S napětím očekávané vystoupení prezidenta Václava Klause na kongresu ODS bylo krátké a jasné. Klaus vyjádřil své obavy o další politické směřování ODS pod vedením Mirka Topolánka. Své krátké vystoupení zakončil tím, že se vzdává titulu čestný předseda ODS. Zatímco příchod prezidenta byl prakticky všemi přítomnými v sále doprovázen srdečným a dlouhotrvajícími potleskem, po svém oznámení a odchodu byl potlesk o poznání menší a velmi krátký. Z této reakce přítomných lze vyčíst to, že prezident Klaus dokázal i tentokrát vypointovat svůj projev zcela nečekaně a neočekávaně jako studenou sprchu. Vzrušené kuloární diskuse po Klausově oznámení však většinou toto oznámení hodnotily jako minimálně zbytečné a nehodné hlavy státu

Co lze z tohoto Klausova projevu vyčíst, je zřejmé. Klaus jako zakladatel ODS a její dlouholetý předseda považoval za nutné se tímto dramatickým způsobem odstřihnout od současné ODS. Zdá se, že Klausův boj zejména s novou mezistátní dohodou v rámci EU, která se nazývá podle místa, kde byla podepsána, jako Lisabonská smlouva, je ústředním středobodem současné Klausovy politiky. S tím ostatně souvisí i naprosto skandální vystoupení delegace EU u prezidenta republiky. Bylo velmi zajímavé naslouchat diskusi moderátora ČT Veselovského s kancléřem Weiglem o této schůzce. Zřetelně bylo cítit, že Veselovský se nepokrytě staví za provokativní chování členů delegace EU, zejména zástupce zelených. Půvabná byla zejména jeho obava o to, zda uveřejněním videozáznamu z diskuse na webových stránkách Hradu nebyla porušena práva delegace parlamentu EU! Osobně proto velmi chápu obavy českého prezidenta z narůstání moci Bruselu a potažmo velkých států EU po přijetí Lisabonské smlouvy. Ostatně, to co poslanci EU předvedli u českého prezidenta, by si zcela jistě nedovolili u prezidenta francouzského či jiného představitele velkého státu „staré Evropy“. A to konkrétně Sarkozy toho v posledních týdnech napovídal mnohem více než náš prezident, který si pouze „dovolil“ jednat s představitelem irské opozice proti Lisabonské smlouvě. Paradoxně právě to, co předvedli poslanci Evropského parlamentu u prezidenta Klause, nahrává kritikům Lisabonské smlouvy víc než milion slov.

Klausovo vystoupení na kongresu ODS se tak neslo v duchu jeho proslulých esemesek některým ministrům za ODS, kterým Klaus avizoval, že si je „maže z mobilu“. V kuloárech také panoval poněkud sarkastický vtip, že toto oznámení mohl Klaus poslat delegátům kongresu ODS právě esemeskou s pointou, že svým „mazáním z paměti“ ale přišel Klaus o všechna relevantní čísla.

Osobně se mi zdá gesto Klause zbytečně dramatické. Toto oznámení však zapadlo do poněkud rozjitřené atmosféry kongresu. Klaus se tím pokusil podpořit odpůrce Mirka Topolánka v ODS, zejména křídlo Pavla Béma. A konečně musím konstatovat, že prohlášení Klause o odmítnutí dále nosit titul čestný předseda ODS, vyvolalo zejména mezi některými ženami slzy v očích. Klaus, to jsou prostě stále ještě velmi silné emoce. Bude proto velmi zajímavé, pokud Klaus vyjádří podporu nějaké jiné nové politické straně. Po jeho dramaticky vyjádřeném odchodu z funkce čestného předsedy to lze s velkou pravděpodobností očekávat. Na otázku v nadpisu článku tak odpovím za sebe - Klaus se vzdal čestného předsednictví příliš pozdě na to, aby to na ODS mělo významný vliv. Osobně považuji Klausovo vystoupení za teatrální gesto, zbytečné a svým způsobem i marné. ODS má totiž momentálně mnohem větší potíže sama se sebou než s otcem zakladatelem.