatu uzavřít 31 klíčových uhelných elektráren, a to nejméně do dubna 2031. Německo má celkem v uhelných elektrárnách k dispozici instalovaný výkon 38 GW. Němci už provozují v solárních a větrných zdrojích neuvěřitelnou kapacitu přes 152 GW, kterou chtějí do roku 2030 zvýšit na 350 GW. Vedle toho má rovněž v emisních plynových elektrárnách k dispozici výkon 35 GW. Přesto tato zelená kapacita nedávno selhala, protože oproti prognózám tolik nesvítilo slunce a nefoukalo. Němci rozjeli také dostupné emisní zdroje z uhlí a plynu, zapojili maximální kapacitu vodních elektráren a něco získali i z dovozu. V celkovém zatížení soustavy (baseload) v objemu 70 GW jim chyběl výkon 10 GW. Proto museli velcí odběratelé z průmyslu „dobrovolně“ za úplatu omezit svou spotřebu. Výsledkem byla burzovní cena elektřiny 9999 eur (dráže se už nesmí obchodovat), tedy v přepočtu 250 korun za jedinou kWh.

Extrémní příklad? Ano. Ale šlo o pondělí 3. června! Což teprve až přijdou zimní měsíce, kdy nedostatek slunečního svitu a větru celé dny i týdny Němci označují jako „Dunkelflaute“ (temné období). A je téměř jisté, že když v Německu nesvítí a nefouká, v ČR také ne. Zelení Němci si navzdory rétorice uhelné zdroje ještě hluboko do 30. let nezavřou. Takže české a německé deficity elektřiny na jedné a nadbytečná produkce na straně druhé budou v čase dost podobném.

Vláda ČR akceptuje, že se staneme dovozcem elektřiny, a tvrdí, že v propojené EU to nebude problém ani v případě těch nejhorších představitelných scénářů. Přesto však chce drahé a politicky v EU vysoce kontroverzní kapacitní platby (dotace) i pro uhlí. To potvrzuje rozpor ve vládním optimismu a současně i vážné riziko, že deklarované světlé zelené zítřky mohou hodně ztmavnout. Protože i v těch zbytcích z tržní ekonomiky nedeformované dotacemi v EU platí, že to, co je deficitní a nezbytné, je vždy drahé. Vzkaz podnikatelům a domácnostem z vládního politicky cíleně optimistického stanoviska mezi řádky je realistům jasný: elektřina bude drahá, pokud vůbec bude.

Poskytl server Svět hospodářství

Aston Ondřej Neff
25. 7. 2024

Kolik by stálo přemalování červených pruhů sanitek na zelené? Jak se asi přemýšlelo? Představuji si...

přečetl Panikář
25. 7. 2024

Že mají dámské plavky předvádět muži, považovali diskutující, včetně řady ženských sportovkyň, za...

Válka byla jen poslední kapkou, kterou by česká energetika bez problémů ustála, kdyby již předtím...

Zdeněk Roller
25. 7. 2024

Co je tohle za stát, ten Egypt? Vždyť rozhodně nepatří mezi ty vysloveně chudé. Přitom v areálu...

Ivo Fencl
25. 7. 2024

Roku 1952 se Velinského trampská parta s Foglarem setkala v Hostivaři, kde byli Dvojkaři na...

Aston Ondřej Neff
22. 7. 2024

Biden byl to přes všechno snahu starý bílý heterosexuální muž, tedy živočišný druh na odpis. Paní...

Aston Ondřej Neff
24. 7. 2024

Ani komunisté v dalším režimu se neodvážili odstranit červenomodrobílý symbol z věží tanků, křídel...

Aston Ondřej Neff
23. 7. 2024

Určitě nejsem sám, kdo by rád pravicový koncept podporoval. Ze setrvačnosti volím ODS od jejího...

Marian Kechlibar
22. 7. 2024

Služba Crowdstrike, která se používá k ochraně různých korporátních počítačů před malwarem,...

Lukáš Kovanda
23. 7. 2024

Predikční platformy, jako je PredictIt, jež umožňují sázet na výsledek prezidentského klání jako...

Tomáš Macek
25. 7. 2024

Francouzská policie vzala včera do vazby čtyřicetiletého Rusa. Podle prokuratury „dodával...

kroc Tereza Krocová
25. 7. 2024

Klimatičtí aktivisté ve čtvrtek ráno narušili provoz na největším německém letišti ve Frankfurtu...

Lidovky.cz, ČTK
25. 7. 2024

Bez Ruska a Číny u stolu nebude možné dosáhnout žádného mírového jednání o válce na Ukrajině, řekl...

ČTK, Lidovky.cz
25. 7. 2024

Izraelské síly nalezly v Pásmu Gazy těla čtyř obětí útoku Hamásu loni 7. října. Čtveřice byla...

kroc Tereza Krocová
25. 7. 2024

Po poměrně turbulentním bouřkovém období do Česka přichází klidné letní počasí. V následujících...

Vyhledávání

TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA

Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.

ondrejneff@gmail.com

Rubriku Zvířetník vede Lika.

zviretnik.lika@gmail.com

HYENA

Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.

https://www.hyena.cz