... i když Klaus tvrdí, že „nemají žádný smysl“

Považuji za smutné, abych užil oblíbeného obratu prezidenta Klause, že i dnes, dokonce on a někteří z těch, kteří jako já věří v blahodárnost konkurenčního prostředí, jak na trhu zboží, tak názorů, jednají, jako by volba prezidenta republiky byla předem rozhodnutá, že není o čem a proč diskutovat.

Dokonce i liberální strana vymáhá veřejnou přísahu, že všichni budou pro svého čestného předsedu a přitom (jako Putin?) nadstranického prezidenta hlasovat jednomyslně, i když formálně tajně. Někteří snad naráz ztratili víru v konkurenci názorů, odmítají se sejít s profesorem Švejnarem, jako by přinášel něco republice nebo i pravicové politice apriori nebezpečného.

MF Dnes (8.12.) přináší zprávu, že se proti jakýmkoliv debatám kandidátů na Hradě barikáduje samotný současný prezident, když dal národu a světu vědět, že „společné besedy“ kandidátů „nemají v podstatě žádný smysl“, že je to „kontraproduktivní“ s tím, že „jeho prostorem je (jen) 281 volitelů, tak do televizních debat nepůjde“.

Považuji za elementárně nedůstojné, urážlivé i škodlivé, navíc tolik let po revoluci, aby se ve vyspělém národě více než deseti miliónů spoluobčanů, kdy mimo jiné máme už několik post-totalitních vysokoškolsky vzdělaných generací, kdy tisíce spoluobčanů studovaly v zahraničí, kdy tam i doma tito pracují často na špičkové úrovni, kdy jsou odborně, jazykově i jinak vybavení, aby byl výběr kandidáta na kterýkoliv úřad, včetně úřadu prezidenta republiky, viděn jen jako napřed rozhodnutá věc.

I v případě samotné ODS byl „nenahraditelný“ docela úspěšně nahrazen, i když za sebe „neviděl náhradu“. Topolánek po něm dovedl ODS k většímu počtu volebních vítězství, s vyššími procenty hlasů, kdy navíc nebylo tolik co privatizovat, export, ekonomika a koruna rychle rostly. Topolánek přesto opakovaně zvítězil a navíc vytvořil vládu bez oposmlovy.

Je „téměř neuvěřitelné“, abych si zase vypůčil od prezidenta Klause, že takto jedná právě on, který většinou sebejistotu nepostrádá. Přitom si po léta stěžuje, že k nejrůznějším tématům prý neprobíhá „vážná“ nebo „seriózní“ debata, i když si tato vyžadují „zodpovězení mnoha otázek“.

Oproti minulosti, kdy se kuloárně vytahovali nejrůznější „bleskoví“ kandidáti, aniž by volitelé - natožpak veřejnost - mohli jakkoliv seriózně posudit jejich kvality, by měl státník a diskutér jako Klaus, tyto debaty vítat.

Klaus má tak obrovskou převahu, podporu i od poslanců a příznivců KSČM, že by jeho setrvání na Hradě nemělo nic, tedy ani seriózní debaty, ohrozit. Debaty obohatí zastupitelskou demokracii a vážnosti úřadu, ani národní bezpečnosti (kde, mimochodem, prof. Švejnar a prof. Klaus mají, zdá se, de facto identické názory) rozhodně neuškodí.