Takzvaný úřednický kabinet stihl za krátkou dobu přidělit zakázky přesahující jednu miliardu. Za další miliardu vypsal nové tendry

Od chvíle, kdy ministři Rusnokovy vlády usedli do svých křesel, až do neúspěšné žádosti o důvěru v polovině minulého týdne, uplynul necelý měsíc. Za tu dobu se prezidentský kabinet dokázal neobvykle hbitě činit. K dobře známým rošádám ve vedení státních firem a přidělování objemných dotací můžeme nyní směle přidat ještě veřejné zakázky. Týdeník Euro zkontroloval veřejně dostupné zdroje a zjistil, že za krátkou dobu rozdala Rusnokova vláda veřejné zakázky v hodnotě více než jedné miliardy korun. Jen o něco nižší hodnota odpovídá částce, za niž vypsala zcela nové, dosud nepřidělené tendry.

Pilný kabinet

Přesně jedna miliarda a sto šedesát milionů korun. Tolik peněz Rusnokovi ministři utratili v tendrech za necelé čtyři týdny. Nejvíce se činilo ministerstvo vnitra, v jehož čele stojí Martin Pecina. Jeho úřad má za sebou nákup elektrické energie za 615 milionů korun. V příštích dvou letech mu ji bude dodávat společnost Centropol Energy. Ústecká firma v poslední době proniká do státní správy stále častěji. Nedávno se stala dodavatelem energie například do České národní banky nebo na ministerstvo spravedlnosti.

To je koneckonců další úřad, který ještě před požádáním nové vlády o důvěru rozdal velký objem veřejných zakázek, celkem 220 milionů korun. Podstatnou část tvoří tendr na dodávku zemního plynu, který získala společnost Lumius podnikatele Pavla Miklase. Hodnota zakázky se vyšplhala na 125 milionů korun. Kromě toho ministerstvo utratilo ještě za nákup elektřiny a za antivirovou ochranu. Mezi dalšími resorty, které v poslední době přikleply nemalé částky, patří například ministerstvo obrany (66 milionů ve veřejných, tedy ne armádních tendrech) a ministerstvo financí (64 milionů).

Fakt, že ve veřejných zakázkách vláda rozdala tolik peněz (alespoň vezmeme-li v úvahu nezvykle krátké časové období), pochopitelně není možné svádět jen na Jiřího Rusnoka a jeho ministry. Většina tendrů byla vypsána už za vlády Petra Nečase, nemluvě o tom, že řada menších zakázek ministrovi na stole ani nepřistane. Ovšem náměstkům, které Rusnokovi ministři vybírali, už ano. Navíc bez důvěry zakázky nejen přidělovala, ale také vypisovala nové.

Ochranka za čtvrt miliardy

Pokud vezmeme v úvahu jen nově vypsané tendry, zahájila vláda nákup zboží a služeb v hodnotě 910 milionů korun. V částce blížící se miliardě má překvapivě velký podíl ministerstvo kultury. Úřad ministra Jiřího Balvína, který se stal terčem kritiky po bizarním odvolání-neodvolání šéfa Národního divadla, během krátkého období chce utratit více než čtvrt miliardy, konkrétně 384 milionů korun.

Ministerstvo kultury předně hledá zajištění ostrahy svých objektů, což si cení na 292 milionů korun. Zakázku rozdělilo na tři části, které se budou soutěžit zvlášť pro budovy v Praze, v českých regionech a na Moravě.

V souvislosti s tím, jak velký tendr se ministerstvo rozhodlo vypsat, se hodí připomenout, že v minulosti (tedy včetně minulých vlád) nezacházel úřad s penězi zrovna nejlépe. Přišel dokonce o možnost čerpat dotace z Evropské unie. Agendu místo něj řídí ministerstvo pro místní rozvoj.

"Vzhledem k velmi neuspokojivému stavu čerpání prostředků z EU při využívání potenciálu kulturního dědictví v kompetenci ministerstva kultury jsme byli nuceni navrhnout převedení delegovaných činností zprostředkujícího subjektu (ministerstvo kultury) na ministerstvo pro místní rozvoj," řekl při té příležitosti ministr pro místní rozvoj František Lukl, podle něhož se resortu kultury dlouhodobě nedaří účinně řešit krizovou situaci.

Účet narůstá

Ostatní resorty utrácely v porovnání méně. Ministerstvo spravedlnosti například vypsalo větší tendr na vybudování komunikační infrastruktury justice za 154 milionů a několik drobnějších zakázek. Nákupy v ceně přes 130 milionů zase zahájilo ministerstvo obrany. Další úřady potom vypsaly zakázky za ještě menší částky. Přesto zaráží, že vláda neopírající se o moc Parlamentu, navíc sestavená bez ohledu na něj, během čtyř týdnů rozjela miliardové obchody.

Ty můžeme připočíst k dalším 6,5 miliardy, které se Rusnokův kabinet chystá přerozdělit, jak už stihl před časem oznámit. Vláda hodlá například pomoci zemědělcům v likvidaci následků povodní, na což uvolní dvě miliardy korun. Další tři miliardy míří do zdravotních pojišťoven, jak zjistily Hospodářské noviny, neboť na ministerstvu financí Jana Fischera běží plán na odkup jejich pohledávek, především těch patřících VZP. Idea v úřadě vznikla ještě v době, kdy státní pokladnu řídil Miroslav Kalousek. Účty zdravotních pojišťoven jsou v krizové situaci, a pokud by se chybějící peníze nenašly, následky by pocítili všichni. Omezila by se dostupnost péče, odkládaly by se operace, lékaři by nedostávali platby včas.

Oproti tomu je mnohem kritičtěji vnímán další Fischerův chystaný krok, poslat 1,2 miliardy do regionálního operačního programu Severozápad. Nechvalně známý úřad přidělující evropské dotace na severu Čech dostal pokutu kvůli opakujícím se chybám. Původně hrozilo, že regiony budou obrovskou částku muset zaplatit samy, nyní ale na Karlovarský kraj vychází "jen" 300 milionů a na Ústecký kraj 600 milionů korun. Potíž je, že stát podle kritiků legitimizuje korupční praktiky, které se na severozápadě v dotacích odehrávaly.

Bilance peněz, které Rusnokův letní kabinet dosud protočil, tak narůstá, a to bereme v úvahu jen krátké období mezi jeho sestavením a žádostí o důvěru. Těžko říct, jak se budou peníze z eráru rozdělovat v následujících měsících, kdy bude vláda oficiálně v demisi.

"Nebudeme dělat zásadní rozhodnutí, která snesou odkladu," prohlásil Jiří Rusnok bezprostředně poté, co od sněmovny nezískal důvěru. Nicméně vypsané zakázky, plány na přerozdělování dotací, a hlavně škatulata ve státních firmách napovídají, že zásadní rozhodnutí si každý ministr ve vládě představuje trochu jinak.