Na samém počátku byl nevydařený politický obchod mezi Zemanem a Klausem, který se lidově nazývá opoziční smlouva. V ní se výměnou za změnu volebního zákona ve prospěch velkých stran zavázala ODS k tomu, že podpoří vznik krajských samospráv. Jak známo, Ústavní soud potom nový volební zákon zrušil, ale kraje nám zůstaly. Nic na situaci nezměnilo ani to, že v prvních osmi letech dominovala v krajích ODS a většina hejtmanů byla z ODS. Krajské samosprávy si pod pravicovým vedením udržely určitou úroveň odpovědnosti a zadlužily se relativně málo.

Na konci roku 2008 tak na účtech krajských samospráv bylo k dispozici téměř 10 miliard Kč. Ty se mimo chodem velmi hodily k tomu, aby mohly kraje, ovládnuté na podzim roku 2008 ČSSD, plnit předvolební slib pana Ratha a platit za levicové voliče poplatky u lékaře v krajských zdravotnických zařízeních. Nejen kvůli tomu, ale kvůli evidentní populistické politice zvyšování výdajů na provoz krajů (tj. mezd a platů v krajské správě) a v důsledku nižšího výběru daní se kraje za čtyři roky vládnutí hejtmanů ČSSD zadlužily a na účtech jsou dnes po levicové vichřici jenom drobty.

Teprve za situace, kdy kraje ovládla levicová populistická politika, se naplno ukázala zhoubnost tohoto mezičlánku samosprávy. Mimo jiné je tomu tak i proto, že například financování škol jde přes účty kraje. Stačí tak "jen" o něco zpozdit platby a mediálně vytvořit atmosféru o "zlé vládě", která neplatí včas našim dětem apod. Taková politika byla kraji již v praxi použita. Je to důsledek i toho, že centrální vláda (dnes pravicová) má zcela jiné ekonomické priority než krajské reprezentace, v současnosti oranžové, někde i do ruda. Jen tak si lze vysvětlit nárůst dluhů Karlovarského kraje více než šestinásobně v režii koalice ČSSD a KSČM. Podobně velkou mírou zadlužení se proslavilo i bývalé "Rathovo", stále ještě oficiálně Středočeský kraj, kde koalice ČSSD a KSČM zvýšila dluh více než třikrát.

Z nedostatku vlastních myšlenek a plánů tak ČSSD znovu sní o tom, že promění volební kampaň před krajskými a senátními volbami plně do "referenda o vládě". Bude to však přeci jenom jiné, neboť jak známo nikdy nelze vkročit dvakrát do stejné řeky. Největší demagog a bývalý hejtman Středočeského kraje dnes čeká ve vazbě na soud. Byl to bezesporu jeho nápad využít poplatky u lékaře k tomu, aby se v minulých krajských volbách zvedla část voličů z kanape a dala hlas ČSSD. Letos by se takovou vějičkou na voliče mohly stát například církevní restituce, nulová nemocenská v první tři dny nemoci, valorizace důchodů atd. Nicméně do voleb zbývá ještě pár měsíců a není vyloučené, že se po horkém létě vyrojí ještě něco nového. Velmi také bude záležet na vývoji v jižním křídle EU. Pokud by zkrachovalo Řecko, zvýšily by se potíže Španělska či Itálie, plány ČSSD by vzaly za své. Potom by se možná stalo dominujícím prvkem kampaně něco zcela jiného, a to budoucnost Evropy jako EU.

A ještě jednu paralelu s Řeckem. Řečtí levičáci viní za problémy své země kapitalismus a zlou EU, která po nich chce úspory. Otevřeně hovoří o tom, že EU bude platit z obav před krachem Řecku i tehdy, pokud si Řekové znovu rozdají vysoké úroky a mzdy jako před vypuknutím krize. Podobně naši levicoví hejtmani naříkají na "zlou vládu", která jim nechce dát více peněz na utrácení.

I po dvanácti letech tak krajské samosprávy nejsou v našem systému bezpečně ukotveny jako stabilizující faktor české politiky, nýbrž stále převažuje u řady hejtmanů idea o tom, že jsou jakousi "malou vládou", která si v podstatě může dělat, co chce. Jeden gubernátor na to dojel. Není vůbec náhodou, že byl ze strany, která chce oficiálně dělat "všechno pro lidi". Jeho politické krytí prostě selhalo. Jde právě a pouze o to, aby se po podzimních volbách do čela krajů dostaly jiné osobnosti, které svůj úřad pojmou skutečně jako službu lidem.