28.11.2021 | Svátek má René


POLITIKA: Česko a Izrael spojuje obdobná situace

18.10.2021

Česko a Izrael mají hodně společného. Teď je sblížila i situace po posledních volbách a naděje, které do nich vkládali voliči. V obou zemích také panovala touha stmelit rozdělenou společnost a ukončit dlouholetou vládu dosavadních premiérů, kteří čelili nařčením, že se snaží získat nepřípustné výhody. Binjamina Netanjahua jeho počínání dovedlo až před soud; v probíhajícím procesu je obžalován z korupce, podvodů a zneužití pravomoci.

Netanjahu byl ovšem u moci mnohem déle než Andrej Babiš – nepřetržitě celých dvanáct let a další čtyři roky už v devadesátých letech. Také předvolební situace byla v Izraeli jiná – země měla za sebou čtvery předčasné volby během pouhých dvou let. Netanjahu troje z nich vyhrál, včetně těch letošních, a prezident ho pověřil sestavením vlády, ale ten nezískal dost spojenců a dohromady ji nedal.

Zásadní rozdíl mezi Izraelem a Českem však spočívá v prezidentech – Reuven Rivlin, který vznik současné izraelské vlády řídil, než mu v červenci vypršel mandát, byl nejen moudrý a laskavý, ale i důsledně nadstranický a objektivní a nikdy nikomu nenadržoval.

Pokud vznikne česká vláda dvou koalic, bude mít s většinou 108 hlasů snazší život než izraelský kabinet, který má v parlamentu většinu jen jediného hlasu. Navíc je ideologicky velmi různorodý a tvoří ho strany celého politického spektra, od ultrapravicových přes centristické až po ultralevicové, což mu do značné míry svazuje ruce. I v budoucí české vládě zasednou strany s rozdílnými postoji a budou nutné kompromisy.

Podobné jsou i naděje, které nová politická situace v obou zemích vzbuzuje v zahraničí. Netanjahu byl vyhraněný a otevřený stoupenec Donalda Trumpa, což způsobilo zhoršení vztahů s americkými demokraty. Nový premiér Naftali Benet je, zdá se, úspěšně napravil. Jeho vláda se snaží zlepšit vztahy i s Evropskou unií, které za Netanjahua značně uvadly. Ministr zahraničí Jair Lapid navštívil v červenci Brusel a po mnoha letech izraelských absencí se zúčastnil schůzky unijních ministrů zahraničí. Izrael a unie teď doufají v oživení bilaterální asociační dohody, kterou podepsaly v roce 1995 s cílem posilovat vzájemné vztahy a prohlubovat hospodářskou spolupráci, a chtějí obnovit pravidelný dialog, jenž se naposledy odehrál v roce 2012. A někteří evropští analytici doufají, že se k Evropské unii víc přikloní i nová vláda Česka.

Oběma zemím se nedaří ekonomicky. Zatímco podle prognózy německé firmy Statista letos veřejný dluh Česka dosáhne skoro 44 % HDP, ten izraelský má dokonce překročit 78 %. Mezinárodní měnový fond ale očekává v Česku hospodářský růst o více než čtyři procenta a v Izraeli o sedm. Ministr financí Avigdor Liberman v úterý zdůraznil, že Izrael nemusí zvyšovat daně z příjmů, ale zvedne některé dílčí daně, které poslouží různým ekonomickým cílům – například je třeba „zchladit“ trh s nemovitostmi, které jsou v Izraeli ještě dražší a nedostupnější než u nás. Nový návrh rozpočtu, který už prošel prvním čtením, je podle Libermana „historicky nejsociálnějším a nejrevolučnějším“ a obsahuje dvaačtyřicet důležitých reforem a strukturálních změn.

Izrael má samozřejmě zcela jiné priority než Česko i rozdílné výdaje k jejich naplňování – hlavním zájmem je bezpečnost země a největším a nejnákladnějším problémem jaderná hrozba Íránu a jeho rozpínavost v bezprostřední blízkosti Izraele, ale i palestinský terorismus vycházející z Pásma Gazy. Navrhovaný rozpočet, který má parlament schválit nejpozději v listopadu, však řeší i řadu domácích otázek, jako je zlepšení životních podmínek Palestinců, vysoká kriminalita izraelských Arabů nebo oslabení vlivu ultraortodoxního judaismu na každodenní život. Navrhuje i přelomové zákony, z nichž jeden má například zabránit obžalovanému politikovi v kandidatuře na premiéra. Důležitým tématem je stále i pandemie. V této oblasti je na tom Izrael lépe než Česko – s devíti a čtvrt milionem obyvatel má zhruba 8000 mrtvých, zatímco Česká republika s necelými jedenácti miliony přes 30 000.

Izraelci nemají ani po čtyřech měsících vládnutí Benetova kabinetu jasno, zda jsou s ním spokojeni. Dva průzkumy z tohoto týdne ukázaly, že kdyby se dnes konaly volby, posílila by vládní strana Existuje budoucnost ministra zahraničí Lapida, ale i Likud Binjamina Netanjahua, který by vyhrál, ale opět by nesestavil vládu. Současná vládní koalice by ztratila parlamentní většinu a země by se znovu ocitla v situaci, která vedla ke čtverým předčasným volbám bez přesvědčivého vítěze.

Izraelskou vládní koalici spojuje touha nedovolit návrat Netanjahua do čela země a je tak silná, že se kabinet od června ještě nerozhádal. Dohodl se, že témata, která ho rozdělují, nebude vůbec řešit, a zatím to dodržuje. Tím by se mohla inspirovat i nová vláda v Česku.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.