Pochybnosti o nezávislosti stíhání „velkých zvířat“ jsou tady dávno. Nepřišly s Babišem

Zastavení trestního stíhání proti Andreji Babišovi a členům jeho rodiny v kauze Čapí hnízdo patrně nezůstane bez důsledků nejen pro českou politiku, ale vůbec pro českou společnost. Samozřejmě, nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman třeba verdikt pražského městského státního zastupitelství ještě změní, co však může způsobit ponechání současného stavu v platnosti?

Bács, Sinha a ODS

Třicet let demokratického vývoje má jednu výhodu: nic není nového, vše se jen v různých formách opakuje. V roce 1998 se ocitl ve vazbě někdejší místopředseda ODS Libor Novák – kvůli sponzorskému daru majitele Třineckých železáren a bývalého tenisty Milana Šrejbera ve výši 7,5 milionu korun, který Novák rozepsal na dvě poloviny. Okradl tak stát na daních, poněvadž daň ze dvou menších hromádek byla v součtu nižší než daň z jedné větší hromady. Sponzorskému daru předcházela půlmiliardová státní dotace na odstranění ekologických škod od vlády Václava Klause. Novákovi tudíž patrně šlo o zamaskování skutečného sponzora fiktivními dárci Lajosem Bácsem a Radžívem Sinhou, ne o krácení daní.

Veřejnost od následného soudu čekala celkové zúčtování s ODS, s korupcí, očistu politiky a nový začátek. Následovalo zklamání. „Neuslyšíte ode mne, že je Novák vinen, či nevinen. Prostě se neprokázalo, že by to byl Novák,“ prohlásil roku 2000 těsně po vynesení osvobozujícího rozsudku předseda soudního senátu Michal Hodoušek. Očekávání tedy narazilo na určitou právní konstrukci, na skutečnost, že svědci (spolupachatelé) takříkajíc „drželi basu“ a nevypovídali proti sobě, na schopného Novákova advokáta Tomáše Sokola, možná i na různé politické tlaky. Zůstalo rozčarování. Nicméně ODS zažila jen dílčí pokles v preferencích – v tomto ohledu jí zlomila vaz až Jana Nagyová, dnes Nečasová.

Výklad v rukou tvůrců mínění

S Čapím hnízdem se to má podobně, nesporně v politicko-společenské perspektivě. Do právních paralel se coby neprávník pouštět nehodlám. Avšak i kdybych chtěl, nemohu, jelikož mi bude scházet solidní empirický základ. Spis je neveřejný a čítá údajně přes 23 tisíc stran. Zdůvodnění státního zástupce Jaroslava Šarocha je prý mnohem tenčí, jen devadesátistránkové, leč též veřejně nepřístupné. Což je v pořádku, plyne to ze zákona. Respektive je to v pořádku v 99,99 procenta případů. Čelí-li však trestnímu stíhání premiér, dostáváme se do jiné roviny.

Publikování spisového materiálu zde ale moc nepomůže, ba vše ještě zhorší, poněvadž většina lidí stejně právním normám upravujícím podnikání či udělování dotací moc nerozumí, a i kdyby snad ano, vybere si jinou volnočasovou aktivitu než listování v Babišově trestním spisu. Tak jako tak, výklad premiérova případu byl, je a bude především v rukou politiků i dalších tvůrců veřejného mínění. Často opakované moudro, že obviněný politik má odstoupit, očistit se a pak se vrátit, je v lepším případě naivní, v horším cynické. Vždyť trestní (soudní) řízení se zpravidla vleče roky a žádná židle nebude tak dlouho osaměle tiše čekat na svého očištěného hrdinu.

Přes veškerou selektivnost v hodnocení informací, kdy Babišovi voliči věří premiérovi, zatímco voliči opozice ho už dávno ve své mysli odsoudili, hraje rozhodnutí oficiálního orgánu, byť zpochybňované, velkou roli, zejména v očích těch, kdo nemají jasný názor.

Problematické pozadí kauzy

Současné zastavení stíhání, i kdyby bylo později „odzastaveno“, Andrej Babiš jistě dokáže politicky využít ve svůj prospěch. Opozice sice ještě doufá v konečný audit Evropské komise ohledně stamilionových dotací pro Agrofert, ten ale nemusí premiérovi politicky tolik ublížit, zvláště je-li nyní posílen výsledkem kauzy Čapí hnízdo. Podzim, který měl být horký a jenž měl Babišovi definitivně zlomit vaz, tak může naopak definitivně pohřbít dlouholetou strategii většiny opozičních stran, postavenou především na antibabišismu a zejména na mantře o nepřípustnosti politické spolupráce s trestně stíhanou osobou. Navíc na voliče příliš nezabírala ani v době, kdy trestní stíhání probíhalo.

Dva dny před „černým pátkem“, tedy oznámením o zastavení trestního stíhání, přehlasovala sněmovna senátní veto, a definitivně tak potvrdila navýšení důchodů o 900 korun. Jednomyslně, proti nebyl nikdo. Mravní i právní pozadí případu Čapí hnízdo zůstává samozřejmě velmi problematické, leč nelze si nepovšimnout jedné obecné výhody ukončení celé věci. Možná opozici konečně donutí vymezovat se vůči vládě primárně na tématech, jako jsou daně, důchodová reforma či boj se suchem, předkládat jiná, lepší řešení a dokázat je obhájit před veřejností. A tudíž dojde k návratu normální politiky. Pachuť asi zůstane, ale pochybnosti ohledně nezávislosti, nestrannosti nebo míry účelovosti policejního vyšetřování a soudního líčení, je-li na tapetě – přímo i nepřímo – nějaké „velké zvíře“, tu existují nejpozději od roku 2000 a za ta dlouhá léta se nestalo nic, co by je rozehnalo.

Autor je politolog

LN, 17.9.2019