POLITIKA: Na ostří nože
„Programové změny“, na jejichž základě oba poslanci slíbili tolerovat nový Topolánkův kabinet, jsou pozoruhodné. Obsahují například závazek vlády, že „daně nebudou zvýšeny nikomu“ (počítalo se tedy původně s tím, že se u někoho zvýší?), „zohlednění sociálního dopadu při zavedení regulačních poplatků“ ve zdravotnictví a jiné převratné věci. Pohanka si po jednání pochvaloval, že se mu podařilo prosadit „pojistku proti privatizaci fakultních nemocnic“ (nikdy jsem neslyšel nic o tom, že by někdo pomýšlel na privatizaci nemocnic, v nichž se formují budoucí lékaři), Melčák si zase „velmi“ cení „toho, že vláda nehodlá přerušit dialog s odbory“.
Vše nasvědčuje tomu, že na jednání poslanců Pohanky a Melčáka s premiérem, jejichž věrohodnost a průběh byly – řečeno spolu s básníkem (Stanislavem Grossem) – „nad křišťál křišťálově čistější“, přinesl kdosi hotovou dohodu už v pondělí ráno. Ani se nedivím Miloši Melčákovi, že vyžaduje po ODS glejt, že nebyl korumpován. Vystavit by mu jej mohl třeba Marek Dalík.