Všichni si pamatují dnes již legendární výrok předsedy vlády České republiky, který všem sdělil, že prostě on nikdy. Zdá se, že není sám.

Nejsem statistik, ale i bez této vědy jsem si jist, že letošní rok je poměrně bohatý na události na železnici. Nově se říká, že Chuck Noris se vydal vlakem bez roušky z Prahy do Ostravy. Nicméně i bez této anekdoty je celkem jasné, že se na českých železnicích letos děje cosi mimořádného. Přímé střety, vykolejení, naražení do stojící soupravy jinou, teď zase uvolnění stojící soupravy a zdemolování auta a domku (naštěstí bez úmrtí) jsou již natolik běžné, že vzrušují již jen malou část obyvatelstva. Spíše nás udiví, že se nějaký den nic nestalo.

Double ministr Havlíček, který dle pana Babiše procitá proklatě brzo, na přímý dotaz sděluje, že on sám nevidí žádný důvod k odstoupení z funkce (zůstalo by mu vedení průmyslu, takže by nejspíše nešel pryč o žebrácké holi a hladem by netrpěl). V pátek prohlásil v rozhlase, že se zase nic tak mimořádného neděje a že se věci řeší. Argumentuje, že mimořádné události na českých železnicích byly i v minulých letech. Pokud mne neklame paměť, tak tento resort je v gesci hnutí ANO již hezkých pár let a vzhledem k prohlášení v nadpisu nejspíše ještě nějaký ten den bude. Ale nejspíš ANO, bude líp, protože, jak prohlásil double ministr ,“věci se řeší“.

V každé normální společnosti se v případě podobných událostí prostě přepřahá, a to za daleko menší průšvihy, než je série tragických nehod. Ministr má prostě odpovědnost za svůj resort a pakliže je v něm stav, který je nazýván jadrným výrazem „bordel“, pak se pan ministr poroučí. Je to úplně stejné a normální jako v kterékoli firmě, což by měl především pan premiér, jenž řídí stát jako firmu, akceptovat a vyřešit.

On však prohlásil, že „nejsou lidi“. Že je obtížné sehnat ministra do jeho vlády. Takže pan Karel Havlíček je v suchu, ať se děje na dráze cokoli. Občané budou dále nastupovat do vlaku s nejistotou, jestli vůbec dojedou a v jistých případech i přežijí. Ti, co vymění vlak za auto, budou zase dumat na našem autodromu s názvem D1, jak je možné, že Rakouskem, Slovinskem, Chorvatskem atd. mohou jet 130 km bez potíží, zatímco u nás je tato rychlost ryze teoretická. Jedinou jistotou je post pana ministra dopravy, který nám zůstane nejspíše ještě dlouho a dlouho a nikdy, pamatujme si to, nikdy neodstoupí.