aneb Vzkaz od Babišovy finanční správy

V roce 2014 Andrej Babiš tvrdil, že „chorvatský systém EET je jednoduchý, nadměrně nezatěžuje podnikatele a díky on-line spojení s finanční správou nevzniká prostor pro následné úpravy přijatých a vykázaných tržeb“. Podle tehdejšího vyjádření ministerstva by se díky zavedení systému příjmy do státního rozpočtu měly zvýšit o 30 miliard korun. Avšak v televizní reklamě v roce 2016 se říká, že díky EET se vybere ročně navíc jen 18 miliard korun. K tomu náměstkyně ministra financí Simona Hornochová uvedla, že je obtížné předpovědět možný výnos, protože je téžké odhadnout množství peněz pohybující se v šedé ekonomice.

Těžko něco namítat proti tomu, že daně se mají platit a že finanční správa má donutit platit daně všechny ty, kteří se tomu doposud vyhýbali. Ve skutečnosti však EET ukazuje, že je něco shnilého ve státě Dánském, řečeno slovy Hamleta.

Tedy shrňme si fakta. Původně navíc 30 miliard, potom jen 18. Podle Babiše se za prosinec 2016 prý zvedly tržby restaurací o 100 %. Podle statistiků jen o 7 %. Do druhé vlny EET se mělo zapojit podle Babišova ministerstva 250 tisíc obchodníků. Ve skutečnosti se jich zapojilo pouze 112 tisíc. To číslo, těch 250 tisíc obchodníků, kteří si měli nainstalovat EET, to přišlo z ministerstva financí, tedy správně z finanční správy. A u té by člověk předpokládal, že ví, o čem mluví, že má informace. Jak však vyplývá z jejich tiskového sdělení, čtvrtmilionový odhad těch, kteří musí mít povinně EET, „zahrnuje obtížně kvantifikovatelný soubor podnikatelů“. Finanční správa informace nemá, nebo má nějaké podivné informace.

Kde tedy takové informace finanční správa sebrala? Finanční správa, kde by měl být co zaměstnanec, to odborník, jak hlásal slogan ANO před volbami. Vyšlo najevo, že ti odborníci udělali odhad tržeb za prosinec postavený prý na základě informací ze čtyřprocentního vzorku, kde se dala dohledat srovnatelná čísla. A co když podobní odborníci dělali i odhad přínosu EET? U nákladů, jak se ukazuje, zřejmě ano.

Finanční správa jede podle metody panna-orel

To jenom ukazuje, že finanční správa nemá ani potuchy, kdo má platit daně, kolik a jakých má plátců daní a tím méně jaká výše daňového základu daní je přiměřená v tom kterém místě, druhu podnikání v návaznosti třeba na počet zaměstnanců. Tedy vůbec netuší, kdo a co ve skutečnosti dělá a jaké by měl platit daně. Přitom má statistické údaje od r. 1994, kdy se přešlo na současný systém účetnictví.

To je velmi alarmující zjištění. Protože podobné „informace“ má zjevně celá státní správa. Proto normální občan žasne, když slyší představitele státní správy občas mluvit v televizi, přečte si jejich vyjádření v tisku. A ještě víc žasne ten, kdo podniká. Pak se nedivme, když podnikatelé mluví o tom, jak jim vláda hází klacky pod nohy. Právě proto, že těch negativních vlivů na podnikání bylo v posledních letech tolik - tisíce omezení a změn a navyšování nejrůznějších odvodů a daní - a spuštěním EET už přetekl pohár a spousta podnikatelů končí. Důsledkem je horší dostupnost služeb, zdražování.

Co si pak může občan myslet o kvalitě ministerstva financí a o kvalitě státní správy obecně? A co si má myslet, když sem tam prosáknou platy státních úředníků? Vždyť odhady lišící se od skutečnosti o víc jak 50 % jsou vážně alarmující. Ukazuje se, že státní správa o chodu ekonomiky skutečně nic neví a její rozhodování funguje na principu pokus-omyl. A zřejmě se rozhoduje i podle metody „orel ano, panna ne“. Cvičený šimpanz by to zvládl stejně dobře.

A tak do toho zapadá legendární výrok ministra Babiše „Netušili jsme, kolik druhů podnikání u nás máme.“ Tím jen ukázal, že ač se staví do role všeznalého podnikatele a politika, ve skutečnosti o podnikání neví nic. Jediné, co umí, je lobbovat za své zájmy, a tak za Česko vyjednává o změně, kterou navrhuje Evropská komise: ve všech členských zemích chce sjednotit základ daně. Změny by zasáhly společnosti s celosvětovými ročními příjmy přes 20 miliard korun. V Česku by se to dotklo pár firem, ale především jeho Agrofertu.

Autor je předseda Svobodných v Pardubickém kraji