Piráti jako obvykle úplně mimo

Prezident nepodepsal daňový balíček. Nechtěl jej vetovat, ale v průvodním dopise bohužel použil pojem „vracím k dalšímu opatření“. Protože čl. 50 Ústavy používá pro veto terminus technicus „vrátit“, okamžitě se objevila rádobysenzační zpráva, že prezident daňový balíček ve skutečnosti vetoval. To ale vůbec nelze takto jednoznačně říct.

* * *

I. Podstatná je prezidentova vůle, to, co chtěl doopravdy udělat. Prezident dal v minulých dnech opakovaně veřejně najevo, že daňový balíček nepodepíše, ale ani nevetuje.

* * *

II. Exkurs - jak se podepisují zákony:

1. Kancelář Poslanecké sněmovny vyhotoví originál zákona - tuto listinu jako první podepíše předseda Sněmovny; předseda Sněmovny funguje podobně, jako notář - svým podpisem stvrzuje, že listina obsahuje text zákona, na kterém se Parlament skutečně usnesl.

2. Předseda Sněmovny pošle jím podepsaný originál zákona prezidentu republiky.

3. Prezidentova role je politická. Má tři možnosti:

a) zákon podepsat;
b) zákon tzv. vetovat - tuto pravomoc mu dává čl. 50 odst. 1 Ústavy, který zní: „Prezident republiky má právo vrátit přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního, s odůvodněním do patnácti dnů ode dne, kdy mu byl postoupen.“;
c) zákon ne-podepsat (ale ani nevetovat).

Už od doby Václava Havla se v případě veta zákona vždy a bezvýjimečně používá obrat: „využívám své pravomoci dané článkem 50 Ústavy České republiky a vracím Poslanecké sněmovně zákon ...“.

Ne-podpis zákona je „vynálezem“ Václava Klause. Emeritní prezident republiky v těchto případech používal obrat „zákon nevracím, ale svůj podpis k němu nepřipojím“ - právě aby nevyvolal pochybnosti o tom, co přesně činí.

4. Pokud prezident zákon vetuje, vrací jej prostřednictvím jejího předsedy Poslanecké sněmovně. Ta o něm musí znovu hlasovat.

5. Pokud prezident zákon podepíše anebo „ne-podepíše“ (tj. nevetuje jej), vrací listinu obsahující originál zákona PŘEDSEDOVI POSLANECKÉ SNĚMOVNY (tedy nikoli Sněmovně) s průvodním dopisem K DALŠÍMU OPATŘENÍ - viz dále.

6. Pokud Sněmovna přehlasuje veto prezidenta nebo se zákon vrátí předsedovi Poslanecké sněmovny od prezidenta podepsaný či ne-podepsaný (tj. nevetovaný), předseda Poslanecké sněmovny jej postoupí k podpisu předsedovi vlády. Podpis předsedy vlády má ten význam, že vláda jakožto orgán moci výkonné odpovědné za provádění zákonů bere nově schválený zákon na vědomí.

7. Předseda vlády vrátí jím podepsaný originál zákona předsedovi Poslanecké sněmovny, který nařídí Ministerstvu vnitra, které vydává Sbírku zákonů, aby zákon ve Sbírce zákonů zveřejnilo.

Podpis premiéra a zveřejnění ve Sbírce zákonů jsou oněmi „dalšími opatřeními“ zmíněnými v bodě 5 výše.

Konec exkursu.

* * *

III. Prezidentův dopis je nejednoznačný: obsahuje sice slovo „vracím“ a vylíčení toho, co se prezidentovi na daňovém balíčku nelíbí, ale to, že se mu něco nelíbí a cítí potřebu to sdělit, ještě neznamená, že tím zákon vetuje - vyjádření názoru ještě zdaleka nemusí být odůvodněním právního úkonu.

Prezidentův dopis neobsahuje, jak je u veta zákona vždy pravidlem, odkaz na čl. 50 Ústavy, není v něm zmíněno, že prezident vykonává nějakou pravomoc, nemá vůbec formální znaky rozhodnutí.

A především: Prezidentův dopis není určen Poslanecké sněmovně, ale jen jejímu předsedovi. Neobsahuje obrat „vracím Poslanecké sněmovně“. Obsahuje jen slovo „vracím“. Čili zcela chybí jedna z podmínek čl. 50 Ústavy, totiž že vetovaný zákon musí být vrácen Poslanecké sněmovně (protože té je veto určeno, to ona jako celek s ním musí nějak naložit).

* * *

IV. Jestliže není jednoznačné, že se jedná o veto zákona, pak se o veto zákona nejedná. Prezidentův ne-podpis by totiž nastal automaticky i kdyby prezident předsedovi Sněmovny nic nesdělil, ne-podpis je omisivní jednání, či přesněji ne-jednání. Ne-podpis zákona není, na rozdíl od veta zákona podle čl. 50 Ústavy, vůbec právním úkonem, není to rozhodnutí prezidenta.

* * *

Nicméně, pokud někteří poslanci tyto zcela základní věci ani po minimálně třech letech poslancování neznají, nebylo by od věci, kdyby jim to prezident prostřednictvím předsedy Poslanecké sněmovny dovysvětlil a ujistil Poslaneckou sněmovnu, že jím opakovaně vyjádřený názor na daňový balíček nezměnil a pokud použil obratu „vrátit zákon“, neměl tím na mysli zákon v materiálním slova smyslu, ale toliko listinu obsahující jím nepodepsaný originál zákona, a že předpokládá a je srozuměn s tím, že zákon bude podepsán předsedou vlády, vyhlášen a jeho originál, jím nepodepsaný, bude řádně uložen do archivu.