Bývalá pravá ruka exministra Drábka, nyní ministryně MPSV Müllerová brání nesmyslný a veřejností ze závažných důvodů nesčetněkrát odmítnutý projekt sKaret zuby nehty proti všem. Proti všem – až na ministra financí a svého stranického kolegu Kalouska. Je zřejmě pět minut po dvanácté, ale přece, zkusme se konečně zeptat: Komu tedy má projekt sKaret sloužit ku prospěchu?

Kdo má profitovat ze zavedení sKaret? Komu má projekt sloužit ku prospěchu, když samotným příjemcům sociálních dávek nikoli, úřadům práce komplikuje proces vyřizování, ČS žádný prospěch kromě jistého navýšení klientské základny nevnímá a stát prodělává finance a ztrácí kredit spolehlivosti v daném ohledu již nyní? Jsou sKarty produktem sociální politiky, nebo soukromého politikaření?

Proč ministryně Müllerová tak urputně hájí proti premiérovi a celé veřejnosti něco tak zprofanovaného, čím se projekt sKaret stal? Ona sama rétoricky ani odborně nijak nezáří, takže v každé debatě ji lehce porazí i průměrně myslící protivník. Jak je tedy možné, že se stále drží v sedle a mele a mele nápěv sKaret stále dokola a bez zastavení? Kdo za ní stojí a proč? Vehementně ji hájí jen ministr financí Kalousek. Proč asi? Proč, když jako ministr financí by neměl přehlížet ohromné předražení Drábko-Šiškových zakázek, projekt sKaret nevyjímaje?

Jestliže jakýkoliv ministr proti zájmu státu, občanů, premiéra a v neprospěch státní pokladny hájí jakýkoliv projekt, měl by padnout do hledáčku orgánů činných v trestním řízení jak on, tak samotný sporný projekt. Jako vedlejší podezřelý produkt Kalouskových aktivit kolem sKaret vezměme fakt, že Kalousek, Drábek, Šiška a Müllerová jsou spolustraníci jistého ekonomicko-politického vlivu. To, že všichni disponují nebo disponovali poněkud volným přístupem ke státní pokladně, je naopak velmi významný ukazatel a další důvod k prověření kauzy IT systému a sKaret na MPSV, včetně mezilidských kontaktů a vazeb.

To, že dodavatel, producent, IT firma, nakonec i ČS vydělají na společném projektu, to není špatné, tak se obchoduje běžně. Běžným ale musí být i zisk všech zúčastněných a postupy v přidělení státních zakázek. Běžným a očekávaným atributem by samozřejmě měla být i prospěšnost produktu, tedy v tomto případě sKarty pro všechny zúčastněné, což je stát, čili daňoví poplatníci a ministerstva, která práci zadávají a výsledky práce přebírají. Nikdo ze jmenovaných zúčastněných neprofituje. Naopak, sKarty a celý nový informační systém na úřadech práce stíhá jeden skandál za druhým, neodstranitelné problémy a zvěsti o proinvestovaných částkách v nepřiměřeném objemu. Poslední údaje mluví o trojnásobku předražení projektu sKaret.

Nově se i ČS hlásí s výhrůžkou arbitráže za to, že nezíská slíbené klienty. Tak to je také velmi podivný důvod arbitráže. Nebo snad ministr Drábek přislíbil České spořitelně nějaký jiný profit? To by snad udělal jedině s vyhlídkou osobního zisku, jinak přece není důvod. Proč by mu ale ČS platila za nahánění klientů? Na tuto práci má snad svůj management se svými metodami. Nebyla by to příliš odvážná myšlenka, že by snad některé metody ovlivňovaly rozhodování ministrů na MPSV, a to neodvolatelně pod pohrůžkou arbitráže?

Od dob, kdy do ministerského křesla usedl Drábek a rozjel business s přítelem a spolupodnikatelem Šiškou, přes další počiny jeho nástupkyně Müllerové, a to samozřejmě pod kuratelou ministra financí a stranického kolegy Kalouska, potažmo i premiéra Nečase, se jeví dění na MPSV jako poněkud kontroverzní, vezmeme-li v úvahu ekonomicko-podnikatelské vazby a finanční náročnost a pramizernou účinnost projektů, které z těchto vazeb vznikly.

Otázka, kdo první z těchto nejvýše postavených dobrovolně zahájí ústup z bojiště, je zodpovězena. Je to ministr Nečas. Jen je pak podivné, že významná část jeho spolustraníků na něj opakovaně útočí s cílem vystrnadit ho z politického postu. Asi skupina Nečasových přívrženců je silnější, neboť Nečas se stále drží a dovoluje si stavět se stále hlasitěji proti Kalouskovi a celému křídlu retroODS-newTOP09.

Možná nakonec na projektu sKaret a celého nepovedeného informačního systému pro zefektivnění a modernizaci práce Úřadu práce ČR bude profitovat premiér Nečas. To ale před ním ještě stojí hora práce, desítky bitev a armády nepřátel. Nečas tvrdí, že TOP09 s těmito projekty politikaří. Proč prezentuje takovou myšlenku v médiích? Politikaří snad on?

Politikaří ten, kdo díky svému politickému postu lobbuje za zisky pro své lobbisticko-ekonomicko-politické kliky. Politiku dělá ten, kdo díky svému politickému postu pracuje pro občany země, v jejíž vládě sedí. Kdo politikaří a kdo dělá politiku pro občany, to občané poznají až postupem času, nicméně svoji volbu nevhodného politika nemohou odvolat, ani změnit. Volili v dobré víře domnělého politika, a zvolili politikařící lobbisticko-ekonomicko-politickou figuru.

Na příkladu sKaret, jako i na mnohých jiných, je patrno na první pohled, kdo politikaří, kdo dělá politiku pro lidi, kdo hájí sociálně slabé, kdo hájí své silné zájmy, čí je ministryně Müllerová, … Zbývá jen doplnit, kdo měl mít jaký profit kšeftů na MPSV tak skvěle rozjetých duem Drábek-Šiška a komu mají přinést zisk sKarty, původně dobrý záměr, avšak následně neuvěřitelně zpackaný, zprofanovaný, předražený a ponižující pro klienty, dokonce pro některé z nich i kvůli technickému nezvládání a nezabezpečení nepoužitelný.

Projekt sKaret jakožto počin politika pro práci a sociální věci neskutečně dokonale propadl. Každá již vydaná kartička ale má ohromný náběh k tomu, aby se stala sběratelským symbolem polistopadového politikaření. V těchto dnech další propagace sociální politiky prováděné prostřednictvím sKaret, vedená ministrem Kalouskem či ministryní Millerovou, už je naprosto nadbytečná. Něco však lidi zajímá, je to výplatnice na projektu zainteresovaných stran, firem, politiků a lobbistů.