Ještě ani nedozněla nepříjemnost s kandidátem na ministra průmyslu a obchodu, kterého hnutí STAN muselo stáhnout, aniž byl ještě jmenován, už je tu další patálie. Některé sponzorské peněžní dary prý budí pochybnosti. A společný jmenovatel je jeden, a tím je středomořský ostrov Kypr. Pronásleduje snad STAN kyperské prokletí?

Kyperská republika je synonymem pro daňový ráj a mnohé firmy tam prchají před svými berními institucemi, i když v poslední době se i tato země jako členka Evropské unie a eurozóny snaží své zákony zpřísnit. Rozhodně tam ale panuje dále příznivé prostředí pro zahraniční firmy, například pro jejich dividendy, a také možnosti, jak utajit vlastnickou strukturu.

To samo o sobě trestné není, může se za tím pouze nějaký nekalý úmysl skrývat. To je nepříjemné zejména pro politickou oblast, která vyžaduje transparentnost. A tak nedávno zveřejněné informace o světových politicích ukrývajících své příjmy v rájích, včetně tehdy českého premiéra Babiše, vzbudily zaslouženou všímavost, i když zároveň nebyla prokázána explicitní trestná činnost. Záleží na politické kultuře té které země a bylo možno předvídat, že zejména autoritativní režimy nechají zveřejněné údaje bez většího povšimnutí.

Stejně tak Andrej Babiš – jeho konflikty zájmů byly natolik rozsáhlé, že už se další údaje jevily jako drobnost. Ale tehdejší opozice ho přirozeně ostře kritizovala a její součástí bylo i hnutí STAN. Je proto pro něj značně mrzuté, že kyperská linka už doletěla i za ním a některé firmy kolem jeho politiků a dárců tam mají své domicily, i když jinak podnikají v České republice.

Rozdíl oproti jiným kauzám je přece jen v tom, že hnutí řešilo svého kandidáta s minulými kostlivci ve skříni razantně a vyměnilo ho neprodleně. Jistá pachuť ze špatně prověřeného uchazeče zůstala, ale nahradila ji přísná politická kultura.

V případě sponzorských darů je to podobné, i když sama politická strana nemůže za to, kdo se ji rozhodl podpořit. Teoreticky by se ji dalo tak jednoduše zdiskreditovat. Přesto je třeba mít na paměti nejslavnější české stranické donátory v historii, Lájoše Bacse a Radžíva Sinhu, fiktivní osoby velmi přející bezmála už před čtvrt stoletím vládní ODS, které přivedly k pádu kabinet Václava Klause a způsobily zhroucení dosavadního stranického systému.

Politické strany si prostě musejí dávat pozor, kdo je podporuje a jak, i když to nejsou dary přímo ze zahraničí, jak se STAN nyní hájí. Podezřelé bývá například i jejich rozložení do menších částek. Ale rozhodně je ošemetná náhle probuzená štědrost z jednoho místa po vstupu do vlády.

STAN se nyní zřejmě nedopustil ničeho neetického nebo nezákonného. Za ostražitost stojí naopak zveřejnění údajně podezřelých transakcí v médiích ovládaných svěřenským fondem Andreje Babiše, které občas, jistě zcela náhodně, kopírují politickou agendu jeho hnutí ANO. Pozoruhodná je také jeho rychlá činorodost, když vyvolalo na téma poslaneckou schůzi. Při podobných podezřeních, týkajících se jejich šéfa, projevovalo více laxnost.

Politikové STANu zatím působili ve svých funkcích důvěryhodně. Můžeme proto prozatím věřit jejich slovu, že nejasnosti vždy prošetří a dále hlídají transparentnost financování. Stejně tak je možné spolehnout se na jejich slova, že pokud snad za dary sponzorů jsou nějaké naděje nebo úmysly, budou zklamány.

V každém případě pánové Bacs i Sinha a kyperské ráje varují subjekt, který je zatím ve vysoké výkonné politice nezkušený. A protože se do ní dostal spíše známou výhodnou koaliční transakcí než vlastními voličskými preferencemi, zatím ani nemá struktury odpovídající nyní už velké straně s velkou odpovědností a – velkým pokušením.

Autor je komentátor Českého rozhlasu