Musí to být těžký život, žít v obklíčení jako Jiří Paroubek. Z jedné strany Kubice, Dalík, Topolánek a jejich lidstvu zhoubné politické praktiky a z druhé strany zrádci ve vlastním táboře. Melčák, Pohanka, Snítilý jsou jenom vrcholkem ledovce, ústecká organizace, místo aby planula nadšením, že je do regionu přišel v roce 2006 spasit samotný Velký kormidelník, předseda strany, neposlouchá a dělá si kandidátky po svém. Nejhorší je ale Šlouf. Ještě před pár lety významný člen strany, šéf poradců socialistického premiéra Zemana a spolutvůrce prvního volebního vítězství ČSSD v dějinách Česka je dnes zřejmě kriminální osobou, s níž není možné se stýkat, natož si třeba telefonovat.

Šlouf jistě není Matka Tereza, jeho spojení s podnikatelskými kruhy včetně těch pochybných kolem Františka Mrázka a vliv na rozhodování v zemi v minulých letech jsou jistě nepřehlédnutelné. Je to člověk, který ví, jak nakládat s politickou mocí, a především ví, jak ji získat. Je však důvod pro atmosféru, která se kolem jeho osoby vytvořila před prezidentskou volbou?

Odpověď je pozitivní, ale nespočívá vůbec v kriminálních kontaktech Miroslava Šloufa. Nakonec současný předseda ČSSD udržoval kontakty se stejně pochybnými osobami. Například mu dělal šéfa sekretariátu člověk, který hovoří šifrovanou řečí a požaduje čas od času od někoho „pět na stole v českých“. Dnes mu zase radí osoby s horším profesionálním kreditem a srovnatelnou morální pověstí, jako je například Petr Dimun.

Šlouf má jiný problém. Dokáže uvnitř ČSSD organizovat skupiny lidí a používat je ve vnitrostranickém boji. To je jistě z Paroubkova hlediska hanebné, ale není to trestné, a už vůbec to neznamená, že by se s ním nemohl kdokoli v této zemi svobodně stýkat a zajít s ním na panáka třeba do hotelu Savoy. Byť je současný předseda ČSSD z hloubi duše přesvědčen o opaku.

Myslet si cokoli o komkoli je jistě právem každého občana, čelné politiky nevyjímaje. O Šloufovi si jistě i mnoho nezávislých pozorovatelů nemyslí nic pozitivního. Problém spočívá v tom, když se osobní paranoia materializuje špiclováním soukromými agenturami, neřkuli zneužíváním policie či výzvědných služeb. Podivná cesta, během níž se na internetu vynořily záznamy skrytých kamer kontrolovaných bezpečnostními složkami, včera doplnila ještě informace, že výpis z telefonního účtu Miroslava Šloufa, který ho má spojit se zastavením kauzy Čunek a který byl poskytnut médiím, je důvodem, proč je vyšetřován tzv. elitní policista z útvaru pro odhalování korupce. Opravdu se neděje nic zvláštního? Opravdu jde o pokus ODS odvrátit pozornost od otázky, o čem se v hotelu Savoy bavili prezidentský kancléř a Miroslav Šlouf? Šlo opravdu o volbu prezidenta?

A co takhle jiné teorie? Třeba ta, že současný šéf není tím obdivovaným Velkým kormidelníkem, ale ČSSD je pytel blech, v němž je rozumněji organizována a fakticky akceschopná pouze skupina ovlivňovaná Šloufem? To může být pro Paroubka problém v nadcházejícím boji o křeslo předsedy strany, který se bude v ČSSD volit přímo všemi členy. Co když je část strany přesvědčena, že by bylo užitečnější dělat jinou politiku bez Paroubka? Nakonec veřejná vystoupení některých čelných členů strany, včetně místopředsedy Škromacha včera na iDNES, po volbě naznačují, že to tak skutečně může být.

Jestli je tento problém současného vedení ČSSD řešen prostřednictvím soukromých detektivů, bývalých pracovníků rozvědky a využíváním jejich kontaktů dovnitř zvláštních služeb, jde o zcela zásadní věc. Tady už to není jen vnitřní věc této strany, dokonce ani policie a ministerstva vnitra. Pokud existují takto vážná podezření, stal se první případ v českých dějinách, kdy je opravdu důvod zřídit parlamentní vyšetřovací komisi s mimořádnými pravomocemi a netrpělivě čekat na její výsledky.

MfD, 19.2.2008

Autor je komentátor MF Dnes