Obrtlík. Tímto pěkným českým slovem by se dala hodnotit vyjádření Miroslava Kalouska z posledních dní. Ministr financí jeden den vyzývá ministra obrany k rezignaci, druhý den svá slova popírá. Připomíná to jeho nedávný špílec, který provedl novinářům. Tehdy jim tvrdil, že má nahrávku schůzky šéfredaktorů, druhý den prohlásil, že nic takového nemá a že to byl žert.

Nyní je ale situace vážnější. Finanční analytický útvar Kalouskova ministerstva vytáhl na světlo kauzu údajně předražené zakázky, kterou Úřad vlády ČR zadal firmě ProMoPro v době, kdy naše země předsedala Evropské unii - a všichni se teď sesypali na Alexandra Vondru. Ten byl za vlády Mirka Topolánka ministrem pro evropské záležitosti a pod něj zakázka spadala. Nerozebírejme nyní, zda za smlouvy nesl odpovědnost Vondra nebo vedoucí úřadu vlády Jan Novák, ani zda zakázka byla předražená či dokonce tunel, jak volají novodobí Koniášové (ostatně pohled na věc z druhé strany si můžete přečíst v dnešním vydání našeho deníku).

Na celé takzvané "kauze ProMoPro" je zarážející jiná věc: jak to, že se elitní expolicisté v Kalouskově FAÚ soustředili pouze na Vondru a novináři jako ovce tuto fintu bez přemýšlení zbaštili? Proč nikdo nepřipomněl, že Topolánkova vláda předsedala EU pouhé tři měsíce, aby byla nahrazena vládou "nejoblíbenějšího a nejlepšího" premiéra Jana Fischera? Jak to, že "tunelářská" smlouva s firmou ProMoPro unikla pozornosti jeho ministra pro evropské záležitosti Štefana Füleho? Ten měl přeci tři dlouhé měsíce na to, aby zjistil, že je se zakázkou něco v nepořádku, a aby sjednal nápravu! Nic takového se ovšem nestalo a když Kalousek smlouvu nyní vytáhl, nikdo se jej na Füleho odpovědnost netázal. Ministr sám ji pochopitelně nezmínil.

I laikovi musí být na první pohled jasné, že důvod je prostý: Jan Fischer i jeho ministr byli uklizeni na místa, odkud nemohou škodit - expremiér do Evropské centrální banky, Štefan Füle na post eurokomisaře. Zato Alexandr Vondra usedl do křesla ministra obrany, kterýžto post byl dlouhodobě propachtován lidovcům. Navíc udělal věc, která se neodpouští - začal ze skříně vytahovat kostlivce pro stát nevýhodných smluv zděděných po lidoveckých ministrech a náměstcích. A po obchodech, na nichž měl často eminentní zájem Kalouskův přítel, šéf firmy Omnipol Richard Háva. A aby toho nebylo málo, začal chystat zákon, který ruší nesmyslnou povinnost ministerstva nakupovat zbraně přes prostředníky. To už muselo zvednout ze židle nejen všechny zbrojaře, ale i lobbisty a další příživníky přisáté ke státnímu cecíku. Je očividné, že Kalouskův brutální útok na Vondru pramení právě odtud a jeho svatouškovské řečičky o protikorupčním závazku vlády to nemůžou zakrýt.

Každopádně teď ministr financí nemusel lhát o tom, že Vondru k rezignaci nevyzýval. Teď už mu to totiž může být jedno, svého dosáhl. Nebezpečný, protože poctivý ministr bude z obrany vyhozen - a navíc budou všichni přesvědčeni, že zcela po právu! To je šikovnost hodná intrikářského kardinála Richelieu.

Nový, poučený ministr obrany už se bude kauzám typu CASA nebo Pandur vyhýbat obloukem, protilobbistický zákon si už nikdo předložit netroufne a ministr financí si bude moci spokojeně mnout ruce. Takhle vypadá "hodnota vládního projektu" v Kalouskově podání.