Po necelém roce od voleb do poslanecké sněmovny má vláda vzešlá z voleb neveselou bilanci. Korupce ve STAN, vysoká inflace a obavy o dodávku energií z Ruska jsou jen špičkou pověstného ledovce.

Premiér Petr Fiala je většinou populace vnímán jako seriózní člověk, za kterým nejsou žádné aféry ala Babiš. Mluví krásně, má to podle řady příznivců „hlavu a patu“. Bohužel. To samé se už ale vůbec nedá říct o jeho ministrech včetně těch za ODS.

Aféra STAN alias „Hlubuček“ nebo „dozimetr“ je podrobně popsána zde. Vedla k rezignaci ministra školství Petra Gazdíka, namočil se v ní europoslanec Stanislav Polčák, nahnuté to má i bývalý čelný politik ODS Jiří Pospíšil. Aby tomu všemu nebyl konec, ministr vnitra Vít Rakušan jmenoval šéfem civilní rozvědky Petra Mlejnka, ten se stýkal pravidelně s Michalem Redlem, který je stíhán v kauze „Dozimetr“. „Ano, známe se od roku 2012,“ sdělil serveru Seznam Zprávy o Redlovi nový šéf civilní rozvědky Petr Mlejnek. „Jak a kdy jsme se seznámili, si nepamatuji. Potkával jsem se s ním zhruba jednou až dvakrát ročně,“ uvedl. V dané době pracoval ve firmě Techniserv, která dodává a instaluje technologické systémy a často se uchází o státní zakázky. „Důvodem bylo, že jsem jako obchodník poptával zakázky pro svou firmu. Žádnou zakázku jsem jeho prostřednictvím nezískal,“ dodal zpravodajec, který má bezpečnostní prověrku na střední stupeň tajný.

Opozice – hnutí ANO – chce v této souvislosti žádat o hlasování o nedůvěře vládě, pokud premiér Petr Fiala neodvolá ministra Rakušana. Opozice sice nemá dostatek hlasů k tomu, aby vládu položila, nicméně kauza bude „otravovat“ mediální prostor a vládě obecně neprospěje.

Poslední průzkumy veřejného mínění totiž nedopadají pro vládní strany vůbec dobře. Hnutí ANO si podle volebního modelu agentury Median udržuje velký náskok před soupeři. Červencový průzkum společnosti mu přisuzuje 30 procent. Následuje ODS s 15,5 procenty a SPD s 12,5 procenty. Občanským demokratům ale preference klesají, upozornila agentura. Do Sněmovny by se podle ní vrátila sociální demokracie, zatímco lidovci by vypadli. Vypadá to tak, že koalice SPOLU je jakoby „odsouzena“ k trvalé volební spolupráci, protože dva členové této koalice se pohybuji na hraně volitelnosti.

Korupce ve STAN a politika STAN obecně je bezesporu těžkou přítěží vládní politiky a její důvěryhodnosti. Rakušan se tváří, jako by o ničem nevěděl či věděl, ale nic to neznamená. Jeho spolustraníci ho podpořili (že nic nevěděl) a opět ho zvolili do pozice lídra hnutí STAN. Asi by se měli začít rozhlížet po někom jiném dříve, než bude úplně pozdě.

Dalším velkým problémem vlády je vysoká inflace, jedna z nejvyšších v EU. Před námi je snad jen Estonsko. Fiala inflaci svádí na předchozí vládu Andreje Babiše a svádí na tuto vládu i vysoké zadlužení státu. K tomu je zapotřebí odvát mlhu propagandy a připomenout fakta. Babišova vláda se v letech 2020 a 2021 dostala pod silný ekonomický tlak díky restrikcím v ekonomice kvůli covidové infekci. Několika měsíční umrtvení ekonomiky nejen v Česku ale téměř ve všech zemích eurozóny způsobilo obrovský růst zadlužení států. EU se to dokonce rozhodla řešit formou půjček a dotací. Pouze dvě vlády nemají jisté, že z Bruselu dostanou finance, a to maďarská a polská. Obě jsou totiž „problémové“ a údajně nedodržují vládu práva. Polsko už přišlo s tím, že pokud nedostane z Bruselu ony finance, bude požadovat odvolání Ursuly von der Leyenové. Polsko, nejaktivnější bojovník proti Rusku v EU, tak stejně „dojede“ na údajné nerespektování právního státu? Podivné, že.

Fiala i jeho ministr financí Zbyněk Stanjura svádějí vysoký státní dluh na „špatnou“ politiku Babišova kabinetu a že současná vláda tento problém zdědila. To je pravda, zdědila ho, ale Babišova vláda v tom má podobnou vinu jako všechny ostatní vlády EU. Válka s covidem umrtvila ekonomiku a jakmile se zdálo, že nás covid opouští, Rusko napadlo Ukrajinu a máme tu skutečnou válku se vším všudy pár set kilometrů od našich hranic.

Válka na Ukrajině způsobila dodatečný impuls růstu cen energií, a právě ceny energií podpořily velký růst inflace ve všech státech EU. Dokonce i Německo se potýká s inflací kolem 7 %. Vnitřní příčiny vysoké inflace v Česku jsou také, mimo jiné zvýšení mezd odstraněním superhrubé mzdy. Na tom se ale rukou společnou podílelo ANO a ODS. Velké zadlužení českého státu chce Fialova vláda řešit tak zvanou válečnou daní, když se před tím hovořilo o dani sektorové. Válečná daň zní dramatičtěji a „lépe“, jak si zřejmě naši vládní činitelé myslí. Je to ale v principu stále to samé a na koho padne černý Petr zatím stále není jasné.

A nakonec je tu problém s energiemi. Naše závislost na ruském plynu je zásadní a pokud by Rusko v rámci své politiky omezilo dodávky plynu do EU, doplatí na to celá ekonomika EU a naše zvláště. Už se rýsují scénáře úsporného topení v zimě, a to nejen u nás, ale v celé EU. Otevřeně se již mezi ekonomy hovoří o možnosti recese díky poklesu výroby kvůli nedostatku plynu. Babišova vláda se závislostí na Rusku neudělala nic, před ní Sobotkova také nic, Nečasova také nic, Topolánkova také nic, a tak bychom mohli pokračovat až k první Klausově vládě po rozdělení Československa.

Fialovu vládu tak čeká obtížný podzim – budou volby – a ještě obtížnější zima. Válka na Ukrajině bude pokračovat, český průmysl může v důsledku nedostatku plynu omezovat výrobu a inflace se stále může pohybovat ve dvouciferném rozmezí. To zrovna nejsou příliš radostné vyhlídky.