Finální volební součet ovlivní řada faktorů, leč nemluví se o nich tolik, kolik by mělo

Volby se kvapem blíží, ale odhadnout jejich výsledek znamená letos úkol těžší než kdy předtím. Průzkumy se často dost liší, včetně těch prováděných skoro souběžně. Samozřejmě, část výkyvů lze vysvětlit rozdílnou, byť respektovanou či akceptovatelnou metodologií různých agentur. Nicméně pomineme-li podezření z nějaké manipulace, možná skutečně věrně zrcadlí veřejné mínění v jeho aktuální poměrně bouřlivé rozkolísanosti.

K tradičním předvolebním sportům patří deklarování, s kým strana A případně vstoupí do vlády a s kým určitě nikoliv. Jde samozřejmě především o způsob oslovování voličů, poněvadž stupňování slova nepřítel od Vladimíra Mečiara, milované a často opakované prezidentem Milošem Zemanem, znají snad už opravdu všichni. Ale pro jistotu, kdyby ho snad někdo dosud přeslechl, zde je po tisícíprvé: nepřítel – úhlavní nepřítel – koaliční partner.

Ošemetné klauzule

Všechny spekulace o složení příští vlády jsou navíc typickou ukázkou dělání účtu bez hostinského. Ten dorazí až 9. října po uzavření volebních místností. A finální součet hodně ovlivní řada faktorů, které jsou již dnes patrné, leč nemluví se o nich tolik, kolik by se mělo.

Jednak platí nový a v praxi nevyzkoušený volební zákon, jenž převádí hlasy na mandáty odlišně než dosud. Sice by měl volební výsledek zejména oproti roku 2017 více zpoměrnit, tedy napomoci tomu, aby podíl mandátů ve sněmovně v zásadě odrážel poměr hlasů odevzdaných voliči. Leč vystupují tu minimálně dvě ale.

Za prvé, ďábel vězí v detailu a nevyzkoušená sada pravidel může snadno nějaký takový „ďábelský detail“ obsahovat, aniž o něm víme. A za druhé, stále platí pětiprocentní laťka (či osmi- a jedenáctiprocentní pro koalice). Propadne-li značný podíl hlasů, pokud více subjektů skončí nějak těsně pod rozhodující vstupní klauzulí, ti úspěšnější si propadlé hlasy fakticky přerozdělí, a dostanou tudíž nadproporční „nášup“. Na něj si ale u Ústavního soudu nikdo stěžovat nebude.

Avšak počet těch, kdo vstupní bariéry nakonec zdolají, může hodně ovlivnit koaliční možnosti. V nedávném průzkumu společnosti Data Collect proniklo do sněmovny jen pět subjektů: hnutí ANO, obě opoziční koalice, SPD a KSČM. Pokud by volby opravdu dopadly tímto způsobem, dvě opoziční koalice by mohly sestavit vládu. Ovšem stačilo by, aby se do Poslanecké sněmovny dostaly i Přísaha a ČSSD (v uvedeném průzkumu 4,5 a čtyři procenta), a většina Spolu a Pirstanu by se hned rozplynula.

I proto letos možná předvolební průzkumy sehrají rozhodující roli, poněvadž mohou voliče odradit od hlasování pro menší strany, nebo ho naopak k němu osmělit. Vždyť 4,5 procenta v průzkumu se statistickou chybou 1,5 procenta znamená, že taková strana má nejméně tři procenta, avšak možná i šest procent. Záleží na interpretaci. A rozkolísanost předvolebních průzkumů pak některé voliče snadno přivede k závěru, že jsou skoro všechny stejně „cinklé“, a tudíž nemá smysl se jimi řídit.

Kroužkování

Další velkou neznámou tvoří též udělování preferenčních hlasů neboli kroužkování. Voliči velmi oblíbená příležitost, jak zamíchat pořadím kandidátních listin, které nastavily stranické sekretariáty, musí ale docela děsit představitele obou opozičních bloků. Ostatně, Piráty údajně od partnerství se STAN nejvíce odrazovalo právě kroužkování, obava, zda v regionech populární kandidáti Starostů a nezávislých nepřeskočí pirátské adepty na poslanecké křeslo. Kandidáti Pirstanu proto mají zákaz aktivně mezi voliči agitovat pro udělení preferenčních hlasů, ale voličům tuto možnost nikdo zakázat nemůže.

V koalici Spolu někteří uchazeči o poslanecký mandát podobnou kampaň vedou. Marek Benda z ODS, jenž proslul schopností poskočit z nevolitelného místa do sněmovny právě díky „kroužkům“, je nyní v Praze číslo 3 – a možná ho koalice Spolu radši rovnou umístila vysoko, aby pak nevyvolával škodlivé vibrace.

Elektorát obou koalic je navíc ideově nesourodý, ba až protikladný. Prohlášení Mariana Jurečky, že KDU-ČSL odmítá účast ve vládě (vládní koalici), která by prosazovala manželství stejnopohlavních párů, opět odkrylo rostoucí pnutí ohledně hodnotových otázek. Nejen řadě lidoveckých voličů se Piráti rozhodně nezamlouvají, ba se jim nezamlouvá ani Markéta Pekarová Adamová. Genderová polarizace se však může v kroužkování projevit, ostatně štěpí i voliče ODS a TOP 09, které obě mají své liberální a konzervativní křídlo. A byť předseda lidovců své prohlášení stáhl, nikde není psáno, že ho po volbách neopráší a z koalice Spolu fakticky nevycouvá. Mnohé současné kalkulace by tak smetl ze stolu. Stejně si jím pravděpodobně pouze kypřil půdu pro nejistou podzimní sklizeň.

Mnohé přítomné dění tedy napovídá, že se pomalu, ale jistě mění osy, kolem nichž se točí veřejná debata i samotná politická soutěž. Po volbách, až přijde hostinský, to může být opravdu zajímavé.

Autor je politolog

LN, 20.9.2021