Přesto, že všechny politické strany před volbami slibovaly zdanění hazardu, ministerstvo financí pod vedením Miroslava Kalouska, který nejvíc šetří a vyžaduje to ode všech, to znamená i od nemocných, důchodců, lidí s nízkými příjmy, ale i od vědy, školství a nakladatelů, ani tentokrát takový návrh nepředložilo vládě. Sněmovnou prošla jen velmi okleštěná verze. Poslanci a politici zřejmě využili celostátní odborářské stávky jako kouřové clony a povedlo se, média se tomu skoro vůbec nevěnovala, ač podle oficiálních údajů zdanění by jen v prvním roce přineslo státní pokladně sedm miliard korun.

Připomeňme: Zvýšení DPH na knihy z deseti na 17,5 procenta, ač přístup ke knihám zvyšuje vzdělanost a zaručuje tudíž perspektivnější budoucnost státu, což by měl být hlavní zájem vlády a všech politiků, přinese do státního rozpočtu jen tři čtvrtě miliardy korun. Přesto od takového kroku stejný ministr odmítá odstoupit. Jde evidentně o omezenou zásadovost, která ovšem poškozuje budoucnost České republiky i nejchudší část společnosti. Není se čemu divit, že odboráři po čtvrteční stávce z 16. června 2011 už vyhrožují větší stávkou na podzim. Zopakujme, že v zemích, jako je Velká Británie, Irsko, Norsko a Chrorvatsko, je na knihy nulová daň a naopak podobně vysoké daně mají jen v Bulharsku, Ukrajině a Bělorusku, kde platil rozkaz cara: více vodky, méně vzdělání. Průměrné zdanění knih v EU se pohybuje mezi šesti až sedmi procenty.

Prošel-li parlamentem nakonec z osmi návrhů zákona jen takový, který počítá s kosmetickými úpravami, je to jistě na pováženou a ohrožuje to ještě více důvěryhodnost vlády. Návrh, který prošel parlamentem, zvyšuje jen pravomoce obcí (i když i kolem toho panují nejasnosti, protože provozovatelé mají většinou uzavřené smlouvy na několik let dopředu) a nařizuje, že pokerové soutěže je možné provozovat jen v kasinech. Za takové situace se lze samozřejmě úspěšně domnívat, že se lobbistům opět podařilo zvítězit. Poslanci zřejmě za tuto změnu získali nějaké výhody, chceme-li to říci velice diplomaticky. Ze sedmi miliard zisku je možné se již s někým bezbolestně podělit.

Nebezpečná otázka proto zní: Kam tyto miliardy mizí? Odpověď ekonomů je jednoduchá: Peníze končí v neziskových organizacích, které ovšem vlastní právě majitelé heren. Nejkřiklavější známý případ je vyvedení 90 milionů pro neznámý Junior Racing Team nebo 30 milionů na příručku pro integraci cizinců, kterou nikdo nikdy z lidí, kteří se touto problematickou zabývají, neviděl. Nesmyslná je taky cena: Za 30 milionů by se dalo vydat nejméně 60 velice bohatě ilustrovaných knih na drahém papíru.

Sympatická novinka je, že v novém návrhu se říká, že peníze určené na veřejně prospěšné účely "mohou jít příjemcům jen na základě smlouvy a ta musí být schválena tím, kdo povoluje loterii". To znamená buď ministerstvem financí, nebo příslušnou obcí. Smlouvy by měly být přístupné na internetu po dobu pěti let.

Jenže podíváme-li se na zázemí takovýchto kontrolních institucí, hned zjistíme, že provozovatelé se nemají až tak moc čeho obávat. Státní dozor nad sázkovými hrami má pouze dvanáct úředníků a jak zjistila MF Dnes, v roce 2009 bylo příjemců peněz na veřejně prospěšné účely bezmála dva a půl tisíce. Takové číslo je zcela nad možnosti daného počtu úředníků, kteří by byli schopni posuzovat účelnost finančního transféru. Samozřejmě, v takovém případě se otevírá velký prostor pro korupci: příjemce se může dělit s provozovatelem, a to jak na celostátní úrovni, tak možná ještě snáze na obecní úrovni.

Za takové situace se proto není čemu divit, že podle květnového průzkumu agentury STEM už jen 30 procent občanů věří tomu, že politické strany jsou schopné zaručit u nás demokratickou politiku, a podle Sociologického ústavu ČSAV důvěřuje Poslanecké sněmovně jen 18 procent občanů. A podle červnového průzkumu společnosti SANEP si více než dvě třetiny lidí myslí, že republika je v politickém rozkladu, který charakterizuje nejvíce neschopná vláda. Čemu se ale musíme divit, to jsou reakce politiků, kteří se za této situace nebojí radikalizace veřejnosti a tato čísla zcela ignorují.

(převzato z Blog.aktualne.cz se souhlasem redakce)

Autor je novinář a spisovatel