26.4.2024 | Svátek má Oto


POLITIKA: Pandemie jako zátěžový test

31.3.2020

To, jak zvládneme krizi, hodně vypoví o úspěšnosti polistopadové transformace

Mimořádná a de facto bezprecedentní pandemie koronaviru má nesporně potenciál přerýsovat rovněž politickou mapu Evropy, proměnit dosavadní stranické afiliace a přesvědčení. Politiku zkrátka nelze vypnout, přes všechny výzvy k jednotě. Jednání a postoje během koronavirové krize rozhodnou o politické budoucnosti nejen Andreje Babiše, ale i opozičních stran a politiků.

Reakce veřejnosti se zatím převážně drží v kolejích, které byly hluboce vyježděny před epidemií, nicméně zároveň je patrné, jak křečovitá ona „vyježděnost“ začíná být i že dosavadní názorové rozpoložení mnohdy praská ve švech. A to jsme pořád stále spíše na začátku, hlavní nápor by měl podle vyjádření epidemiologů teprve přijít.

Situaci pěkně odráží reakce tábora odpůrců Andreje Babiše na jeho projev. Bezesporu nejlepší v jeho dosavadní kariéře, což uznávají i jeho zatvrzelí odpůrci, byť mnozí svérázným způsobem: projev prý nebyl autentický, poněvadž ho premiérovi vyhotovil Marek Prchal. Jistě, asi mu ho někdo napsal, možná právě „guru Mára“, avšak jde o zcela banální jev. I zde uznávaným západním lídrům obvykle píší projevy specialisté. A dokonce i paměti státníkům zpravidla sepisují najatí publicisté, pro něž existuje zvláštní termín ghost writer.

Zlá doba si žádá drsná řešení

Vláda vyzdvihuje jako své hlavní plus včasné zavedení razantních restriktivních opatření, což se v aktuálním evropském kontextu jeví jako nezpochybnitelný fakt. A čelí kritice, že včas nezajistila dostatek ochranných prostředků. Zejména díky čínským kontaktům lidí z okruhu Miloše Zemana, ale i předsedy ČSSD a ministra vnitra Jana Hamáčka se nyní daří tuto slabinu napravovat, byť docela draho. Většinu zdravotnického materiálu typu roušek prostě globálně produkuje Čína, poptávka raketově stoupá a kromě ostrých loktů je třeba mít i ty správné kontakty, konkrétně na čínské komunisty. Čili i včasnější obstarání roušek a respirátorů by obnášelo nutnost využití čínských vazeb, přičemž je sporné, zda by se třeba v lednu, kdy v Číně epidemie stále expandovala, dal vůbec obstarat velký objem za relativně příznivou cenu. Doba je zkrátka zlá, a žádá si tudíž drsná řešení.

Roušky z komunistické Číny, která svou počáteční nezodpovědností k rozšíření koronavirové nákazy notně přispěla, prozápadní část společnosti pochopitelně nepřijímá s nadšením. Nejmohutnější součást nynějšího leteckého mostu tvoří obří ukrajinské letadlo Antonov An-124 Ruslan, jež může Česká republika využít díky zvláštnímu programu NATO. Čínská letadla aerolinek China Eastern jsou z veřejného vědomí téměř vytěsněna, respektive uvítání prvního z nich na ruzyňském letišti vládní delegací v čele s premiérem Babišem se na sociálních sítích prezentuje jako důkaz nepřípustného poklonkování čínskému režimu. Ruslan se těší větší oblibě, ne kvůli tomu, že je větší než čínský airbus, a přiveze tak z Číny více materiálu, leč díky skutečnosti, že ho lze interpretovat jako pomoc NATO, a tedy coby prozápadní sílu. Avšak armády nemají proti útoku globální biologické entity jménem Covid-19 žádnou zázračnou zbraň, členství v NATO, kromě zmíněného ruslanu, mimochodem stroje původem ještě ze sovětských dob, nyní nic moc neznamená.

Pandemii skoro nikdo v takovém rozsahu nečekal a téměř všichni ji podcenili. Včetně Evropské unie, která se s tím ani veřejně netají. Národní státy jednají na vlastní pěst. A není divu, EU prostě není stavěná na krizové řešení akutních pohrom. Nákaza se navíc šířila postupně, čili zavedení přísných opatření centrálně z Bruselu by vyvolalo zásadní odpor těch zemí, pro něž byl Covid-19 zpočátku záležitostí zprostředkovanou pouze přes média.

Důvody k optimismu

Šíření koronaviru rovněž odhaluje, jak jsou jednotlivé země rozdílné včetně odlišné robustnosti zdravotnické infrastruktury, což může diktovat i odlišné strategie boje s nákazou. Mnozí lidé teď vyzdvihují Jižní Koreu, demokracii, jež údajně epidemii zvládla lépe a s menšími restrikcemi. Nicméně Jižní Korea má ve srovnání s námi lepší zdravotnictví, včetně testovací kapacity, zkušenost s některými epidemiemi minulých let, jež se nám vyhnuly, i obyvatelstvo s mentalitou velké úcty k autoritám a k jejich doporučením.

Avšak nejhorší patrně bude nikoliv epidemie sama, ale její ekonomické důsledky. A patrně až ony a míra úspěšnosti v jejich zmírnění mohou řádně zamíchat kartami stranických preferencí. Česká republika zažívá obrovský zátěžový test, který hodně vypoví o úspěšnosti polistopadové transformace. Prověří vyspělost našeho zdravotnictví a celé záchranářské infrastruktury, pevnost základů ekonomiky i fungování občanské společnosti. Zatím z něj – přes řadu chyb – nevycházíme špatně, v řadě ohledů dokonce lépe než některé jiné evropské země, jež jsme dosud řadili do kategorie těch vyspělejších. Demokraté tudíž nemusejí kvůli evropským airbusům ve službách China Eastern propadat malomyslnosti.

Autor je politolog

LN, 27.3.2020